Hromnice: Proč se světí svíčky a jak hromničky chrání před blesky, nemocemi a zlými silami?

Hromnice 2. února jsou prvním svátkem jara. Prozradíme, proč se tento den světí svíčky-hromničky a jak lidi chrání před bouřkami, nemocemi i zlými silami.

Za chladných dnů na přelomu ledna a února se zdá, že zima nikdy neskončí. Ale to se mění na Hromnice, kdy definitivně končí doba Vánoc. Podle našich předků je to den, kdy zima ztrácí na síle a jaro je zase o kousek blíž. Hromnice tak jsou symbolem naděje, světla a nových začátků.

Nenechte si ujít: Na Hromnice o hodinu více: Oslavte první svátek jara podle lidových tradic

Kdy se slaví Hromnice

Hromnice se slaví 2. února mezi prosincovým zimním slunovratem a březnovou jarní rovnodenností. Slovanské Hromnice původně souvisely s Perunem, bohem hromu a blesku, který se právě 2. února probouzel ze zimního spánku a svůj návrat ohlašoval stylově za doprovodu rachotu hromů a blesků. První jarní hřmění zahánělo zlou zimu a síly temnoty a současně otevíralo přírodu k novému životu.

Jsou prvním svátkem jara a váže se k nim spousta pověr a zvyků i pranostik, asi nejznámější je „Na Hromnice o hodinu více“, která potvrzuje fakt, že se konečně krátí noc a prodlužuje den.

Proč se na Hromnice světí svíčky?

S příchodem křesťanství byl nahrazen původní pohanský význam Hromnic katolickým svátkem Uvedení Páně do chrámu. Ten vychází z židovské tradice, kdy Josef s Marií přinesli 40. den po narození svého prvorozeného syna Ježíše do jeruzalémského chrámu, aby ho zasvětili Bohu. Zde potkali mudrce Simeona, který v Ježíši poznal očekávaného mesiáše a nazval ho „světlem k osvícení pohanů“. Tohle proroctví o Ježíši-světle se stalo podnětem ke vzniku svátku se symbolikou světla," uvádí PhDr. Alena Vondrušková v knize Český lidový a církevní rok.

Proto se 2. února začaly v kostelech světit svíčky. Hromničky se jim říká. Věřící si je následně odnášeli domů. Tyto svíčky měly ochránit jejich příbytky, úrodu, zvířata i celou rodinu. Hromnice jsou tak neodmyslitelně spojené s žehnáním svíček. Církev doporučovala zapalovat hromničky jako ochranu proti ďáblovi.

Mohlo by vás zajímat: Ochrana před bouřkou: Od lidových pověr a rituálů k moderním radám

Co je hromnička?

Obvykle to byla dlouhá a tenká svíčka z včelího vosku. Často ji lidé zdobili bílou anebo modrou stuhou. Od 19. století pak náboženskými motivy, nejčastěji křížkem nebo obrázkem Panny Marie. Lidé si nechávali posvětit více hromniček, nejlépe tolik, aby jim vydržely na celý další rok.

Hromničky musely být v domácnosti vždy po ruce a uchovávaly se na čestném místě v domácnosti, nejčastěji u obrazu světce. Nebo bávaly zabalené v hedvábném papíře a uloženy v prádelníku.

Je jasné, že hromničky nebyly a nejsou tak úplně běžné svíčky. Naši předkové jim přisuzovali silnou ochranitelskou moc. Věřili, že hromnička je prostředníkem mezi člověkem a nadpřirozenou ochranou – světlo mělo vyhánět vše zlé. Zapalovala se jen při zvláštních příležitostech.

Vyplatí se vědět: Na Hromnice bývá tepleji, zima ale ještě nekončí. Lidové pranostiky naznačí, jaké bude jaro.

Ochrana před blesky

Hromničky se používaly spolu s modlitbami jako ochrana před bouřkami, ohněm a dalšími přírodními pohromami. Při zvlášť silné bouři se hromnička stavěla přímo do okna. Zdá se, že je to hodně starý zvyk, v církevní praxi doložený už v 10. století. „Využívání hromniček jako ochrany domácnosti před živelnými katastrofami je hodně starý a velmi rozšířený zvyk. Je doložený už v 10. století. Svíce požehnané 2. února lidé pečlivě schraňovali. Touha mít je po ruce souvisela nejen se strachem z hromů a krupobití, ale hlavně z důvodných obav, aby blesky nezapálily stavení. A není se co divit, protože požár ve vsi, kde byly všechny obytné i hospodářské stavby ze dřeva a střechy z dřevěných šindelů či slaměných došků, býval naprostou katastrofou," říká Alena Vondrušková.

Pomoc nemocným

Hromničky se zapalovaly nejen během bouřek a k ochraně před živelnými katastrofami. V minulosti lidé věřili tomu, že hromnička dokáže chránit i před nemocí a smrtí. Pomocí hromničky se údajně dalo i čarovat a babky kořenářky je používaly při lidovém léčení.

Zapalovala se u nemocných a při porodu s vírou, že přinese úlevu a ochranu. Když se kouř ze zhasnuté hromničky táhl ke stropu, věřilo se v brzké uzdravení. Pokud se kouř táhl ke dveřím či oknu, bylo to špatné znamení.
Se zapálenou hromničkou lidé také obcházeli umírajícího v jeho poslední hodince, modlili se a dávali mu hromničku do ruky nebo k hlavě. Věřili, že hromnička od umírajícího odhání ďábla a zlé mocnosti. Světlo svíčky mělo ukázat duši tu správnou cestu do světa věčnosti.

S hromničkou za dobrou úrodu

Hromniček se užívalo i k ochraně úrody – třeba při přípravě obilí k setí se u nich lidé modlili za dobrou úrodu. Někde s hromničkou hospodář obcházel včelí úly, aby byla hojnost medu a také aby včely byly chráněné před zloději.

Přečtěte si: Na svatého Matěje se už jaro hlásí o slovo. Připomeňme si staré svatomatějské tradice, zvyky i pranostiky

Další lidové zvyky na Hromnice

Svěcení svíček nebylo jedinou tradicí, která s oslavou Hromnic souvisela. Tak například:

Světily se studánky a prameny vod, aby se zajistil dostatek vody a vláhy na celý další rok.
Pro lidi byly Hromnice svátek vážnosti. Bylo zakázáno jakékoli radování se, tancování a oslavy. Nesmělo se vtipkovat a jinak se bavit.
Nutný byl ale pořádný hluk a rachot. Ať už jste měli v ruce sekeru, kladivo nebo koště, museli jste s ním pořádně bouchat. Jedině tak jste mohli vyhnat zlé duchy a jiné duchy temnoty.
V tento den hospodyňky nesměly nic zašívat. Věřilo se, že by špička jehly mohla přivolat blesky.
Důležité bylo vytáhnout pluh a vyorat první brázdu a dát tak půdě najevo, že by se měla připravovat na jaro. Pro lepší úrodu se do brázdy dávaly kousky chleba a sýra.

Zdroj: České lidové a církevní svátky (PhDr. Alena Vondrušková); cs.wikipedia.org; českezvyky.cz