Na Hromnice bývá tepleji. Pranostiky napovědí, jaké bude jaro

Jsme uprostřed zimy. V prvních únorových dnech obvykle přichází hromniční oteplení, jak ho nazvali naši předkové podle svátku Hromnic. Při pohledu na teploměr nebo na první otužilé květy sněženek by se už mohlo zdát, že se probouzí jaro, ale bohužel, hromniční obleva bývá pouze přechodnou epizodou, neboť zima se ještě jen tak lehce své vlády nevzdá.

Hromniční oteplení/obleva

Mrazivé období konce ledna, fabiánskou zimu, střídá v prvních únorových dnech hromniční oteplení. Děje se tak v průměru šestkrát až sedmkrát během deseti let. Teploty v tomto období někdy až překvapivě vystoupají nad nulu, sluníčko nabývá na síle, sněhové srážky se změní na dešťové a dny už jsou znatelně delší, neboť od zimního slunovratu přibyla zhruba hodina světla. Hromniční obleva je však pouze přechodný čas, už objeví první květy otužilých čemeřic, sněženek, lýkovců či vilínů, neboť zima se ještě nemíní vzdát své vlády a ještě nám ukáže, co umí.

Okolo Hromnic se už objevují květy otužilých čemeřic, a tak je iluze jara dokonalá Zdroj: istock.com

Hromniční oteplení v moudrosti našich předků

Hromnice se mohou pochlubit snad největším počtem pranostik. Patrně nejznámější lidovou moudrostí je ta, která mluví o prodlužujícím se dni a zní: Na Hromnice o hodinu více.

Ovšem valná většina výroků lidové meteorologie je spojena s předpovědí počasí na blízké či vzdálené jaro a hospodařením a budoucí úrodou. V rámci hromničního oteplení si připomínáme ještě rčení, která se vztahují ke svátkům svatého Blažeje (3. února), svaté Veroniky (4. února, dnes Jarmila) a svaté Agáty (5. února, dříve Háta, dnes Dobromila).

Hromnice

Hromnice se uctívaly ještě před příchodem křesťanství. Hromnice je svátek spjatý s obavami našich předků z ohně, který může způsobit bouřka. Církevní svátek nazvaný oficiálně Uvedení Páně do chrámu se slaví 40 dnů po narození Ježíše. Hromnice jsou neodmyslitelně spojené s žehnáním svíček hromniček, které mají chránit lidi a jejich domy před bouřemi, zejména aby blesk nezapálil stavení, a živelnými pohromami. Při bouřce se dávaly do oken, aby ochránily domácnost.

Pranostiky na Hromnice (2. února)

Na Hromnice zimy polovice.
Na Hromnice zima s jarem potkala se.
Na Hromnice jasná noc – bude ještě mrazů moc.
Chumelenice na Hromnice končí zimu tuhou; jestli pak jasný den, očekávej druhou.
Je-li o Hromnicích studeno, přijde brzy jaro.
Na Hromnice husa po vodě, na Velikonoce po ledě.
Zelené Hromnice – bílé Velikonoce.
Na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout.
Hromnice-li jasné a čisté, potrvá déle zima jistě. Pakliže sněží nebo hřímá, jaro jistě v blízku dlívá.
Hromnice jasné a čisté, potrvá zima déle jistě.
Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho se povleče.
O Hromnicích déšť, na jaře sníh.
Na Hromnice půl zimy, půl krajíce a půl píce.
Jestli na Hromnice mrzne a sněží, úrodný rok nato běží.
Vlhké Hromnice – hospodářova radost, mrazivé – starost.
Na Hromnice má sedlák raději vlka ve chlévě i ženu na marách než slunce.
Je-li Hromnice světlý den, budou konopě i len.
Panenka Maria hromničná čistá – úroda jistá.
Svítí-li slunce na Hromnice, hojnost žita i pšenice.
Tmavé Hromnice – sedláka radost; jasno-li ale, sněží ještě dost.
Pošmourný Hromnice – sedlákům milý velice.
Svítí-li o Hromnicích slunce celý den, tahej, sedláče, slámu z hnoje ven.
Na Hromnice kalužky – dobrá ukázka na jablka i na hrušky.

NENECHTE SI UJÍT: Jak dlouhá bude zima a kdy přijde jaro? Hodně naznačí únorové pranostiky a počasí na Hromnice i Valentýna

Svatý Blažej

Patron lékařů, hudebníků, pekařů, tkalců a počasí, ochránce zvířat, hlavně koní, pomocník při bolestech zubů a krvácení, byl lékař a biskup v černomořském městě Sebasta. Kolem roku 316 byl pro svou víru v Ježíše krutě mučen (maso z těla mu bylo sedřeno hřebeny na česání vlny) a pak sťat.

Pranostiky ke sv. Blažeji (3. února)

Na svatého Blažeje kamínek se ohřeje.
Na svatého Blažeje pije skřivan z koleje.
Prší-li na svatého Blažeje tak, že teče voda kolejem, povede se len.
Je-li pěkné počasí na svatého Blažeje, zvednou se brambory.

Svatá Veronika

Patronka švadlen a pradlen, pomocnice při těžkých úrazech, bývá vyobrazena na šestém zastavení křížové cesty. Byla to prostá jeruzalémská žena, která podala svou roušku z hlavy Ježíši, když kráčel na smrt, aby si mohl otřít pot. Tato rouška se zachovala a nese otisk Kristovy tváře, jde o vzácnou relikvii, nazývanou veraikon (pravý obraz).

Pranostiky ke sv. Veronice (4. února)

Svatá Veronika seká ledy z rybníka.
O svaté Veronice bývá ještě sanice.
O svaté Veronice bývává čvachtanice.
O světici Veří dodírá se peří.

Svatá Veronika, patronka švadlen a pradlen, pomocnice při těžkých úrazech, bývá vyobrazena na šestém zastavení křížové cesty Zdroj: istock.com

Svatá Agáta

Patronka horníků, sklářů, kojících matek, ochránkyně proti moru, hladu a ohni, pomocnice při horečce, zánětech a při rakovině prsu, byla křesťanská panna, která se odmítla vzdát víry, a tak ji Římané zavřeli do nevěstince, mučili ji žhavým uhlím a než zemřela (roku 251) uřízli jí prsa. U nás byla známá jako Háta, v den jejího svátku se světil chléb, který chránil lidi, a voda, která působila proti uštknutí. Agátiny svěcené svíce byly známou ochranou proti ohni.