Na svatého Matěje se už jaro hlásí o slovo. Připomeňme si staré svatomatějské tradice, zvyky i pranostiky

Na svatého Matěje zima odchází a jaro přichází. Znáte tradiční svatomatějské zvyky a lidové pranostiky? Zdroj: iStock

Dnes je svátek sv. Matěje. Víte, kdo byl sv. Matěj a jaké jsou nejčastější svatomatějské tradice a zvyky i lidové pranostiky, které předpovídají vývoj počasí? Pro naše předky svátek svatého Matěje znamenal přelom, kdy se loučili se zimou a vítali předjaří, které se dříve nazývalo pozimek. V posledních únorových dnech totiž přichází tzv. matějské oteplení, které nás provází i první březnové dny.

Přelom února a března je podle lidové meteorologie ve znamení matějského oteplení či oblevy, jejímž patronem je svatý Matěj (24. února). Pro počátek předjaří, tedy času mezi zimou a jarem, bývá typický vysoký nárůst teplot (někdy až 17 °C), tání sněhu a ledu, neméně typickým projevem bývá inverzní ráz počasí. Pravděpodobnost, že matějské oteplení přijde, je poměrně vysoká, neboť dosahuje 70 až 80 procent. Častou příčinou povětrnostních zvratů na konci února mohou být silná západní až jihozápadní proudění, určovaná rozšířením oblasti nízkého tlaku vzduchu na severu.

Svatý Matěj je symbolem jara a lidé ho prosí o bohatou úrodu. Bývá nejčastěji zobrazovaný se sekyrou, kamením či kopím. Zdroj: iStock

Svatý Matěj

Svatý Matěj je patronem řezníků, stavařů, cukrářů, kovářů, krejčích, mládeže a přírody, je ochráncem lidí proti černému kašli a neštovicím, je vzýván při manželské neplodnosti. A také je spojováván se štěstím, správným rozhodnutím a zárukou šťastné ruky při losování. Je symbolem jara a lidé ho prosí o bohatou úrodu. Bývá nejčastěji zobrazovaný se sekyrou, kamením či kopím.

O životě svatého Matěje existuje mnoho legend, podle jedné se narodil v Betlémě v bohaté a dobře postavené rodině. Připojil se k 12 učedníkům Ježíše Krista a provázel ho od křtu přes ukřižování až po zmrtvýchvstání. Po Ježíšově nanebevstoupení nahradil mezi apoštoly zrádného Jidáše. Do finále postoupili dva kandidáti, Josef zvaný Barsabáš a svatý Matěj. Rozhodl mezi nimi los a štěstí se usmálo na Matěje. Za svůj život prošel údajně Palestinu, Malou Asii, až se dostal do Etiopie, kde kolem roku 63 zemřel mučednickou smrtí, byl ukamenován a sťat, když se někomu nelíbilo jeho kázání. Byl zastáncem tvrdé askeze, hlásal, že jde-li člověk dobrým příkladem, strhne s sebou i ostatní, zatímco pokud jen káže falešnou morálku, jeho okolí přetvářku prohlédne a odvrátí se od něj.

Na svatého Matěje bývalo zvykem, že se dělala zkouška klíčivosti obilí ráno, v poledne a večer se vyselo zvlášť do tří nádob po hrsti obilí, a které vzešlo první, to bylo nejlepší pro jarní výsev na pole Zdroj: iStock

Svatomatějské lidové tradice a zvyky

V lidových tradicích a zvycích připadlo Matějovi významné postavení. Byl spojován s příchodem tolik očekávaného jara a měl zajistit dobrou sklizeň. Na sv. Matěje se věštilo, jaký bude průběh žní a jak bohatá bude úroda – a taky se pro to něco dělalo.

Před východem slunce chodily (většinou bosé) děti do sadů a zahrad, kde třásly stromy, tloukly do nich klacky a vařečkami, lezly po nich a hlasitým zaříkáním vzývaly svatého Matěje, aby ochránil stromy a hlavně jejich květy před mrazem a zajistil bohatou úrodu ovoce a ořechů. Děti za odměnu nacházely v sadech jablíčka a sušené ovoce. Všude tam, kam se doneslo svatomatějské volání spojené s modlitbou za bohatou úrodu – například Prosím, prosím svatého Matěje, nám ať ovoce hojně dopřeje, kamkoliv v zahradě hlas můj se rozleje nebo Na svatého Matěje kudy ten hlas obejde, ovoce všude hojnost bude – měly být stromy chráněné a hlavně plodné.
Především v úrodných zemědělských oblastech bývalo zvykem, že se na sv. Matěje dělala jakási zkouška klíčivosti obilí – ráno, v poledne a večer se vyselo zvlášť do tří nádob po hrsti obilí, a které vzešlo první, to bylo nejlepší pro jarní výsev na pole.
Večer se lidé hřáli u kamen a k tomu si i trochu zavěštili. Například lístky břečťanu dali na noc do misky s vodou, a jestliže některý z nich do rána změkl, považovali to za špatné znamení – byla to předzvěst neúrody nebo nemoci v rodině.
Věštilo se i počasí: přes noc nechali venku viset hadr a ráno z jeho stavu vyvozovali, jaký bude konec zimy. Byl-li ručník jen mokrý, věřili že přijde teplé jaro. Pokud ovšem zmrzl, zima se ještě své vlády nevzdala. Čím více byl hadr promrzlý, tím studenější jaro mělo být a delší čekání na něj.

Matějská pouť

Svatý Matěj nebyl populární jen na venkově, ale i ve městě. Jeho jméno nese nejstarší, nejslavnější a největší pražská pouť. Je první nejenom v Čechách, ale snad v celé Evropě. Pouť je spjatá s putováním a v Praze se putovalo ke kostelu sv. Matěje do Dejvic, poprvé je o pouti ke sv. Matěji zmínka z roku 1595. Původní kostel nechal postavit roku 971 kníže Boleslav II. z vděčnosti, že na tomto místě vyvázl se zdravou kůží při napadení medvědem. Jedna pověst říká, že knížeti pomohl svatý Matěj, jiná, že medvěd byl ochočený a jeho majitel se jmenoval Matěj.

Matějská pouť: v roce 1963 se slavná pouť se poprvé konala na pražském Výstavišti v Holešovicích a její tradice se udržela dodnes Zdroj: iStock

S růstem popularity pražské matějské pouti se nejdůležitějším místem stalo dnešního Vítězné náměstí. V první polovině 20. století a zvláště v meziválečném období, kdy pouť zažívala svou největší slávu, se nedělní účast odhadovala až na čtvrt milionu lidí! V roce 1963 se slavná pouť poprvé konala na pražském Výstavišti v Holešovicích a její tradice se udržela dodnes.

Svatomatějské pranostiky

Lidová meteorologie tento významný zlom pochopitelně zaznamenala, a tak vzniklo množství pozitivně jarně laděných pranostik a rčení, z nichž si některé připomeňme.

Na svatého Matěje lidské srdce okřeje, slunce pozře závěje, nad polem si skřivan zapěje.
Na sv. Matěje do závěje naleje.
Svatej Matěj – hodnej svatej.
Po sv. Matěji zima hřeje.
Matěje – k vesnu naděje.
Svatý Matěj boří led.
Na svatého Matěje do závěje naleje.
Na svatého Matěje pije skřivan z koleje.
Prší-li na svátek Matěje – bude se brzy síti.
Svatý Matěj přivádí pozimek.
Svatý Matěj ledy láme, když je nezmůže, svatý Josef (19. 3.) potom pomůže.
Svatý Matěj zemi otevírá.
Matěj boří ledové mosty.
Na svatého Matěje skřivánek vesele zapěje: Přijde jaro, přijde.