Svatý Matěj je symbol jara. Legendy, tradice, zvyk a pranostiky, které se pojí k 24. únoru.

Je svátek sv. Matěje. Dříve byl považován za konec zimy a začátek jara. Připomeňme si nejčastější legendy, lidové tradice, zvyky i pranostiky, které se pojí k 24. únoru. Víte, kdo byl svatý Matěj, jehož jméno nese nejstarší, nejslavnější a největší pražská pouť?

Kdo byl svatý Matěj

Svatý Matěj je patronem řezníků, stavařů, cukrářů, kovářů, krejčích, mládeže a přírody, je ochráncem lidí proti černému kašli a neštovicím, je vzýván při manželské neplodnosti. A také je spojováván se štěstím, správným rozhodnutím a zárukou šťastné ruky při losování.

Sv. Matěj je symbolem jara. Bývá nejčastěji zobrazovaný se sekyrou, kamením či kopím.

Svatý Matěj je symbolem jara a lidé ho prosí o bohatou úrodu. Bývá nejčastěji zobrazovaný se sekyrou, kamením či kopím. Zdroj: iStock

Legendy o sv. Matějovi

O životě svatého Matěje existuje mnoho legend. Podle jedné se narodil v Betlémě v bohaté a dobře postavené rodině. Připojil se k 12 učedníkům Ježíše Krista a provázel ho od křtu přes ukřižování až po zmrtvýchvstání. Po Ježíšově nanebevstoupení nahradil mezi apoštoly zrádného Jidáše. Do finále postoupili dva kandidáti, Josef zvaný Barsabáš a svatý Matěj. Rozhodl mezi nimi los a štěstí se usmálo na Matěje.

PŘEČTĚTE SI: Na Josefa končí zima a přichází jaro. Znáte nejčastější josefské tradice?

Za svůj život prošel údajně Palestinu, Malou Asii, až se dostal do Etiopie, kde kolem roku 63 zemřel mučednickou smrtí, byl ukamenován a sťat, když se někomu nelíbilo jeho kázání. Byl zastáncem tvrdé askeze, hlásal, že jde-li člověk dobrým příkladem, strhne s sebou i ostatní, zatímco pokud jen káže falešnou morálku, jeho okolí přetvářku prohlédne a odvrátí se od něj.

Svatomatějské tradice a zvyky

Probouzení ovocných stromů ze zimního spánku

Nejrozšířenějším zvykem na den sv. Matěje bylo obcházení zahrad a sadů před východem slunce provázené magickými úkony, které měly ovlivnit úrodu. Brzy ráno obešel hospodář každý strom a zatřásl jím, aby se stromy probudily ze zimního spánku. Lidé také klepali do kmenů dřevem a prosili sv. Matěje, aby ochránil stromy před mrazy a zajistil tak dostatek plodů.

V některých oblastech plnily tento důležitý úkol děti. Děti pobíhaly po sadu, bosé a v tenkých košilkách lezly po stromech, třásly jejich větvemi a v popěvcích odříkávaly všechny druhy ovoce. Všude tam, kam se doneslo svatomatějské volání měly být stromy chráněné a plodné.

INSPIRUJTE SE: Jak se dá urychlit klíčení semen a proč udělat před výsevem test klíčivosti

Pokus klíčivosti obilí

Především v úrodných zemědělských oblastech bývalo zvykem, že se na sv. Matěje dělal pokus s klíčivostí obilí – ráno, v poledne a večer se vyselo zvlášť do tří nádob po hrsti obilí, a které vzešlo první, to bylo nejlepší pro jarní výsev na pole.

Co napoví břečťan?

Večer se lidé hřáli u kamen a k tomu si i trochu zavěštili. Například lístky břečťanu dali na noc do misky s vodou, a jestliže některý z nich do rána změkl, považovali to za špatné znamení – byla to předzvěst neúrody nebo nemoci v rodině.

NENECHTE SI UJÍT: Se svátkem sv. Jiří se pojí mnoho tradic a legend. Nejznámější je, že vylézají hadi a štíři

Předpověď jarního počasí

Lidé přes noc nechali venku viset mokrý hadr a ráno z jeho stavu vyvozovali, jaký bude konec zimy. Byl-li jen mokrý, věřili že přijde teplé jaro. Pokud ovšem zmrzl, zima se ještě své vlády nevzdala. Čím více byl hadr promrzlý, tím studenější jaro mělo být a delší čekání na něj.

Matějská pouť

Svatý Matěj nebyl populární jen na venkově, ale i ve městě. Jeho jméno nese nejstarší, nejslavnější a největší pražská pouť. Je první nejenom v Čechách, ale snad v celé Evropě.

Pouť je spjatá s putováním a v Praze se putovalo ke kostelu sv. Matěje do Dejvic, poprvé je o pouti ke sv. Matěji zmínka z roku 1595. Původní kostel nechal postavit roku 971 kníže Boleslav II. z vděčnosti, že na tomto místě vyvázl se zdravou kůží při napadení medvědem. Jedna pověst říká, že knížeti pomohl svatý Matěj, jiná, že medvěd byl ochočený a jeho majitel se jmenoval Matěj.

S růstem popularity pražské matějské pouti se nejdůležitějším místem stalo dnešního Vítězné náměstí. V první polovině 20. století a zvláště v meziválečném období, kdy pouť zažívala svou největší slávu, se nedělní účast odhadovala až na čtvrt milionu lidí! V roce 1963 se slavná pouť poprvé konala na pražském Výstavišti v Holešovicích a její tradice se udržela dodnes.

Tradiční Matějská pouť Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Nejznámější svatomatějské pranostiky

Na svatého Matěje lidské srdce okřeje, slunce pozře závěje, nad polem si skřivan zapěje.
Na sv. Matěje do závěje naleje.
Svatej Matěj – hodnej svatej.
Po sv. Matěji zima hřeje.
Matěje – k vesnu naděje.
Svatý Matěj boří led.
Na svatého Matěje do závěje naleje.
Na svatého Matěje pije skřivan z koleje.
Svatý Matěj ledy láme, když je nezmůže, svatý Josef (19. 3.) potom pomůže.
Matěj boří ledové mosty.
Na svatého Matěje skřivánek vesele zapěje: Přijde jaro, přijde.