I stromy si někdy podávají ruce. Vlastně větve, ale záhada má své vysvětlení

Nejčastěji takto rostou stromy stejného nebo blízce příbuzného druhu

Inoskulací vznikají někdy až strašidelné přírodní útvary

7 Zobrazit galerii

Kořenové mosty v Nongriatu, Meghalaya, Indie

7 Zobrazit galerii

Procházka lesem má i v zimním období co nabídnout. Chybějící listy na stromech odhalují mnohé zajímavosti. Například můžete objevit stromy, které rostou společně, na první pohled se objímají, nebo mají dokonce srostlé větve.

Možná už jste stromy srostlé větvemi nebo i částmi kmenů v přírodě objevili. Někdy ani není poznat, který strom „vyslal“ větev k tomu druhému jako první. Jedná se o čistě přírodní jev, zvaný inoskulace, při kterém společně rostou větve, kořeny nebo i kmeny dvou či více stromů. Takové stromy lesníci označují jako gemely. Slovo pochází z latiny a označuje „pár“.

Nejčastěji takto rostou stromy stejného nebo blízce příbuzného druhu, ale mohou tak růst i stromy druhů zcela odlišných. Tímto způsobem se propojují stromy listnaté i jehličnany, nejčastěji potkáte gemely smrků, buků nebo trnky.

Občas se inoskulace objeví mezi listnatými i jehličnatými stromy Zdroj: iStock

Jak takové spojení, tedy gemela, vzniká?

Nejprve rostou v těsné blízkosti dva samostatné stromy. Postupem času, vlivem růstu, se jejich větve nebo kmeny, ale i kořeny, dotknou. V místě dotyku dochází k častému odírání kůry, většinou vlivem větru. Pak nastává efekt, kterého využívají sadaři při roubování stromů. Mechanicky narušená růstová tkáň (kambium) se spojí a dva stromy začnou růst společně.

Srůstání dvou stromů, inoskulace Zdroj: iStock

Asijské živé mosty

Nejčastěji v Asii najdete i mnoho příkladů tzv. zelené architektury. Lidé využili efektu inoskulace dokonce i k vytvoření mostů nebo plotů. Takové „živé mosty“ bývají velmi pevné a dlouhověké, protože na rozdíl od betonu se věkem zpevňují a zubu času zvládají odolávat i stovky let.