I stromy si někdy podávají ruce. Vlastně větve, ale záhada má své vysvětlení

Nejčastěji takto rostou stromy stejného nebo blízce příbuzného druhu Zdroj: iStock

Inoskulací vznikají někdy až strašidelné přírodní útvary Zdroj: iStock

Příklad inoskulace u borovice Zdroj: iStock

Přírodní most Zdroj: iStock

Kořenový most Zdroj: iStock

Kořenové mosty v Nongriatu, Meghalaya, Indie Zdroj: iStock

Živý kořenový most ručně vyrobený z leteckých kořenů gumových fíkovníků (Ficus elastica) národů Khasi a Jaintia Meghalaya, Indie Zdroj: iStock
Možná už jste stromy srostlé větvemi nebo i částmi kmenů v přírodě objevili. Někdy ani není poznat, který strom „vyslal“ větev k tomu druhému jako první. Jedná se o čistě přírodní jev, zvaný inoskulace, při kterém společně rostou větve, kořeny nebo i kmeny dvou či více stromů. Takové stromy lesníci označují jako gemely. Slovo pochází z latiny a označuje „pár“.
Nejčastěji takto rostou stromy stejného nebo blízce příbuzného druhu, ale mohou tak růst i stromy druhů zcela odlišných. Tímto způsobem se propojují stromy listnaté i jehličnany, nejčastěji potkáte gemely smrků, buků nebo trnky.

Občas se inoskulace objeví mezi listnatými i jehličnatými stromy Zdroj: iStock
Jak takové spojení, tedy gemela, vzniká?
Nejprve rostou v těsné blízkosti dva samostatné stromy. Postupem času, vlivem růstu, se jejich větve nebo kmeny, ale i kořeny, dotknou. V místě dotyku dochází k častému odírání kůry, většinou vlivem větru. Pak nastává efekt, kterého využívají sadaři při roubování stromů. Mechanicky narušená růstová tkáň (kambium) se spojí a dva stromy začnou růst společně.

Srůstání dvou stromů, inoskulace Zdroj: iStock
Asijské živé mosty
Nejčastěji v Asii najdete i mnoho příkladů tzv. zelené architektury. Lidé využili efektu inoskulace dokonce i k vytvoření mostů nebo plotů. Takové „živé mosty“ bývají velmi pevné a dlouhověké, protože na rozdíl od betonu se věkem zpevňují a zubu času zvládají odolávat i stovky let.

Živé kořenové mosty v Nongriatu, Meghalaya, Indie Zdroj: iStock
Zdroj: https://hmn.wiki/cs/Vascular_cambium; https://hmn.wiki/cs/Inosculation;