Kladenské věžáky ukazují, jak se žilo před desítkami let. Navštivte vzorový byt i kryt ve sklepě

První dům byl předán do užívání předán těsně před Vánoci 1956. Postupně se pak dokončují další domy. Do posledního věžáku se lidé stěhovali přesně o rok později – na Vánoce 1957.

Vstupní hala je upravena do podoby, kterou měla krátce po dokončení v roce 1958.

V 1. věžovém domě (počítáno od západu k východu) se nachází muzejní expozice. Otevřela na začátku roku 2020.

30 Zobrazit galerii

Expozice zahrnuje vstupní halu, místnost popisující vznik sídliště a osobnost hlavního architekta domů, kryt civilní ochrany, ukázkový byt a střešní terasu.

30 Zobrazit galerii

Kladenské věžáky jsou mimořádné hned z několika důvodů. Vznikly jako unikátní bytový komplex ve městě, kde byly potřeba byty pro spoustu horníků, zároveň svou kvalitou vysoce převyšují tehdejší standardy bydlení. Navštivte zdejší muzeum, zažijete bydlení 50. let, poznáte příběh unikátních kladenských staveb a jako bonus si můžete dopřát výhled ze střechy až na Ještěd.

Kladenské Muzeum věžáků je prvním zdejším muzeem podobného typu. Věžáky patří nejen k jedinečným dominantám města, ale i k dominantám československé bytové výstavby minulého století. Byly právem prohlášeny kulturní památkou coby nedílná součást originálního a architektonicky významného Sídliště architekta Havlíčka.

Muzeum věžáků najdete v prvním ze šestky domů – nabízí velmi zajímavé expozice zasazené do žijícího domu a zaměřené právě na kladenské věžáky, urbanismus a atmosféru života padesátých let minulého století. Prohlédnete si vzorový byt, účelné společné prostory, zažijete návštěvu vybaveného krytu civilní obrany a ze střešní terasy vás čeká mimořádná vyhlídka, protože věžáky jsou nejvyššími stavbami Kladna.

Věžáky jsou součástí většího obytného celku nazvaného v době vzniku Sídliště Vítězného února, jehož autory jsou architekti Josef Havlíček, Karel Filsak a Karel Bubeníček. Právě Havlíček je pak hlavním autorem věžáků.

S projektem sídliště se nicméně začalo dokonce ještě před Vítězným únorem v roce 1946 a původně mělo přiznaně navazovat na meziválečnou funkcionalistickou tradici. Po roce 1950 nicméně přišel sílící tlak na to, aby byly stavby pojaty ve stylu socialistického realismu, čemuž se autor naštěstí dokázal ubránit. „Východisko našel v práci moderního francouzského novoklasicistního architekta Augusta Perreta, jenž ve 20. letech proslul svým návrhem obytných věží pro pařížskou čtvrť L'Avenue des Maison-Tour,“ stojí na webu Muzea věžáků.

První dům byl předán do užívání těsně před Vánoci 1956. Do posledního věžáku se lidé stěhovali přesně o rok později – na Vánoce 1957. Kladenské věžáky odborníci řadí mezi nejzdařilejší realizace bytových staveb 20. století. I proto, že se vyznačují dokonalým funkčním uspořádáním a promyšleností do posledního detailu. Navzdory mnoha nuceným ústupkům v sobě kombinují to nejlepší z tradice předválečné funkcionalistické architektury a úvah o sociálním a kolektivním bydlení.

V Kladně na vás čeká unikátní muzeum i štola pod zámkem

Kladno je největším městem Středočeského kraje, které je známé především díky hokeji a také těžbou černého uhlí. Pokud se sem vypravíte na výlet, čeká vás toho ale daleko víc. Nahlédnete do kouzelné zahrady, vystoupáte k oblakům a podíváte se pod zámek, kde se nachází unikátní štola.

Štola pod zámkem, medvědi pod okny

Až si užijete kladenské Muzeum věžáků, dopřejte si ještě místní zámek. Je jednou z nejstarších staveb města – stávala zde středověká tvrz, kterou její majitelé později nechali přestavět na barokní zámek. Krásu barokní přestavby můžete obdivovat především v kapli sv. Vavřince s působivými interiéry včetně fresek, které vznikaly ve stejné době jako výzdoba proslulého břevnovského kláštera.

Právě opatům břevnovského kláštera totiž Kladno v 18. století patřilo. Měli zásadní podíl na rozkvětu panství, s čímž jim pomáhal slavný stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer – jejich působení představuje dobově zařízená pracovna břevnovského opata.

Raritou zámku je expozice nazvaná Důlní štola. Ve sklepení kladenského zámku vzniklo simulované důlní pracoviště, kde mohou děti i dospělí zažít, jak práce v takovém kladenském dole vypadala. Na podobě expozice pracovali bánští záchranáři, kteří využili autentické prvky výztuže, strojní zařízení a hornické nářadí vyvezené právě přímo z podzemí kladenských dolů. Atmosféru doplňuje reálné ozvučení, takže celek působí autenticky a věrohodně.

Zámek obklopuje zahrada s medvědáriem, ve kterém našly domov dvě medvědice Marta a Míša, zanechané v roce 2001 ukrajinským cirkusem v Moravských Budějovicích.

Zdroj: www.muzeumvezaku.cz, www.kladenskyzamek.cz