Legendární horská dráha se po letech vrací do Prahy. Oprava nebyla snadná, popsal majitel

Legendární horská dráha Cyklon se po sedmi letech vrací do Prahy. Naposledy si mohli návštěvníci užít tuto adrenalinovou atrakci v roce 2018. Letos, od února až do dubna, mají příležitost na pražském Výstavišti znovu usednout na oblíbenou horskou dráhu, která je pro rodinu Štaubertových skutečným klenotem. Majitel dráhy, Jaroslav Štaubert, v rozhovoru pro Prima Living přiblížil náročný proces její opravy.

Ikonická horská dráha byla do České republiky dovezená v roce 1973. Dnes patří horská dráha Cyklon rodině Štaubertových, kteří se o ni poctivě starají už od revoluce. Jaroslav Štaubert pro redakci Prima Living nastínil historii adrenalinové atrakce.

Cyklon chtěli i v Rusku

Cyklon vzbudil před revolucí velký zájem i v Rusku. „Park kultury a oddechu Julia Fučíka (tehdejší název Výstaviště, pozn. red.) začal zaměstnávat u atrakce lidi. Mezitím byla atrakce dvakrát v Rusku, poprvé v roce 1980 a pak v roce 1982. Lidi si stěžovali, že chtějí horskou dráhu zpět. Od té doby už nikam neputovala, protože lidem v Česku chyběla. Co vím z vyprávění, tak i v Rusku byl o atrakci velký zájem, protože nic podobného tam nebylo. Byl o to zájem tam i tady,“ vzpomínal pro Prima Living Štaubert.

„V roce 1982 byl u horské dráhy zaměstnán děda. Vymýšlel různé zlepšováky a posléze ho povýšili na vedoucího. Když pak byla revoluce, měl možnost se domluvit s tehdejším ředitelem a horskou dráhu odkoupil. Od té doby je atrakce u nás v rodině. Tátovy bylo tehdy 18 let, takže i on se u atrakce pohybuje od revoluce až do teď,“ pokračoval majitel atrakce.

Horská dráha Cyklon byla jednou z mála atrakcí, která na Výstavišti byla nejen v rámci Matějské pouti, ale po celý rok. „V devadesátých letech byla zlatá éra. Atrakce fungovala po celý rok, protože na Výstavišti byly akce neustále,“ vyprávěl Štaubert a dodal, že v roce 2002 přišly povodně. „Horská dráha byla do půlky pod vodou. Voda se tam držela 14 dní, což nebylo nic dobrého.“ Naštěstí se atrakci podařilo zachránit a do půl roku byla opět v provozu.

Čtěte také: Lábusovi, Dejdarovi, Kretschmerové a dalším hercům z Ypsilonky hrozí, že skončí na dlažbě

Náročná oprava

Ikonická atrakce zdobila pražské Výstaviště až do roku 2018, kdy rodina dostala od města výpověď. „Někomu to bylo trnem v oku. Měli jsme smlouvu s hlavním městem. Hlavním důvodem, proč jsme museli Výstaviště opustit, byla tehdejší primátorka, chtěla to tam revitalizovat. Dodnes se tam ale nic neděje,“ povzdychl si Štaubert, který pokračuje v rodinné tradici.

Rodina tedy musela sehnat pozemek, kam by ocelovou 13 metrů vysokou a 440 metrů dlouho horskou dráhu přesunula. Nakonec se jim podařilo najít dostatek prostoru v obci Chotouchov nedaleko Kolína, kam se i přestěhovali. Následně se pustili do rozsáhlé rekonstrukce. „Většinu věcí jsme dělali sami. Kdybychom to dělali u nějaké firmy, tak to nezvládneme zaplatit. Opravovali jsme to zhruba čtyři roky. Museli jsme tady přizpůsobit ty prostory, aby se tady dalo dělat. Tady to byly bývalé kravíny, bez elektriky, všechno se muselo připravit a pak až se začalo něco dělat,“ popsal Štaubert.

Opravit rodinný klenot rozhodně nebylo snadné. Vše se muselo rozebrat do posledního šroubku, očistit od staré barvy i rzi, pak se vyřadily staré díly a veškerý spojovací materiál se vyměnil za nový. Financovat tak náročný projekt byl také oříšek. „Nejhorší to bylo ze začátku, nevěděli jsme co a jak. S plno lidmi jsme se museli radit. Ke konci jsme pak museli shánět peníze, protože financovat čtyři roky opravu vůbec nebylo snadné. Museli jsme také pořídit celou autodopravu, protože k tomu nic nebylo. Tím myslím jeřáb, návěsy, na kterých se to teď převáží, tahač nákladní. Vyšlo to na hodně peněz. Když jsme se ale do toho pustili, už jsme to museli dotáhnout do konce,“ přiblížil náročný proces.

Nejpodstatnější při opravě pro ně byl fakt, že se jako rodina semkli a šli do toho naplno. „Dělali jsme na tom pořád, všechno ostatní šlo stranou. Odpustili jsme si veškeré dovolené a tak dále,“ popsal.

„Brácha má jiné aktivity, stejně tak i já a otec, ale když jde o horskou dráhu, musíme všichni všeho nechat, sejít se jako tým a nonstop se tomu věnovat, dokud se to nepostaví,“ upozornil s tím, že pokud by někdo z nich například onemocněl, představovalo by to velký problém.

Mohlo vám uniknout: Revoluce v oblasti flexibilních kanceláří: Vzniká unikátní projekt Scott.Weber Workspace

Rodinný klenot je jediným v republice

Hnacím motorem pro opravdu pro ně bylo především to, že se jedná o rodinnou tradici. „Je to rodinný klenot. Táty život, teď už i náš s bráchou se točí kolem horské dráhy. Je to koníček, rarita, atrakce je jediná v republice, to nás na tom baví,“ nastínil s tím, že velkou motivací pro ně je i nostalgie.

„Za tu dobu, co to děláme, tak nám neustále někdo volá nebo posílá emaily, jak na tom horská dráha je, že tam jezdili s tatínky, babičkami, dědečky, kteří jsou třeba už po smrti, a že by chtěli na atrakci vzít své dítě. I tohle pouto tam prostě je,“ vysvětlil Štaubert, který moc dobře ví, že dnes jsou i modernější horské dráhy. „V rakouském Prateru mají také staré ruské kolo. Sice je staré, ale je to unikát,“ přirovnal Cyklon k ikonické atrakci ve Vídni.

Při opravě proto dbali na to, aby co nejvíce součástí zůstalo původních. „Vozíčky jsou původní, aby to lidi poznali. Samozřejmě jsou opravené a obarvené. Chceme, aby přišli, a řekli tomu dítku, že v tomhle jezdili. Lampy jsme taky nechaly, jsou zrenovované,“ vysvětlil.

Mohlo by vás zajímat: Hrálo se v hospodách či maringotkách. Arkádové automaty zásadně formovaly videoherní kulturu

Velký comeback po 7 letech

Po návratu horské dráhy volali lidé už od momentu, co z pražského Výstaviště zmizela. Nyní se všichni nadšenci dočkají velkého comebacku. Cyklon se po sedmi letech konečně vrací do Prahy.

Na legendární horské dráze se budou moci návštěvníci svézt v době konání Matějské poutě, která se bude konat od 22. února do 13. dubna.

Provozovatelé Cyklonu měli původně ale jiné plány. Zprovoznit horskou dráhu se podařilo už minulý rok. „Původně jsme chtěli začít někde sami. To se nám povedlo nakonec jenom tady v Chotouchově u Kolína na dva dny, což nebylo plánované. To nás také dost nastartovalo, že i tady na vesnici byl o atrakci velký zájem. Vystřídalo se tady zhruba 2500 lidí. Ačkoli to bylo narychlo, lidé dorazili,“ připomněl Štaubert.

V roce 2024 pak chodili po Praze a hledali vhodné místo, kde by Cyklon mohl stát. „Zjistili jsme ale, že není snadné najít místo, kde by horská dráha mohla stát natrvalo. Všichni to berou jinak, než krátkodobou pouť. Usilovali jsme o to, aby to bylo alespoň půl roku. Chtěli po nás třeba atestaci, jaký to dělá hluk a plno dalších věcí, takže jsme skončili tam, kde skončila horská dráha, když jsme dostali výpověď,“ uvedl majitel dráhy. Kde tedy bude stát horská dráha příště, není jisté. „Budeme usilovat o to, aby bylo trvalejší místo,“ doplnil.