Koupelny

18. ledna 2023 10:00

redakce Prima Living

Nenáviděný umakart: Proč se v českých koupelnách tak zabydlel a co to vlastně je?

Dostal se do našich domovů jako laciná náhražka pořádného zdiva a trápí nás dodnes. V panelových domech představuje nepříjemný přízrak minulosti, kterého se chceme co nejrychleji zbavit.

Celá třetina Čechů bydlí na sídlištích. Ta se po období poctivých paneláků v padesátých a šedesátých letech proměnila v ráj umakartu. Tenhle stavební materiál si získal ne zrovna dobrou pověst a v naší zemi snad není nikdo, kdo by o něm neslyšel. Co to umakart vlastně je a proč se na něj díváme skrz prsty?

Umakart je druh laminátu, při jehož výrobě se na sebe vrství několik papírových desek, které zakryje jedna dekorační a následně se na povrch umístí ochranná vrstva. Výroba jednoho kusu zabírá desítky minut. Umakart se tak stal vhodným řešením pro rychlou stavbu panelových domů. Stejně jako panely se vyrábí sériově a umakartové jádro se spíše skládá, než že by se doopravdy stavělo.

Proč ho nechceme?

Potíž je v tom, že slepené desky kartonu pořádnou stěnu nenahradí. Nehledě na často strašné dekory umakartových desek evokujících kupříkladu texturu dřeva. Toho se člověk chce zbavit opravdu co nejdříve. Navíc umakart zvukově téměř neizoluje. Zvlášť nepříjemné to je, když se někdo rozhodne, že si dá sprchu ve dvě ráno a vy chcete spát.

Zároveň je náchylnější k plísním. Důvodem je vlhkost, která se v koupelně často drží. Umakart není tak odolný jako stěna obložená dlaždičkami, takže se v něm mohou vytvořit plísně, které rozhodně není zdravé vdechovat.

Životnost umakartu je tak zásadně nižší, a proto se přistupuje k jeho výměně. Možná se z něj do budoucna stane artefakt určité doby, patrně se ale do módy nevrátí. Má zásadně více minusů než plusů. Dřív bylo potřeba rychle a efektivně stavět, na budoucnost se moc nemyslelo. Pokud dnes investujeme do domu, chceme, aby vydržel. Umakartové jádro představuje akorát nutnou přestavbu. Už jsme poučení, ale umakart je tu pořád s námi. Tak na něj nadáváme a šmahem se ho zbavujeme, přesto by si zasloužil připomenutí. Neodmyslitelně patří k mnoha českým domovům, i když jsme si s ním moc dobrý vztah nevybudovali.

Zdroj: Matouš Hartman, autorský článek


Přečtěte si také