28. září 2014 05:44
Markéta ZídkováIdeální okrasné traviny pro skalku
Nízké traviny se ideálně kombinují s nízkými trvalkami.
Suchomilné trstnaté trávy vytvářejí celoročně zelené husté a pevné polokulovité trsy, často výrazně sivě, šedě nebo modře zbarvené. Používají se na obrubu záhonů a kombinujeme je s nízkými trvalkami. Nezastupitelné místo mají na skalkách, v korytech, v moderních výsadbách s použitím oblázků a kamenů.
Kostřavy (Festuca)
Kostřavy jsou traviny chladnějších oblastí celého světa. Milují písčité a slunné stanoviště, po odkvětu je dobré seříznout klásky. Jsou stálezelené a časem vytvářejí mohutné polštáře. Vykvétají v půli jara latami, které můžou být zbarvené do fialova, při dozrávání zlátnou. Odkvetlé kostřavy včas seřízneme, aby se nevysemenily a nezaplevelily záhony. Trsy kostřav musíme obnovovat přibližně po třech až pěti letech.
Nejznámější kostřavy jsou:
Kostřava ametystová (Festuca amethystina), alpská travina s překrásně rozloženými trsy. Je to nízká nenáročná tráva se stříbrným (modrým) čárkovitým listem. Roste na slunci i v polostínu. Vhodná pro skupinové výsadby, na obruby i do nádob. Dosahuje výšky 15 až 20 cm. Květem je zlatý klásek. Je mrazuvzdorná.
Kostřava sivá (Festuca cinerea) – též známá pod pojmem modrá tráva. Tato květina se pěstuje i jako okrasná tráva vhodná do truhlíku, tráva ale vynikne především na záhoně nebo skalce. Je náročná na propustnost půdy, vyhovují jí extrémně propustné půdy. Preferuje slunnou polohu, snese však i mírné přistínění. Původní přírodní druh roste na suchých pastvinách a loukách jihovýchodní Francie a severozápadní Itálie. Přezimuje bez problémů, přikrývka není nutná.
Okrasné traviny pro skalky - Obrázek 1-Kostřava sivá (Festuca cinerea) Zdroj: H.Zell/Wikimedia Commons; CC-ASA-3.0
Okrasné traviny pro skalky - Obrázek 1-Kostřava sivá (Festuca cinerea) Zdroj: H.Zell/Wikimedia Commons; CC-ASA-3.0
Kostřava ovčí (Festuca ovina) – velmi variabilní druh, trsy jemných šedozelených listů jsou vysoké 20 až 25 cm, kvete podobně jako jiné kostřavy od května do srpna na 40 cm vysokých stéblech.
Kostřava ovčí (Festuca ovina). Foto: mgnliners.com
Pěchavy (Sesleria)
Mají listy širší, někdy se spodní sivou stranou. Vykvétají brzy na jaře jako jedny z prvních trav hustými válečkovitými černými klasy, se kterými kontrastují bílé prašníky.
Nejznámější je pěchava vápnomilná (Sesleria caerulea), která tvoří husté trsy dorůstající výšky asi 10 cm. Listy jsou na obou stranách šedě zelené až namodralé, široké 0,3 cm a dlouhé 25 cm.
Okrasné traviny pro skalky - Obrázek 6 - Pěchava vápnomilná (Sesleria caerulea) Zdroj: Daderot/Wikimedia Commons; Creative Commons CC0 1.0
Okrasné traviny pro skalky - Obrázek 6 - Pěchava vápnomilná (Sesleria caerulea) Zdroj: Daderot/Wikimedia Commons; Creative Commons CC0 1.0
Kvete velmi brzo na jaře, od března do května. Klásky jsou v krátkém válcovitém lichoklasu, fialové až ocelově modré, na stéblech vysokých až 40 cm.
Smělek sivý (Koeleria glauca)
Tráva velice podobná kostřavám. Tvoří pravidelné trsy šedozelených listů. Laty jsou vzpřímené, hustě uspořádané, asi 10 cm dlouhé.
Baví vás zahradničení? Inspirujte se v naší Encyklopedii.
Smělek sivý je výjimečná tráva rostoucí tam, kde by jiné trvalky pro sucho a nedostatek živin nepřežily. Modré až stříbřité listy tvoří husté trsy, částečně stálezelené modré a sivé bochánky. Hodí se na prosluněná a teplá místa, prosluněné terasy a střešní zahrady, také do slunného extenzivního záhonu bez závlahy. Výborně snáší chudou písčitou půdu a nevadí mu ani větrná místa. Roste jen do výšky asi 20 cm, za květu dosahuje ale i 70 cm. Nepatří k dlouhověkým trvalkám, po dobu svého života vyžaduje zcela minimální péči. Na podzim se zbarvuje do zlatých až zlatohnědých odstínů a přes zimu si často nechává většinu listů.
Okrasné traviny pro skalky - Obrázek 7 - Smělek sivý (Koeleria glauca) Zdroj: www.zeutschergarten.de
Okrasné traviny pro skalky - Obrázek 7 - Smělek sivý (Koeleria glauca) Zdroj: www.zeutschergarten.de
Trs smělku se po čase rozklesává, čemuž se dá předejít každoroční jarní údržbou. Z trsu rukou vyčešeme odumřelou hmotu; někdy je navíc potřeba trs radikálněji upravit tak, že z něj zároveň vytvoříme oddělky, nové dceřiné rostliny. Ty potom používáme k dalšímu rozmnožení.
Do skalek, koryt, žlabů, truhlíků i květináčů se hodí miniaturní trávy. Patří mezi ně lipnice bádenská (Poa badensis). Roste ve Středozemí, ale i jinde. Vyskytuje se v hustých trsech. Dorůstá výšky 10 až 30 (i 50) cm. Listy jsou hlavně v přízemí, dlouhé 2 až 5 cm a široké do 4,5 mm. Kvete ve vejčité latě. Klásky jsou nafialovělé. Vyhovují ji skalnatá místa natočená ke slunci.
Okrasné traviny pro skalky - Obrázek 4 - Lipnice bádenská (Poa badensis) Zdroj: Daderot/Wikimedia Commons; Creative Commons CC0 1.0
Okrasné traviny pro skalky - Obrázek 4 - Lipnice bádenská (Poa badensis) Zdroj: Daderot/Wikimedia Commons; Creative Commons CC0 1.0
Ostřice nízká (Carex humilis) – je vytrvalá bylina tvořící trsy tenoučkých žlábkovitě prohnutých listů světlezelené barvy, které jsou zakončeny ostrou špicí a připomínají trávu.
Okrasné traviny pro skalky - Obrázek 5 - Ostřice nízká (Carex humilis) Zdroj: Daderot/Wikimedia Commons; Creative Commons CC0 1.0
Okrasné traviny pro skalky - Obrázek 5 - Ostřice nízká (Carex humilis) Zdroj: Daderot/Wikimedia Commons; Creative Commons CC0 1.0
I když je pěstována převážně jako rostlina ozdobná listem, má velice zajímavé květy. Jsou to maličké 1 až 2 mm široké klásky s nápadně prosvítajícími prašníky samčího květu na vrcholu. Drobné květenství obyčejně nevyčnívá nad listy, a tak nám ten pravý požitek přinese teprve, když se na ně podíváme hodně zblízka.
Marta Pawlicová