Ostrůvky zeleně na střechách pomáhají bojovat proti tepelným ostrovům ve městech

Každé léto pravidelně prcháme z center měst, abychom unikli nesnesitelnému horku. Fenomén takzvaného “tepelného ostrova”, který v hustě zastavěných oblastech vzniká, ovšem představuje skutečný problém, který kromě vyšších teplot způsobuje i znečištění vzduchu a menší množství srážek. Řešením může být do nekonečných betonových ploch vsadit kousky zeleně. Stále populárnějšími se stávají takzvané zelené střechy, díky nimž se příroda dostane i do centra moderního městského života.

Třicetkrát vyšší koncentrace prachu

Existence “tepelného ostrova” negativně ovlivňuje i množství srážek ve městě a jeho ovzduší. Přehřívání vede ke stoupání teplého vzduchu, který zvedá ze země nečistoty a urychluje tvorbu smogu. Oproti lesnímu ekosystému je v městském vzduchu desetkrát vyšší koncentrace oxidu siřičitého, dvacetkrát vyšší koncentrace oxidu uhličitého, a dokonce třicetkrát vyšší koncentrace oxidu uhelnatého i prachu. Všechny tyto částice přitom škodí lidskému zdraví. Jedinou odpovědí na tyto problémy je vytvořit v centrech měst síť prvků, které jsou v harmonii s přírodou, tedy takzvanou zelenou, případně modrozelenou infrastrukturu. Modrá infrastruktura v podobě rybníků, jezírek, potoků či retenčních nádrží slouží primárně k zadržení dešťové vody, infrastruktura zelená pak navíc napomáhá i ke zvýšení městské biodiverzity.

Zelené tramvajové pásy ve městech

Vměstnat do zhuštěné zástavby parky, aleje a zahrady není ovšem vždy jednoduché, přestože jejich přínos je nezpochybnitelný. Zeleň pomáhá redukovat znečištění vzduchu a rostliny díky fotosyntéze spotřebovávají oxid uhličitý a navrací kyslík. Člověk za den spotřebuje tolik kyslíku, kolik jej za stejný čas vyprodukuje zhruba 25 m² listové plochy. Existují proto moderní řešení, která se snaží městský život a přítomnost zeleně skloubit. Jedním z nich je například ozeleňování tramvajových pásů, tedy prostoru mezi tramvajovými kolejemi. Pěstovat v nich lze na malé ploše jak klasický trávník, tak například zeleň založenou na deskách z hydrofilní minerální vlny, které se používají jako částečná náhrada substrátu.

Zelené střechy zadržují vodu

Zelené střechy k redukci tepelného ostrova přímo přispívají. „Odpařování vody z vegetace snižuje teplotu okolního prostředí. Díky vegetačním střechám tak ve městech opět vznikají kousky přírody, které napomáhají vrátit celkové klima do normálu,” vysvětluje odborník na problematiku zelených střech, Josef Hoffmann. Rostliny také zachytávají prachové částice a produkují kyslík, čímž zlepšují městské ovzduší. Výhody nicméně zelená střecha skýtá i pro samotné obyvatele domu. V horkých letních měsících její přítomnost zvyšuje tepelný komfort v interiéru, protože zabraňuje přehřívání budovy a zvyšuje tepelně izolační parametry její konstrukce. Díky její instalaci tak lze i ušetřit, protože není nutné investovat do klimatizace. „Vegetační souvrství v létě snižuje povrchovou teplotu střešní konstrukce a tím pádem i tepelné zisky. V zimě zase přispívá ke snížení tepelných ztrát a doplňuje tak běžnou tepelnou izolaci,” říká Josef Hoffmann.

Také problém s nedostatkem srážek zelené střechy částečně řeší. Zatímco z běžné střechy obvykle odtéká 95 až 100 procent dešťové vody, zelené střechy redukují odtok na zhruba 50 %. Vegetační souvrství s hydrofilní vlnou pak tento odtok ještě výrazně snižuje. Zadržená voda slouží k přirozené závlaze rostlin a svými výpary také přispívá k ochlazování okolního vzduchu.

Zdroj: Josef Hoffmann; zelenestrechy.cz