Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
Reklama

Víte, že existují i jedovaté žampiony? Jak je rozlišit od těch pravých?

Žampion zápašný je nejnebezpečnější houbou pro houbaře.
Vydáno: 02.10.2016
Pečárka zápašná neboli žampion zápašný (Agaricus xanthoderma)
Pečárka zápašná neboli žampion zápašný (Agaricus xanthoderma) Autor: VelellaIWikimedia Commons; CC BY-SA 3.0
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

To, že existuje jedovatá muchomůrka zelená nebo červená, ví asi každý. Už ale méně lidí ví, že existuje i jedovatý žampion – žampion zápašný neboli pečárka zápašná (Agaricus xanthoderma), po jehož požití můžete skončit v nemocnici na výplachu žaludku. V tom právě tkví jeho velká záludnost – když o něm člověk neví, nemůže si na něj dávat pozor. Přitom tento žampion roste celoročně, hlavně na loukách a v parcích. "Je dobré, když s takovým úlovkem přijde houbař při sebemenší nejistotě nejdříve k nám, než aby skončil v nemocnici,“ řekla nám Helena Hamerská, členka výboru České mykologické společnosti. Otrava se projeví 1–3 hodiny po požití, a to nevolnostmi a intenzivním zvracením. Žaludeční křeče jsou zákeřné v případě, že trpíte žaludečními vředy, pak hrozí jejich protržení. 

Vyznáte se v houbách? Otestujte se v naší Encyklopedii. Také my jsme s košíčkem nádherných žampionů požádali předsedu České mykologické společnosti Jaroslava Landu, aby nám určil, o který druh žampionu jde. Odborník si vzal první houbu do ruky, krátce ovoněl, pak nehtem škrábl do hlavičky a po minutě pečlivého sledování prohlásil „Tak tyhle můžete vyhodit, jde o žampion zápašný.“ A radost z plného košíčku nádherných bílých hlaviček byla pryč.

A jak lze bezpečně odlišit jedlý žampion od nejedlého?

Sběratelé divoce rostoucích pečárek ke kulinárním účelům si musí dát pozor nejen na smrtelně jedovatou muchomůrku zelenou, její bílé variety a příbuzné druhy (muchomůrku jarní a muchomůrku jízlivou), ale i na tento místy velmi hojný druh jedovaté pečárky. Zdroj: www.myko.czJedlý je jak žampion polní neboli pečárka polní (Agaricus campestris), tak i žampion ovčí neboli pečárka ovčí (Agaricus arvensis), rovněž i žampion dvouvýtrusný neboli pečárka dvouvýtrusná (Agaricus bisporus), která se pěstuje a prodává v obchodech. Odlišit je od pečárky zápašné je velice jednoduché. „Existuje několik charakteristických znaků, podle kterých si zápašný žampion nelze splést s jedlým. Když zápašný poškrábeme na hlavičce nebo nožičce, okamžitě žloutkově zežloutne. Po chvíli ranka zašedne a vrátí se do matné podoby. Ostatní jedlé žampiony, například ovčí, když škrábnete, není poznat žádnou reakci, ale po čase poškozené místo lehce zežloutne. Jedlé žampiony voní krásně, většinou anýzem nebo po hořkých mandlích, nejedlý buď nevoní vůbec nebo po karbonu,“ říká Helena Hamerská, členka výboru České mykologické společnosti.

Příbuzné druhy
pečárka perličková
(Agaricus praeclaresquamosus)
pečárka koroptví (Agaricus phaeolepidotus)
pečárka Pilátova (Agaricus pilatianus)
vykazují stejnou chromově žlutou oxidační reakci dužniny, spolu s následným hnědnutím až odbarvením, a také nepříjemně páchnou po fenolu. Jsou rovněž jedovaté.

(mp)

Mohlo by vás zajímat:

Hřib kovář/Boletus erytropus

Je hřib kovář jedlý, nebo nejedlý?

Muchomůrka růžovka/Amanita rubescens

Víte, jak rozeznat růžovku neboli masáka od muchomůrky tygrované?

Hřib kříšť (Boletus calopus)

Nebezpečné mýty o houbách. Uvěřte jim a otrávíte se

Článek je zařazen v:
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama