Po ledových mužích je čas na výsev okurek, cuket a dýní. Jak na to?

Po ledových mužích už začněte s přímým výsevem teplomilné zeleniny. Jak vysít semena cuket, okurek a dýní, aby dobře rostly a daly nám bohatou úrodu.

V druhé polovině května snad už nebezpečí posledních jarních mrazů definitivně pominulo, a tak podle aktuálního počasí můžete na venkovní záhony vysazovat i vysévat choulostivé teplomilné zeleniny. Jakmile jsou za námi ledoví muži Pankrác, Servác a Bonifác, je čas na výsadbu teplomilných rajčat a paprik, lilků či patizonů. A vysévání semen okurek, cuket a dýní, kukuřice nebo fazolí.

„Přímý výsev semen na venkovní záhon až v druhé polovině května (aby vzcházející rostlinky nebyly ohroženy posledními přízemními mrazíky) je mnohdy efektivnější, protože semena vysetá do teplé půdy vzejdou zhruba za deset dnů. A brzy doženou a často i předběhnou v růstu i vývoji předpěstované rostliny teplomilné zeleniny,“ vysvětluje výhody přímého výsevu teplomilné zeleniny šlechtitel Jan Prášil.

Přímý výsev cuket, okurek a dýní Zdroj: iStock

Přímý výsev cuket

Cuketa byla vyšlechtěna v Itálii a patří do jedné velké rodiny s dýněmi a patizony. Jde o zeleninu poměrně nenáročnou, osvědčené je pěstování cuket z přímého výsevu na venkovní záhon v druhé polovině května.

Cuketám se nejlépe daří na středně těžkých, na humus bohatých půdách, ocení dobře prohnojený záhon i pěstování na kompostu.
Cukety vyžadují stanoviště slunné a chráněné před silným větrem. Potřebují dostatek prostoru.
Do prokypřené půdy s humusem vyhlubte důlky asi 6 cm hluboké a 40 až 50 cm od sebe. Do důlku dejte pro jistotu dvě semínka, po vzejití nechte v hnízdě jen jednu silnou rostlinku, ostatní ještě zasaďte, máte-li místo.
Cuketa je teplomilná, a proto ji raději zpočátku chraňte před rozmary počasí černou netkanou textilií, která pomáhá prohřívat půdu. Doporučuje se také mulčování.

Nenechte si ujít: Doma pěstované cukety a okurky mohou být jedovaté. Hořké plody dokážou i zabít

Zahradnické tipy k pěstování cuket

Cuketa se snese prakticky s každou zeleninou, nejvíc jí ale svědčí sousedství s česnekem, cibulí, pórkem, kukuřicí, červenou řepou a keříčkovými fazolemi.
Cukety nemají moc rády společnost okurek, dýní, rajčat a brambor.
S cuketami si na jednom záhoně výborně rozumí bazalka, pomáhá je chránit před plísněmi a padlím. Ke každé rostlině cukety zasaďte jednu bazalku.

Přímý výsev okurek

Okurky jsou původně tropické a subtropické liány, a tak potřebují vyšší teploty a dostatek světla. Nespěchejte s jejich výsevem, počkejte, až bude půda dostatečně prohřátá. Optimální čas pro výsev okurek ze semen je v druhé polovině května.

Venku okurky prospívají na slunných, teplých a před větrem chráněných místech s úrodnou, propustnou, středně těžkou půdou s dostatkem humusu a živin, vyžadují bohaté hnojení uleželým chlévským hnojem.
Mokré a těžké půdy jsou pro ně nevhodné, protože kořeny rostlin pak trpí houbovými chorobami a uhnívají.
Semena okurek vysévejte do jamek hlubokých asi 4 cm po dvou až třech a do sponu 100–150 × 20–40 cm (podle konkrétní odrůdy, je dobré dbát na doporučení na obalu s osivem). Po vzejití nechte jen jednu nejsilnější rostlinu, ostatní můžete ještě zkusit vysadit.
Semínka zakryjte vrstvou prosátého kompostu a vyhrabanou zeminou, důkladně zalijte odstátou vodou. Povrch záhonu uválejte.
Záhon můžete pokrýt bílou zakrývací netkanou textilií, která chrání okurky před nepřízní počasí, a nechte ji až do doby začátku kvetení. Použít se může černá mulčovací netkaná textilie, která udržuje stabilní teplotu, zabraňuje prorůstání plevelů, propouští vodu a plody díky ní ani po deštích neleží na zemi.
Pokud nepoužíváte netkanou textilii, v případě ohlášeného výrazného poklesu nočních teplot rostlinky obložte slámou nebo mulčem.
Okurky jsou velmi citlivé na nachlazení, pokles nočních teplot pod 10 °C jim nesvědčí, objeví se poruchy růstu a při teplotách k nule hynou.
Okurky potřebují vydatnou zálivku, zalévejte je pravidelně každý den, nejlépe ráno ke kořenům.

Zahradnické tipy k pěstování okurek

S okurkami na jednom záhonu pěstujte měsíček lékařský, který dezinfikuje půdu a chrání okurky před plísněmi také odpuzuje mšice, housenky, slimáky i mravence, zabraňuje růstu plevelů.
Okurkám svědčí sousedství hrachu, fazolí, celeru, mrkve, červené řepy, cibule a česneku.
Okurky nepěstujte na záhonu po bramborách, rajčatech a jahodách, protože trpí podobnými chorobami.

Inspirujte se: Zkuste pěstovat okurky na síti. Moderní vertiko systém se bude líbit okurkám i vám

Přímý výsev dýní

Dýně, obecný název nejčastěji pro tykev obecnou, tykev velkoplodou (dýně hokaido) nebo tykev muškátovou (máslová dýně), jsou teplomilné plodiny. S výsevem ven se nevyplatí spěchat, počkejte, až bude půda dostatečně prohřátá.

Dýně potřebují středně těžkou půdu dostatečně propustnou a hodně bohatou na živiny. Před výsevem semen (nebo výsadbou předpěstovaných sazenic) zapracujte na záhon vyzrálý kompost, snesou i chlévský hnůj. Dýně mají mohutný kořenový systém a dovedou si obstarat živiny a vláhu z půdy. Svými širokými listy zakryjí půdu, a brání tak růstu plevele.
Dýně jsou rostliny teplomilné, proto jim musíte zajistit teplo a sluneční paprsky.
Dýňová semena vysévejte přímo na záhon v druhé polovině května do předem připravených jamek po dvou do hloubky 3 až 5 cm a ve vzdálenosti až 1,5 metru od sebe podle odrůdy.
Rostlina dýně potřebuje k životu hodně prostoru (většina tykví má plazivý nebo poloplazivý typ růstu, hodně se rozrůstají) a taky nemá moc ráda těsné sousedství jiných plodin, nejlépe se cítí mimo zeleninové záhony. Na pěstování dýní je ideální místo kompost.

Zahradnické tipy k pěstování dýní

Kvůli možnému přenosu houbových nemocí nepěstujte dýně poblíž okurek, rajčat a brambor a hlavně ne na záhoně po nich.
Protože mladé rostlinky chutnají slimákům, je nutné je před jejich nájezdy chránit. Například pomáhají ohrady kolem celého záhonu či kolem mladých rostlin z měděného plechu s okrajem zahnutým směrem ven ze záhonu. Plech musí být vysoký 15 cm a zahloubený 10 cm. Další rady, jak bojovat proti slimákům a plzákům, najdete zde.
S dýní je prozíravé pěstovat lichořeřišnici větší, která jednak odpuzuje slimáky, myši a mšice, jednak tykve chrání před padlím.

Zdroje: šlechtitel a pěstitel Jan Prášil, Zelenina na zahrádce (Antonín Dolejší), Zelenina z ekozahrady (Jaroslav Svoboda, Lada Svobodová)