Po ledových mužích je čas na přímý výsev okurek, cuket a dýní na záhon

Jakmile odejdou ledoví muži Pankrác, Servác a Bonifác,nastává venku na zahradě čas na výsadbu teplomilných rajčat a paprik, lilků či patizonů a taky vysévání semen okurek, cuket a dýní, kukuřice nebo fazolí.

„Přímý výsev semen na venkovní záhon v druhé polovině května (aby vzcházející rostlinky nebyly ohroženy posledními přízemními mrazíky) je mnohdy efektivnější, protože semena vysetá do teplé půdy vzejdou zhruba za deset dnů a brzy doženou a často i předběhnou v růstu i vývoji předpěstované rostliny teplomilné zeleniny," vysvětluje výhody přímého výsevu teplomilné zeleniny šlechtitel Jan Prášil.

5 pravidel přímého výsevu cuket

1. Cuketa je oblíbená zelenina, byla vyšlechtěna v Itálii a patří do jedné velké rodiny sdýněmi a patizony. Jde o zeleninu poměrně nenáročnou, osvědčené je pěstování cuket z přímého výsevu na venkovní záhon v druhé polovině května.
2. Cuketám se nejlépe daří na středně těžkých, na humus bohatých půdách, ocení dobře prohnojený záhon i pěstování na kompostu.
3. Cukety vyžadují stanoviště slunné a chráněné před silným větrem. Potřebujídostatek prostoru.
4. Do prokypřené půdy s humusem vyhlubte důlky asi 6 cm hluboké a 40 až 50 cm od sebe. Do důlku dejte pro jistotu dvě semínka, po vzejití nechte v hnízdě jen jednu silnou rostlinku, ostatní ještě zasaďte, máte-li místo.
5. Cuketa je teplomilná, a proto ji raději zpočátku chraňte před rozmary počasí černou netkanou textilií, která pomáhá prohřívat půdu. Doporučuje se také mulčování.

Zahradnické tipy na pěstování cuket

• Cuketa se snese prakticky s každou zeleninou, nejvíc jí ale svědčí sousedství s česnekem, cibulí, pórkem, kukuřicí, červenou řepou a keříčkovými fazolemi.
• Cukety nemají moc rády společnost okurek, dýní, rajčat a brambor.
• S cuketami si na jednom záhoně výborně rozumí bazalka, pomáhá je chránit před plísněmi a padlím. Ke každé rostlině cukety zasaďte jednu bazalku.

10 pravidel přímého výsevu okurek

1. Okurky jsou původně tropické a subtropické liány, a tak potřebují vyšší teploty a dostatek světla. Nespěchejte s jejich výsevem, počkejte až bude půda dostatečně prohřátá.
2. Optimální čas provýsev okurek ze semen je až po ledových mužích v druhé polovině května.
3. Venku okurky prospívají na slunných, teplých a před větrem chráněných místech súrodnou, propustnou, středně těžkou půdou s dostatkem humusu a živin, vyžadují bohaté hnojení uleželým chlévským hnojem.
4. Mokré a těžké půdy jsou pro ně nevhodné, protože kořeny rostlin pak trpí houbovými chorobami a uhnívají.
5. Semena okurek vysévejte do jamek hlubokých asi 4 cm po dvou až třech a do sponu 100–150 × 20–40 cm (podle konkrétní odrůdy, je dobré dbát na doporučení na obalu s osivem). Po vzejíti nechte jen jednu nejsilnější rostlinu, ostatní můžete ještě zkusit vysadit.
6. Semínka zakryjte vrstvou prosátého kompostu a vyhrabanou zeminou, důkladně zalijte odstátou vodou. Povrch záhonu uválejte.
7. Záhon můžete pokrýt bílou nakrývací netkanou textilií,která chrání okurky před nepřízní počasí, a nechte ji až do doby začátku kvetení. Použít se může černá mulčovací netkaná textilie, která udržuje stabilní teplotu, zabraňuje prorůstání plevelů, propouští vodu a plody díky ní ani po deštích neleží na zemi.
8. Pokud nepoužíváte netkanou textilii, v případě ohlášeného výrazného poklesu nočních teplot rostlinky obložte slámou nebo mulčem.
9. Okurky jsou velmi citlivé na nachlazení, pokles nočních teplot pod 10°C jim nesvědčí, objeví se poruchy růstu a při teplotách k nule hynou.
10. Okurky potřebují vydatnou zálivku, zalévejte je pravidelně každý den, nejlépe ráno ke kořenům.

Zahradnické tipy na pěstování okurek

• S okurkami na jednom záhonu pěstujte měsíček lékařský, který dezinfikuje půdu a chrání okurky před plísněmi okurky, také odpuzuje mšice, housenky, slimáky i mravence, zabraňuje růstu plevelů.
• Okurkám svědčí sousedství hrachu, fazolí, celeru, mrkve, červené řepy, cibule a česneku.
• Okurky nepěstuje na záhonu po bramborách, rajčatech a jahodách, protože trpí podobnými chorobami.

5 pravidel přímého výsevu dýní

1. Dýně, obecný název nejčastěji protykev obecnou,tykev velkoplodou(dýně hokaido), nebo tykev muškátovou(máslová dýně) jsou teplomilné plodiny. S výsevem ven se nevyplatí spěchat, počkejte až bude půda dostatečně prohřátá.
2. Dýně potřebují středně těžkou půdu dostatečně propustnou a hodně bohatou na živiny. Před výsevem semen (nebo výsadbou předpěstovaných sazenic) zapracujte na záhon vyzrálý kompost, snesou i chlévský hnůj. Dýně mají mohutný kořenový systém a dovedou si obstarat živiny a vláhu z půdy. Svými širokými listy zakryjí půdu, a brání tak růstu plevele.
3. Dýně jsou rostliny teplomilné, proto jim musíte zajistit teplo a sluneční paprsky.
4. Dýňová semena vysévejte přímo na záhon v druhé polovině května do předem připravených jamek po dvou do hloubky 3 až 5 cm a ve vzdálenosti až 1,5 metru od sebe podle odrůdy.
5. Rostlina dýně potřebuje k životu hodně prostoru (většina tykví má plazivý nebo poloplazivý typ růstu, hodně se rozrůstají) a taky nemá moc ráda těsné sousedství jiných plodin, nejlépe se cítí mimo zeleninové záhony. Na pěstování dýní je ideální místo kompost.

Zahradnické tipy na pěstování dýní

• Kvůli možnému přenosu houbových nemocí nepěstujte dýně poblíž okurek, rajčat a brambor a hlavně ne na záhoně po nich.
• Protože mladé rostlinky chutnají slimákům, je nutné je před jejich nájezdy chránit. Například pomáhají ohrady kolem celého záhonu či kolem mladých rostlin z měděného plechu s okrajem zahnutým směrem ven ze záhonu. Plech musí být vysoký 15 cm a zahloubený 10 cm. Další rady, jak bojovat proti slimákům a plzákům najdete zde.
• S dýní je prozíravé pěstovat lichořeřišnici větší, která jednak odpuzuje slimáky, myši a mšice, jednak tykve chrání před padlím.

Zdroje: šlechtitel Jan Prášil, Zelenina z ekozahrady (Jaroslav Svoboda, Lada Svobodová)