3. srpna 2017 12:20
Markéta ZídkováJak vidí proměnu v Malé Lečici designéři Kamila a František?
Kamila Douděrová se svým kolegou Františkem Kobližkou Zdroj: FTV Prima
Proměnu domu v malé vesnici mají na svědomí Kamila a František.
Místo, které přestavovali v posledním díle pořadu Jak se staví sen Kamila a František má bezesporu úžasného genia loci. Aby ne, když je to sto let starý dům. Bylo potřeba poprat se se starými zdmi, nedostatkem světla, ale před oběma designéry se otevírala možnost vytvořit jedinečný prostor. Jak vnímají tuto přestavbu?
Kamila:
Proměna to byla náročná, ale velmi citlivá k historii domu. Hned jsme věděli, že budeme odkrývat, nikoli lepit a přidávat, těšili jsme se, co dům skrývá a kam až budeme moci jít. Nejčastějším problémem u sto let starých domu je vlhkost, která je nasákla ve zdech. Dále křivost zdi, stropu, vlastně to odpovídá tehdejším technologiím. Vzhledem k tomu, že jsme se rozhodli přidat nové okno na jižní stranu, bylo náročné technicky vetknout nové překlady do 60 cm tlusté zdi. Problém nastal při probourávání, protože stará obvodová zde byla vyzděna na hlínu z drobných kamenů, které se začaly drolit, museli jsme hodně dozdívat, dobetonovávat, stávající klenby podpírat stojkami, aby se klenby vlivem bouráni okna nezhroutily.
Největší výzvou a zároveň zvědavostí bylo odkrývání kleneb a kamenného zdiva, velký otazník, co nás čeká....vlastně velká část přeměny vznikala doslova za pochodu po zahájeni stavby.
Nejvíce prostoru prospělo to, že jsme respektovali místo, charakter staveni a respektovaní venkovského stylu. Přitom se nám podařilo dokonale trefit styl a vkus rodiny. Osobně na mě zapůsobila mala nika, kapličká ve zdi, dříve pro panenku Marii, my ji zateplili, aby neplesnivěla, a posadili do ní panenku, látkového strážného anděla.
Použitý styl je venkovsky s nádechem moderny, použité materiály jsou kombinace moderní (lakovaná dvířka na kuchyni), ale jsou doplněny nábytkem s patinou, která podtrhuje genia loci lidové venkovské architektury. V interiéru jsme použili motiv vinných sudu vzhledem k zajmu rodiny: Na konferenční stůl, věšák či jako stoličku k baru. Důležitou roli hrály textilie, které do venkovského stylu patří, zejména motiv drobných kvítku.
Majitelé se po proměně přiznali, že se báli, aby nebyl interiér příliš studený, ale sedla jim celková barevnost a myslím, že interiér takto zůstane, respektive se k němu určitě vrátí, až jim odrostou děti, počítám, že nyní přibydou nějaké hráčky a dětsky úložny prostor, do té doby, než se rodině podaří zrekonstruovat podkroví s plánovaným dětským pokojem. Majitelům bychom doporučili dál držet styl i v podkroví a ložnici.
Podívejte se, jak spolu tvoří Kamila a František:
František:
Při proměně byla jedna místnost v domě zbavená nánosů, chyb a nekoncepčnosti. Byly poodhaleny fragmenty kamene zdí a cihel kleneb původní maštale. Prostor má vibrace historie. Našli jsme jen to, co už dům obsahuje, co bylo zakryto a mlčelo, pokusili jsme se tu část rozmluvit, jen místně naznačit, ukázat kámen, cihlu, dřevo, a při tom nepřekračovat pomyslný stín... proměna je tedy uměřená, jdoucí s citem po materiálu a jeho přirozené kráse a poloze ve stavbě, zútulněná originálními textiliemi a doplňky. Váže se k vinařství - je to cílené. Přirozená přítomnost ohně v kamnech podtrhuje venkovský ráz, který jsme chtěli zachovat.
Když takový dům uvidíte, první, co zkusíte, je nechat tam ty klenby, neničit, nekapotovat sádrošem! Hned naskočí: zbavit je omítky, otlouct vše, co je tíží, a nechat vyniknout to, z čeho jsou - z cihel (cihelné klenby do traverz - pátrám v myšlenkách po stránce z jisté učebnice stavitelství...a je to tam) ..to je absolutní přednost a jedinečnost toho prostoru!. Bez nich by to vůbec nebylo k tvoření!
Zásadním problémem původního stavu bylo málo světla, mix zbytků nábytku, pelmel stylů a barev, celkový chaos, křížení komunikací a účelů (kuchyň, herna dětí, vstup ze špinavé zóny zimní zahrady, trasa do ložnice a koupelny...), hygiena (plísně, saze, špína,..), pocit, že zde dochází dech, pocit pomalosti, tíhy, Největší výzvou bylo dostat do prostoru světlo a obnažit klenby, jelikož jsme předem neměli jistotu, že to půjde provézt, bylo to do poslední chvíle napínavé, tak jsme doufali, že to vyjde, a vyšlo!.
Obnažení kleneb na cihlu mi tak udělalo největší radost - a jejich následné nabílení tak, aby částečně prosvítala oranžová cihelná skrze ne zcela krycí bílou. Povedlo se! Dále nahrazení nefungujícího krbu novými kamny.
Chtěli jsme zachovat venkovský styl a přitom nesklouznout do kýče, a proto jsme volili originální textilie a doplňky šité na zakázku, nový nábytek s bílou patinou (bělené dřevo), krbová kamna z černého plechu, neutrální šedou sedačku...k tomu akcent - doplňky ze sudů, hnízdečko zelených ptáčků a třeba i trochu stranou a ukrytý malý anděl strážný sedící v nice u okna...Samostatným celkem je kuchyň, která v barvách snoubí klidnou šampaň spodních skříněk a výraznější textury dřeva na dvířkách horních skříněk a pracovní desce. Solitérem je nerezová lednice, která poskytuje maximální výbavu i objem.
Veškeré látkové dekorace byly vyrobeny na zakázku Zdroj: FTV Prima
Majitelé nejvíce ocení harmonii a teplo, které z místnosti sálá a možná jim to nabídne inspiraci a poskytne trochu energie opět pokračovat dál v započatém díle (je tam ještě práce jak na kostele). Honza nejvíc ocení klenby a Mariana kuchyň.
Můj názor je, že maximálně změní ubrousky a pozice věcí na policích. Dovybaví kuchyň, aby se dala využívat pro každodenní provoz, ale jako celek na to nesáhnou a nechají si to od nás! S Honzou jsem si začal brzo tykat, dal mi ochutnat pár svých vín dole ve sklípku, bylo to krátké, ale hezké setkání. Rád si k Srpovým v létě zajedu pro lahev Chardonnay 2012 pozdní sběr, to bych doporučil všem milovníkům dobrého vína. Opravdu se povedlo!
Pořad můžete sledovat každý všední den v 17.40 na Primě.
Autor článku
