Nesbírejte bedly na zahradě: Řízky z oblíbené houby vás mohou dostat do nemocnice
Bedly rostou
Po horkém létě, kdy v lesích skoro nic nerostlo, je tu klasické podzimní počasí, které nastartovalo růst hub. V lesích a u polních cest se objevují také oblíbené bedly. Některé druhy bedel mohou ale vyvolat žaludeční problémy. Nebezpečné jsou bedly sbírané v zahradách, nejen o nich pro Prima Living promluvil mykolog Vladimír Antonín.
Bedly patří mezi houby, které mají výrazné rozlišovací znaky a v lese je pozná i malé dítě. Bohužel, není bedla jako bedla. Některé druhy patří mezi velmi chutné houby, jiné do košíku rozhodně nepatří. Jak je však od sebe odlišit?
Nejrozšířenějším druhem je bedla vysoká (Macrolepiota procera). Mladé bedly mají klobouky uzavřené připomínající vajíčko, postupem času se zvětšují a otevírají. Jsou ploché nebo kuželovité. Objevují se i exempláře, které mohou mít klobouk široký až 40 cm. Špička klobouku je hnědá a hladká, na celé ploše klobouku najdeme hnědé šupiny. Prsten je často pohyblivý, zejména u starších kusů klouže po nožičce či odpadne.
Druhým hojně rozšířeným druhem je bedla červenající (Chlorophyllum rhacodes). Je menšího vzrůstu než bedla vysoká – dorůstá nejvýše 10 až 12 centimetrů –, při poranění se zbarvuje do oranžova až červena. Od bedly vysoké se liší také tím, že má hladkou světlou nohu, bedla vysoká má třeň příčně šupinatě žíhaný, dohněda zbarvený.
Dříve byla bedla červenající rovněž automaticky považována za dobrou jedlou houbu. Dnes o tom odborníci polemizují. Objevily se totiž případy, kdy si lidé stěžovali na žaludeční potíže. Je bedla červenající opravdu jedovatá? Podle mykologa Vladimíra Antonína jsou problematické hlavně bedly, které se nacházejí v lokalitách ovlivněných člověkem jako zahrady, parky, trávníky u frekventovaných cest.
Otrava to není, ale špatně vám být může
Podle zkušeného mykologa nelze hovořit o klasické otravě. V bedlách, které rostou na zahradě, nebyly zjištěny konkrétní toxiny, ale někteří jedinci mohou mít po požití takových bedel zdravotní potíže.
„Ona to není otrava v klasickém smyslu. Je to individuální nesnášenlivost a stále se zkoumá, proč se tak děje. Problematické mohou být také bedly zahradní a bedly šedohnědé, tedy okruhy bedly červenající. Ale znovu říkám, že tyto bedly samy o sobě jedovatou látku nemají. Je ale pravda, že u některých lidí mohou způsobit střevní a žaludeční potíže,“ vysvětlil pro Prima Living špičkový mykolog Vladimír Antonín.
Podle klobouku od sebe druhy bedel rozlišíte je těžko Zdroj: Getty Images
Některé houby umí do sebe natahovat látky, které se nacházejí v zemi. Kromě bedel to umí žampiony či hřib borový. Část odborníků se tak domnívá, že „jedovatost“ zahradních bedel je způsobená tím, že rostou v lokalitách ovlivněných lidskou činností. To by mohl být důvod, proč mohou některým konzumentům způsobit těžkosti.
Až na výjimky platí pravidlo, že houby by se neměly zapíjet alkoholem. U červenajících bedel to platí dvojnásobně. Mastné řízky ze zahradních bedel a na to láhev vína či pivo? To je opravdu děsivá kombinace.
Platí tedy, že sbíráme jen ty druhy hub, které bezpečně známe. A když narazíme na bedly v městském parku nebo na zahradním kompostu, tak je do kuchyně nebereme. Za riziko, že si ohrozíte zdraví, žádný bedlový řízeček opravdu nestojí.
Zdroj: autorský text
Autor článku
Josef Šťastna
Josef Šťastna začínal jako editor na Blesk.cz, pak dělal hlavního editora na TN.cz a téměř šest let působil jako šéfredaktor webu eXtra.cz. Nejvíce ho zajímají neobyčejné příběhy tzv. obyčejných lidí.
