Kdy a proč chodí Mikuláš s čertem a andělem? Tradice mikulášské nadílky není českou specialitou
Kdy a proč chodí Mikuláš s čertem a andělem? Tradice mikulášské nadílky není jen českou specialitou Zdroj: Petr Lemberk / MFDNES + LN / Profimedia
Den sv. Mikuláše je dnes ze všech adventních svátků nejznámější. Mikuláš byl za svého života biskup a podle legend velmi štědrý a dobrosrdečný člověk. V Česku i jinde ve světě má mikulášská nadílka pro děti dlouholetou tradici. Připomeňme si, kdy a proč chodí Mikuláš i jak se slaví sv. Mikuláš v Německu, Rakousku, na Slovensku, v Polsku či Nizozemsku.
Svatý Mikuláš
Koho si tradiční mikulášskou nadílkou vlastně připomínáme? „Mikuláš se narodil ve městě Patara do křesťanské řecké rodiny na konci 3. století, kolem roku 280. Rodina se zabývala obchodem s rybami, a možná i proto se Mikuláš později stal patronem rybářů a námořníků. Byl velmi zbožný a po smrti otce rozdal dědictví chudým a vydal se na cesty. Doputoval až do Myry (dnešní Turecko), kde se stal biskupem. Byl známý svou dobrosrdečností a štědrostí, pomáhal lidem v nouzi, zřizoval školy a sirotčince. Jeho popularita mezi lidmi rostla i po smrti, ve středověku býval jedním z nejoblíbenějších světců,“ uvádí Alena Vondrušková v knize Český lidový a církevní rok. Svátek Mikuláše je 6. prosince, což souvisí se dnem jeho smrti, za nějž je většinou považován 6. prosinec roku 345. Většinou je zobrazován jako biskup s mitrou a berlou, podobně vypadá i při mikulášských obchůzkách.
Nejznámější mikulášská legenda
Asi nejznámější legenda o svatém Mikuláši vypráví příběh o zadluženém otci, který měl poslal své tři dcery do nevěstince, aby si vydělaly na věno a zabezpečily rodinu. Mikuláš jim prý oknem házel po tři noci do pokoje zlaťáky, které stačily nejen na úhradu dluhů, ale ještě zbylo dost i na věno. Proto je Mikuláš označován jako patron prostitutek, ale tahle legenda je i základem mikulášské nadílky, jejíž tradice sahá hluboko do minulosti.
Mikulášské průvody
Mikulášská oslava, konaná vpodvečer 5. prosince, má dlouholetou tradici, a tak je nasnadě, že se její podoba během staletí změnila. Dříve měl tento den spíše charakter masopustu. Ve středověku obcházely domy rozpustilé mikulášské průvody, objevovala se v nich pestrá směsice veselých masek.
Středověké a renesanční průvody ale postupně zanikaly a v 19. století je nahrazovaly méně početné skupinky, v nichž byly pouze Mikuláš s čerty a anděly, někdy je doprovázely ještě smrt s kosou, laufr, koza a kněz, známé dnes už jen z masopustních průvodů. V některých moravských regionech doprovázely Mikuláše místo andělů Mikulášky, jinde chodily bíle oblečené ženy tzv. matičky, které měly na hlavách typické čapky napodobující biskupskou mitru. V průběhu 20. století se ustálilo složení Mikuláš, čert a anděl.
Kdy bude chodit Mikuláš
Rok | Den |
---|---|
2023 | úterý |
2024 | čtvrtek |
2025 | pátek |
2026 | sobota |
2027 | neděle |
2028 | úterý |
2029 | středa |
2030 | čtvrtek |
2031 | pátek |
2032 | neděle |
Mikulášská nadílka kdysi
Mikulášský průvod se postupně zastavoval u jednotlivých domů, dovnitř už vešel pouze Mikuláš. Poradil hospodáři, jak vychovávat děti a těm nejmenším rozdal ovoce a cukroví, někde během této návštěvy zkoušel děti z modliteb a teprve pak je obdaroval, jinde nechávaly děti ponožku za oknem, kterou jim pak Mikuláš naplnil – hodné děti dostaly ovoce a sladkosti, nezbedníci uhlí a brambory.
Proč Mikuláš chodí už 5. prosince?
Odpověď najdeme v historie. „Podle starého vnímání času se den nepočítal od půlnoci do půlnoci, ale začínal západem slunce a končil následují den se západem slunce. Proto se většina svátků slaví v předvečer daného data,“ vysvětluje A. Vondrušková. Tato tradice se zachovala, a tak se naše děti mohou těšit už 5. prosince.
Jak vypadá Mikuláš
Dnešní podobu mikulášské nadílky všichni známe. Ústřední postavou je Mikuláš, starší muž s bílými vlasy a plnovousem, který má na sobě většinou biskupské roucho a vysokou špičatou biskupskou čepici. V ruce pak drží zakroucenou berlu, často má na zádech nůši. Nepřichází ale sám. Většinou jej doprovází laskavý anděl s křídly a hvězdou na čele či svatozáří a čert. Náš český čert je ve světě unikátní, neboť je spíše rozpustilý a sympatický nežli zlý.
Role čerta
„Čerti vždycky strašili děti i dospělé, ale nešlo o samoúčelné chování. Lidé si totiž od nejstarších časů potrpěli na jasné a srozumitelné symboly, které jim na příkladech ukazovaly, jak se mají chovat a co naopak dělat nesmí,“ popisuje Alena Vondrušková a dodává: „Čert jim připomínal, že nemají hřešit, zvláště pro děti to mělo být hmatatelné varování, aby byly poslušné.“
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Svátek svaté Barbory se pojí s tradicí řezání třešňových větviček i chozením Barborek
Mikulášská nadílka dnes
Mikuláš, anděl a čert se chovají většinou laskavě, jen někde se snaží čert hrozit metlou či hrozivě kroutí hlavou. Za odříkání básničky nebo zazpívání písničky dětem nadělí Mikuláš či anděl sladkosti a drobné hračky, někdy přidá i brambory a kousek uhlí jako připomenutí, že nebyly po celý rok jen hodné. I dnes si některé dávají večer za okno punčochu na mikulášskou nadílku
Dětské mikulášské básničky
- Mikuláš je hodný pán, nosí dětem marcipán a zlobivým brambory, do tátovy bačkory.
- Mikuláš ztratil plášť, Mikuláška sukni, hledali, nenašli, byli oba smutní.
- Mik, mik, Mikuláš, přišel s čertem na koláč.
- Čerte, čerte chlupatý, nechej pytel za vraty. Slibuju ti, slibuju, že už zlobit nebudu.
- Kdo to klepe? Bílý pán. Mikuláš dnes přišel k nám. Anděl a čert přišli s ním, zjistit jestli nezlobím.
- Čertíka se nebojíme, protože my nezlobíme. Když tak jenom trošinku tatínka a maminku.
- Mikuláši, přijď dnes k nám, písničku ti zazpívám, přines prosím trochu dobrot, můžeš je dát třeba do bot. Dáváš dárky pro radost, pro každého máš jich dost.
Čerti a Mikuláš dnes pomáhají, nebo spíše škodí?
Je možné, aby návštěva Mikuláše a čertů působila výchovně? Na některé děti možná ano, ale rozhodně ne na všechny. Děti totiž nejsou stejné. „Když byly moje první dvě děti malé a někde jsme potkali Mikuláše s čerty, neměly s tím problém. Rády jim řekly básničku a něco dobrého od něj dostaly,“ popisuje psycholožka Šárka Míková. „Jenže nejmladší dcera se od mala bála všeho, co mělo na hlavě nějakou masku, takže jsme se setkání s Mikulášem vyhýbali, jak jen to šlo.“
PŘEČTĚTE SI TAKY: Adventní tradice a zvyky. Církev chtěla udělat z adventu půst, naši předci měli ale jiné plány
Pokud vaše dítě patří k typu dětí, které si vytvářejí různé nepříjemné představy, je lepší ho setkání s Mikulášem a hlučnými čerty ušetřit. Nejde přitom jenom o děti, které jsou nějak „divné“ nebo úzkostné. Bujná fantazie je totiž přirozenou součástí jejich osobnosti, a to jak v pozitivním, tak i bohužel někdy v negativním slova smyslu. „Chcete-li přece jen Mikuláše nějak výchovně ‚vytěžit‘, můžete ho dopředu instruovat. Třeba aby po vašem potomkovi nechtěl říkat básničku či zazpívat, ale aby mu například dítě povídalo o něčem, co se povedlo, i když mu to moc nešlo, ale překonalo to a zvládlo to,“ dodává psycholožka.
Mikuláš ve světě
Tradice oslav svatého Mikuláše určené především dětem není žádnou českou specialitou. Památku biskupa z Myry si připomínají ve většině zemí, každý ale po svém.
Slovensko
Na Slovensku jsou mikulášské tradice podobné jako u nás. Mikuláš oděn do biskupského roucha chodí 5. prosince. Zvykem je vyčistit a naleštit vysoké boty (holínky, kozačky) a večer je dát do okna. Ráno je v nich příjemná sladká, ale třeba ale i nepříjemná nadílka v podobě uhlí nebo brambor.
Polsko
V Polsku navštěvuje děti Mikolaj v noci z 5. na 6. prosince a dárky jim schovává buď do připravených bot, pod polštář, nebo do velké ponožky či punčochy. Hodné děti dostávají ovoce a sladkosti a zlobivé dostanou do boty rákosku, aby věděly, co jim případně hrozí, když budou dál zlobivé. Na mnoha místech Mikolaje doprovází tzv. sněhová vločka.
V různých německých regionech můžeme najít jinou podobu doprovázející postavy, například v Bavorsku se k Mikulášovi přidává i Krampus. Zdroj: iStock
Německo
Ani v Německu se mikulášská nadílka moc neliší od té naší. Jen místo čerta chodí s Mikulášem Knecht Ruprecht, urostlý chlap s plnovousem, umouněnou tváří, ověšený řetězy, kožešinami a metlami. V různých regionech můžeme najít jiné doprovázející postavy, například v Bavorsku se k Mikulášovi přidává i Krampus, podle legendy ten nejděsivější čert, jaký kdy v pekle a na světě byl. Z jedné poloviny je člověkem a z druhé kozlem. Je znám tím, že pojídá všechny zlobivé děti. Kolem 22. prosince se přemění na člověka a nic si z jeho děsivého působení mezi lidmi nepamatuje. Anděl většinou s Mikulášem nechodí.
Rakousko
V Rakousku někde chodí společně s Mikulášem anděl s velkou knihu, kam si zapisuje, které děti jsou zlobivé a které hodné, jinde tzv. Guatseltrager, hodný stařík, který nosí v koši dobroty. Většinou spolu s Mikulášem chodí celý průvod čertů Krampusů, kterým se říká Krampuslaufy. Na tyto průvody se sjíždějí čerti z celého okolí a snaží se být co nejděsivější. Mají krásné vyřezávané masky, malované obličeje, velké rohy, mohutné kožichy, řetězy a kravské zvonce. Průvody jsou plné ohňů a křiku. Čerti v průvodech nemají problém přetáhnout lidi bičem nebo je hodit do pytle. Mimo toho většina rakouských dětí dává před vchodové dveře vysoké boty a doufá, že se do rána naplní ovocem, sladkostmi a oříšky.
Nizozemsko
Nejdéle si Mikuláše užívají Holanďané. V Nizozemsku se Mikuláš jmenuje Sinterklaas. Přes rok žije ve Španělsku a do Nizozemska připlouvá parníkem už první sobotu po 11. listopadu. Tradice pochází z 19. století, kdy obchodní lodě přivážely granátová jablka a pomeranče. Jeho pomocníci se jmenují Zwarte Piet a vypadají jako Černý Petr. Jsou milí a usměvaví, házejí po dětech spousty perníčků. Až do 5. prosince Sinterklaas navštěvuje nemocnice, školy, dětské domovy i nákupní centra. Teprve po těchto návštěvách se dostává domů k dětem, které mu připraví ke krbu, kamnům, za okno, k topení či za dveře boty se senem a mrkví pro jeho bílého koně. Sinterklaas do nich nadělí ovoce a laskominy Kromě tradičních mikulášských dárků se dávají velká čokoládová písmena.
Santa Claus
Říká se, že Mikuláš je předchůdcem Santa Clause. Do Ameriky se jeho tradice dostala s holandskými a německými osadníky. Tam byl jeho biskupský oděv postupně přeměněn na veselý červený oblek. Svou známou podobu získal až díky reklamní kampani ze třicátých let 20. století. Postupně se kolem něj vytvořilo mnoho příběhů, například že jezdí na saních tažených soby nebo že žije na pólu. Dnes je Santa Claus globálně nejvýraznější vánoční postavou.
Zdroje: cs.wikipedia.org, Český lidový a církevní rok (PhDr. Alena Vondrušková), Tradinář (Monika Kindlová, Martina Boledovičová), pelipecky.cz, en.wikipedia.org, rexter.cz