Slunečnice se neotáčejí jen kvůli světlu, ale nahřívají se také pro včely

Pohyb květů slunečnic v závislosti na denní době asi nikoho nepřekvapí. Každý určitě slyšel i známou píseň v podání zpěvačky Inky Zemánkové, ve které se o otáčení slunečnic zpívá. Ale proč to vlastně slunečnice dělají a jaký má jejich pohyb význam?

Tak jako slunečnice každým dnem

otáčí se za sluncem,

tak já stále hlavu svou

obracím jen za tebou…

Ve skutečnosti se slunečnice neotáčejí za sluncem, protože kdyby tomu tak bylo, neotáčely by se i v dnech, kdy se slunce na obloze, kvůli mrakům, vůbec neukáže. A stejně tak, pokud by jejich reakce byla jen v závislosti na slunce, pak by rostliny po západu slunce dál už žádný pohyb nevykonávaly, ale ony se vracejí zpět k východu, aby byly ráno připraveny opět sledovat slunce od východu k západu. Je to zkrátka trochu složitější.

Slunečnice reagují v závislosti na množství světla a také mají jakousi svoji paměť. Experimentem v laboratoři bylo dokázáno, že pokud se simuloval den, zpomalený na 30 hodin, slunečnice se prodlouženému dni nedokázala přizpůsobit a nedokázala se otočit zpět k východu. Rostlina byla zmatená.

Ke svému pohybu potřebuje dodržovat čtyřiadvacetihodinový cyklus. Na druhou stranu, pokud je slunečnice přenesena ze svého přirozeného prostředí do laboratoře, kde na ni světlo a slunce nepůsobí, několik dní si své otáčivé návyky uchová, ale pak se otáčet přestane. Slunečnice jednoduše mají své vnitřní hodiny a těmi se řídí.

Schopnost rostlin, natáčet se směrem za sluncem, se nazývá heliotropismus nebo fototropismus

Pohyb květu způsobují buňky, umístěné ve stonku pod květem. Ty se vlivem tepla natahují a smršťují a způsobují tak otáčení květu z východu na západ a po západu slunce zase zpět.

Proč se slunečnice za sluncem otáčejí?

Za sluncem se neotáčejí všechny slunečnice, ale jen ty mladé, které ještě rostou. Získávají tak v růstu výhodu – osluněné části rychleji rostou a také se zlepší či zefektivní fotosyntéza.

Slunečnice, které ukončily svůj růst, už zůstávají otočené stále směrem k východu, aby zachytávaly co nejvíce slunečních paprsků hned od rána a tím i lákaly ke svému opylení co nejvíce včel. Podle dalšího experimentu bylo zjištěno, že přirozeně natočené květy slunečnic navštěvuje až pětkrát více včel než květy, které byly uměle otočeny stále na západ. Včely jednoduše milují teplo a slunce a slunečnice se jim snaží vytvořit co nejlákavější podmínky, aby je včely navštěvovaly a tím i opylovaly co nejvíce.

Slunečnice v tom nejsou samy

Podobný pohyb jako slunečnice provádějí i drobné sedmikrásky. Během noci mívají náhodnou orientaci, ale za úsvitu bývají všechny otočeny směrem k východu.

Zdroj: http://www.envic.cz/faq/fauna-a-flora/cim-je-zpusobeno-ze-se-slunecnice-otaci-za-sluncem-a-jak-to-ze-si-pritom-otaceni-neukrouti-svuj-krk.htm; https://www.idnes.cz/technet/veda/slunecnice-otaceni-za-sluncem-science.A160811_100920_veda_pka;

Sdílejte článek
Štítky květ slunečnice otáčení za sluncem fototropismus heliotropismus

Přečtěte si také