Růžičková kapusta se může sklízet i v zimě. Kapustičky prošlé mrazem jsou chutnější a voňavější

Růžičková kapusta je bezesporu výjimečná, byť rozděluje milovníky zeleniny na dva tábory: jedni ji zbožnují, druzí se jí vyhýbají. Má typickou kapustovou chuť a zvláštní vůni, které ne každému sedí. Malé kapustičky, kuličky těsně semknutých drobných lístků, vyrůstají na zhruba jedem metr vysokém stonku, takže se dají celkem pohodlně sklízet, i když je zahrada pod sněhem.

Kdy se sklízí růžičková kapusta

„Růžičková kapusta vydrží na záhonu přes zimu, mráz jí nijak nevadí, odolává teplotě až do přibližně –15 °C. Naopak kapustičky prošlé mrazem jsou mnohem jemnější, chutnější i voňavější,“ říká pěstitel Jan Prášil. Kapustičky zhruba velikosti vlašského ořechu sklízíme postupně podle potřeby po celou zimu až do jara.

Pěstování růžičkové kapusty v zimě

• K rostlinám růžičkové kapusty je nutné přihrnout zeminu a zakrýt slámou či chvojím. A taky přivázat k opoře, aby je vítr a sníh neponičily.
• Přezimující rostliny je dobré chránit před holomrazy „Pokud hrozí opravdu kruté mrazy, je možné rostliny zakrýt bílou netkanou fólií, kterou na okrajích zatížíte kameny, nebo přesunout do pařeniště či skleníku,“ uvádí pěstitel.
• „Pro zimní sklizeň je vhodná například spolehlivě přezimující odrůda Groninger, která má silně olistěné rostliny s mohutnou vrcholovou růžicí. Zelené až tmavě zelené listy dobře chrání růžičky před mrazem. Růžičky jsou velmi pevné, na řezu žluté, s delším a silnějším vnitřním košťálem. Bez poškození snáší i silné mrazy,“ doporučuje Jan Prášil. Spolehlivá a úrodná je odrůda Cassiopea, vhodná pro postupnou sklizeň. Rostlina je vysoká až 125 cm s větší vrcholovou růžicí. Tmavě zelené růžičky jsou menší, hustě nahloučené, pevné, se středním vnitřním košťálem. Odrůda má dobrou odolnost proti mrazu, vyvracení a poléhání.

PŘEČTĚTE SI O PĚSTOVÁNÍ RŮŽIČKOVÉ KAPUSTY:  Jak pěstovat zdravé kapustičky a mít celou zimu čerstvé vitaminy

Na co je dobrá růžičková kapusta

Kuličky těsně semknutých listů růžičkové kapusty, na povrchu zelené a uvnitř žlutozelené, nabízejí spoustu vitaminů, které naše tělo i nás mozek v zimě potřebují a taky dobře využijí. Obsahuje mj. vysoké množství vitaminů C a E , významný je také obsah draslíku, vápníku, hořčíku a dále vlákniny. Růžičková kapusta je významným zdrojem thiaminu (vitamin B1) a kyseliny listové (vitamin B9). Oba vitaminy je potřeba do těla dodávat průběžně, protože se v něm neukládají pro pozdější použití a přebytky se vyplavují. Dříve byla kapusta ceněná hlavně proto, že během zimy sloužila jako jedna z mála čerstvých zdrojů vitaminu C. Ve srovnání s jinou zeleninou má vysoký obsah bílkovin.

Proč jíst růžičkovou kapustu

Kapustičky pomáhají proti stresu, psychickému i fyzickému vyčerpání a hlavně v zimě přirozeně posilují imunitu. Podporují vylučování nadměrného množství vody z těla, tím napomáhají detoxikaci. Předností růžičkové kapusty je nízká energetická hodnota (ve 100 g je 54kcal g/228 kJ). Dříve byla růžičková kapusta ceněná hlavně proto, že během zimy sloužila jako jedna z mála čerstvých zdrojů vitaminu C.

Jak nejlépe připravit růžičkovou kapustu

Růžičková kapusta nejlépe chutná do dvou dnů po utržení, pak začne hořknout a ztrácet vůni. Kuličky růžičkové kapusty syrovou nejíme, výborné jsou povařené v páře, dušené nebo kvašené.Tepelnou úpravou se thiamin, kyselina listová i vitamin C ničí, proto růžičkovou kapustu nevaříme a nepečeme příliš dlouho. Pokud jsou růžičky malé a čerstvé stačí je jen spařit horkou a osolenou vodou.

NENECHTE SI UJÍT: Jak pěstovat majoránku, aromatické koření, které povzbuzuje trávení a zlepšuje náladu

Kapustičky nejčastěji používáme do polévek, buď jako jednu z mnoha přidaných druhů zeleniny, nebo k přípravě krémové kapustové polévky. Dají se dusit s masem, především hovězím a vepřovým, výborná je i zapečená se sýrem a masem nebo přelitá bešamelem. Hodí sek těstovinám i do rizota, lze ji upravit jako nákyp, nebo jako přílohu k masu. Vynikající je na pizzu nebo do salátů. Pokud nás kapustičky nadýmají, přidáme k nim koření, zejména majoránku, tymián nebo saturejku.

Zdroje: cs.wikipedia.org, fresh.iprima.cz, šlechtitel a pěstitel Jan Prášil, Zelenina na zahrádce (Antonín Dolejší)