reklama

Zimní zelenina: Růžičkovou kapustu, kadeřávek, pór a černý kořen sklízíme i pod sněhem

Lenka Valjentová
28. prosince 2021
Některé druhy zeleniny vydrží venku na zahradě po celou zimu, nevadí jim ani sníh a mráz, a tak je můžeme sklízet čerstvé. Která zelenina je pro zimní sklizeň nejvhodnější? Především růžičková kapusta, kadeřávek, pórek a černý kořen alias hadí mord španělský. Jak je v zimě pěstovat?
reklama

Kadeřávek neboli kadeřavá kapusta

Kadeřávek neboli kadeřavá či kudrnatá kapusta je vyšlechtěný z brukve zelné. Rozlišujeme kadeřávek pravý, který se vysévá na jaře a v létě se přesazuje na záhon, a sibiřský kadeřávek, který vyséváme přímo na záhon v druhé polovině léta. Listy kadeřávku pravého jsou více či méně zkadeřené, sibiřský kadeřávek má listy spíše ploché a mírně zvlněné.

Pěstování a sklizeň kadeřávku v zimě

  • Díky své otužilosti a odolnosti je kadeřávek naprosto ideální zimní zeleninou. Jeho šťavnaté listy venku na zahradě sklízíme až do jara, a tak máme spoustu čerstvých vitaminů.
  • Listy trháme postupně, nejlépe až po prvních mrazech, kdy teprve získávají tu správnou chuť.
  • Nejprve vykrojíme střed rostliny, abychom podpořili růst čerstvých výhonů.
  • Listy pravého kadeřávku odřezáváme zhruba od poloviny zimy, sibiřského průběžně koncem zimy nebo až dojde pravý.
  • Záhon s kadeřávkem i v zimě podle aktuálního počasí kypříme, občas rostliny přišlápneme, aby se ve větru nekymácely a nevyvrátily.
  • Pokud nejsou stabilní, zapíchneme ke každé pevnou oporu a kadeřávek k ní přivážeme.

Kadeřávek v kuchyni

Listy kadeřávku jsou křehké, šťavnaté a mají specifickou chuť. Využijeme je při přípravě polévek, pyré, zeleninových směsí a studených a teplých salátů. Kadeřávek je výborná alternativa zelí nebo špenátu, v receptech můžeme nahradit kapustu kadeřávkem a naopak. Kadeřávek celkově posiluje imunitním systém a působí proti stresu a únavě.

Růžičková kapusta

Růžičková kapusta je zelenina milovaná i nenáviděná. Má typickou kapustovou chuť a zvláštní vůni. Malé kapustičky, kuličky těsně semknutých listů, vyrůstají na zhruba 80 cm vysokém stonku, takže se dají pohodlně sklízet, i když je zahrada pod sněhem. Skládají se z těsně semknutých drobných listů, na povrchu jsou zelené a uvnitř žlutozelené.

Pěstování a sklizeň růžičkové kapusty v zimě

  • Růžičková kapusta vydrží na záhonu přes zimu, mráz jí nevadí, odolává teplotě až do zhruba –15 °C. Růžičky prošlé mrazem jsou naopak mnohem chutnější i voňavější.
  • Kapustičky zhruba velikosti vlašského ořechu sklízíme postupně podle potřeby po celou zimu až do jara.
  • K rostlinám růžičkové kapusty je dobré před příchodem mrazů přihrnout zeminu a přivázat k opoře, aby je vítr a sníh neponičily.
  • Pokud hrozí opravdu kruté mrazy, je možné rostliny přesunout do pařeniště nebo skleníku.

Růžičková kapusta v kuchyni

Kuličky růžičkové kapusty nabízejí spoustu vitaminů, které naše tělo dobře využije. Ve srovnání s jinou zeleninou má vysoký obsah bílkovin. Kapustičky pomáhají zejména proti stresu, depresím, psychickému i fyzickému vyčerpání a hlavně v zimě přirozeně posilují imunitu. Růžičkovou kapustu syrovou nejíme, ale výborná je povařená v páře, dušená nebo kvašená.

Zimní pórek

Pórek neboli pór pravý či zahradní je blízký příbuzný s cibulí a česnekem. Jeho chuť lehce připomíná cibuli, je ale mnohem jemnější. Z cibulových zelenin se u nás pěstuje nejméně a můžeme ho rozdělit na zhruba dva základní druhy: letní a zimní. Letní pór dorůstá až do jednoho metru, delší je i vybělená část, je však tenčí, v průměru kolem čtyř centimetrů, sklízí se už v létě, spotřebovat ho musíme do prvních mrazů.

Pěstování a sklizeň pórku v zimě

  • Zimní pór je kratší, silnější, průměr vyběleného stvolu přesahuje šest centimetrů.
  • Se sklizní začínáme od září, ovšem může zůstat v zemi přes zimu, snese i teploty okolo –15 °C.
  • Problémem bývá dobývání pórku ze zmrzlého záhonu, proto na to myslíme už na podzim a zakryjeme porost tenkou vrstvou suchého listí nebo slámy. Zajistíme si tak, že půda tak moc nepromrzne a my můžeme pórek sklízet po celou zimu.

Pórek v kuchyni

Pórek má široké uplatnění v teplé i studené kuchyni, významné jsou také blahodárné účinky pórku na zdraví, zejména antibakteriální, antivirové a antiseptické. Pórek můžeme použít v teplé a studené kuchyni, často místo cibule. Pórek dá se zapékat, dusit a grilovat, je to chutná příloha například k masu a rybám.

Černý kořen alias hadí mord španělský

Poněkud zvláštní zelenina je černý kořen, kterému se původně říkalo hadí mord španělský. Prý proto, že když se vloží hadovi do tlamy, ten zahyne. Jiná pověst praví, že kořeny jedly keltské a germánské kmeny, protože věřily, že je ochrání před hadím kousnutím a dýmějovým morem. Černý kořen se jako zelenina začal používat až v 16. století a do Evropy s rozšířil ze Španělska. ​​​​​​

Pěstování a sklizeň černého kořenu v zimě

  • Na pěstování je to zelenina nenáročná, kořeny sklízíme od října postupně do jara, pokud není promrzlá půda.
  • Vyplatí se na podzim zakrýt záhon s černým kořenem slámou, mulčem nebo spadaným listím stejně jako porost pórku.
  • Při vyrývání dlouhých štíhlých kořenů postupujeme opatrně, často se lámou, a tím i znehodnotí.

Černý kořen v kuchyni

Černý kořen obsahuje hodně vitaminů a jen málo kalorií. Kůra kořene je téměř černá, dužina bílá, jemná s příjemnou chutí připomínající hrášek. Před kuchyňským zpracováním zbavíme kořen černé slupky. Po oškrabání namočíme kořeny do okyselené vody, aby nezhnědly. Můžeme ho konzumovat syrový v zeleninových salátech nebo pomazánkách. Častěji se tepelně zpracovává, kořeny se po uvaření lépe loupou. Používá se obdobně jako chřest či květák do polévek, smaží se jako řízek nebo se dusí.

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
Štítky: zeleninačerný kořenrůžičková kapustakadeřávekpórekzimní zeleninazimní sklizeň zeleninypór zimnípěstovaní zimní zeleninyzelenina pod sněhem
reklama