Zimní zelenina ze zahrady: růžičková kapusta, kadeřávek, pór a černý kořen

Ani v zimě zahrada nespí. Dokonce nám může poskytnout pravidelný přísun čerstvé zeleniny. Některé druhy vydrží venku na zahradě po celou zimu, nevadí jim ani sníh a mráz. Která zelenina je pro zimní sklizeň a pěstování nejvhodnější? Především růžičková kapusta, kadeřávek, pórek a černý kořen alias hadí mord španělský.

Kadeřávek neboli kadeřavá kapusta

Kadeřávek neboli kadeřavá nebo kudrnatá kapusta je vyšlechtěný z brukve zelné (Brassica oleracea).

„Rozlišujeme kadeřávek pravý, který se vysévá na jaře a v létě se přesazuje na záhon, a sibiřský kadeřávek, který vyséváme přímo na záhon v druhé polovině léta. Listy kadeřávku pravého jsou více či méně zkadeřené, sibiřský kadeřávek má listy spíše ploché a mírně zvlněn," uvádí šlechtitel a pěstitel Jan Prášil. Díky své otužilosti a odolnosti je kadeřávek naprosto ideální zimní zeleninou, protože celkově posiluje imunitní systém a působí proti stresu a únavě

Pěstování a sklizeň kadeřávku v zimě

Šťavnaté listy kadeřávku venku na zahradě sklízíme až do jara, a tak máme spoustu čerstvých vitaminů.
šlechtitel a pěstitel Jan Prášil,Listy trháme postupně, nejlépe až po prvních mrazech, kdy teprve získávají tu správnou chuť. Nejprve vykrojíme střed rostliny, abychom podpořili růst čerstvých výhonů.
Listy pravého kadeřávku odřezáváme zhruba od poloviny zimy, sibiřského průběžně koncem zimy nebo až dojde pravý.
Záhon s kadeřávkem i v zimě podle aktuálního počasí kypříme, občas rostliny přišlápneme, aby se ve větru nekymácely a nevyvrátily.
Pokud nejsou stabilní, zapíchneme ke každé pevnou oporu a kadeřávek k ní přivážeme.

Kadeřávek je díly své otužilosti a odolnosti naprosto ideální zimní zeleninou Zdroj: iStock

Co uvařit z kadeřávku

Listy kadeřávku jsou křehké, šťavnaté a mají specifickou chuť. Využijeme je při přípravě polévek, pyré, zeleninových směsí a studených a teplých salátů. Kadeřávek je výborná alternativa zelí nebo špenátu, v receptech můžeme nahradit kapustu kadeřávkem a naopak. Kadeřávek celkově posiluje imunitním systém a působí proti stresu a únavě.

Růžičková kapusta

Růžičková kapusta je zelenina milovaná i nenáviděná. Má typickou kapustovou chuť a zvláštní vůni.

Malé kapustičky, kuličky těsně semknutých drobných lístků, vyrůstají na zhruba 80 cm vysokém stonku, takže se dají celkem pohodlně sklízet, i když je zahrada pod sněhem. „Kapustičky pomáhají zejména proti stresu, depresím, psychickému i fyzickému vyčerpání a hlavně v chladných měsících přirozeně posilují obranyschopnost organismu. Dříve byla růžičková kapusta ceněná hlavně proto, že během zimy sloužila jako jedna z mála čerstvých zdrojů vitaminu C," říká Jan Prášil.

Pěstování a sklizeň růžičkové kapusty v zimě

Růžičková kapusta vydrží na záhonu přes zimu, mráz jí nevadí, odolává teplotě až do zhruba –15 °C. Růžičky prošlé mrazem jsou naopak mnohem chutnější i voňavější.
Kapustičky zhruba velikosti vlašského ořechu sklízíme postupně podle potřeby po celou zimu až do jara.
K rostlinám růžičkové kapusty je dobré před příchodem mrazů přihrnout zeminu a přivázat k opoře, aby je vítr a sníh neponičily.
Pokud hrozí opravdu kruté mrazy, je možné rostliny přesunout do pařeniště nebo skleníku.

Jak nejlépe připravit růžičkovou kapustu

Kuličky růžičkové kapusty na povrchu jsou zelené a uvnitř žlutozelené nabízejí spoustu vitaminů, které naše tělo dobře využije. Ve srovnání s jinou zeleninou má vysoký obsah bílkovin. Kapustičky pomáhají zejména proti stresu, depresím, psychickému i fyzickému vyčerpání a hlavně v zimě přirozeně posilují imunitu. Růžičkovou kapustu syrovou nejíme, ale výborná je povařená v páře, dušená nebo kvašená.

Zimní pórek

Pórek neboli pór pravý či zahradní je blízký příbuzný s cibulí a česnekem. Jeho chuť lehce připomíná jarní cibulku.

Pór má podobné blahodárné účinky jako cibule a česnek, zejména antibakteriální, antivirové a antiseptické. Příznivě působí i na cévní soustavu a mozkovou činnost, výrazně pozitivně ovlivňuje činnost imunitního systému a pomáhá hojení ran. Doporučuje se proti nadýmání a zácpě pomáhá při střevních kolikách a celkové detoxikaci organismu. Z cibulových zelenin se u nás pěstuje nejméně a můžeme ho rozdělit na zhruba dva základní druhy: letní a zimní.

Pěstování a sklizeň pórku v zimě

Zimní pór je kratší, silnější, průměr vyběleného stvolu přesahuje šest centimetrů.
Se sklizní začínáme od září, ovšem může zůstat v zemi přes zimu, snese i teploty okolo –15 °C.
Problémem bývá dobývání pórku ze zmrzlého záhonu, proto na to myslíme už na podzim a zakryjeme porost tenkou vrstvou suchého listí nebo slámy. Zajistíme si tak, že půda tak moc nepromrzne a my můžeme pórek sklízet po celou zimu.
Letní pórek dorůstá až do jednoho metru, delší je i vybělená část, je však tenčí, v průměru kolem čtyř centimetrů, sklízí se už v létě, spotřebovat ho musíme do prvních mrazů.

Zimní pór může zůstat v zemi přes zimu, snese i teploty okolo minus 15 stupňů Celsia Zdroj: iStock

Jak se připravuje pórek

Nejvíce prospěšných látek je v zelené listové části, proto je dobré zpracovávat pórek celý. Pórek má široké uplatnění v teplé i studené kuchyni, významné jsou také blahodárné účinky pórku na zdraví, zejména antibakteriální, antivirové a antiseptické. Pórek můžeme použít v teplé a studené kuchyni, často místo cibule. Pórek dá se zapékat, dusit a grilovat, je to chutná příloha například k masu a rybám.

Černý kořen alias hadí mord španělský

Poněkud zvláštní zelenina je černý kořen, kterému se původně říkalo hadí mord španělský. „Údajně proto, že když se vloží hadovi do tlamy, ten zahyne. Jiná pověst praví, že kořeny jedly keltské a germánské kmeny, protože věřily, že je ochrání před hadím kousnutím a dýmějovým morem. Černý kořen se jako zelenina začal používat až v 16. století a do Evropy s rozšířil ze Španělska. Černý kořen obsahuje hodně vitaminů a jen málo kalorií. Kůra kořene je téměř černá, dužina bílá, jemná s příjemnou chutí připomínající hrášek," vysvětluje pěstitel Jan Prášil.

Pěstování a sklizeň černého kořenu v zimě

Na pěstování je to zelenina nenáročná, kořeny sklízíme od října postupně do jara, pokud není promrzlá půda.
Vyplatí se na podzim zakrýt záhon s černým kořenem slámou, mulčem nebo spadaným listím stejně jako porost pórku.
Při vyrývání dlouhých štíhlých kořenů postupujeme opatrně, často se lámou, a tím i znehodnotí.

Jak zpracovat černý kořen

Před kuchyňským zpracováním zbavíme kořen černé slupky. Po oškrabání namočíme kořeny do okyselené vody, aby nezhnědly. Můžeme ho konzumovat syrový v zeleninových salátech nebo pomazánkách. Častěji se tepelně zpracovává, kořeny se po uvaření lépe loupou. Používá se obdobně jako chřest či květák do polévek, smaží se jako řízek nebo se dusí.

Zdroje: cs.wikipedia.org, fresh.iprima.cz, šlechtitel a pěstitel Jan Prášil, Zelenina na zahrádce (Antonín Dolejší)