Tymián: Jak vypěstovat koření, ze kterého si připravíte mast na klouby i domácí limonádu

Tymián obecný (Thymus vulgaris) je silně aromatická bylinka s ostřejší nasládlou chutí i vůní připomínající hřebíček.

Tymián obecný je stálezelený, 20 až 30 cm vysoký keř nebo polokeř. Má čtyřhranné stonky, které postupně odspodu dřevnatí. Úzké listy mají vrchní stranu hladkou, z rubu jsou plstnaté. Má bělavé, růžové nebo modrofialové květy. Kvete bílými, růžovými až modrofialovými kvítky od května až do pozdního léta.

PŘEČTĚTE SI:  Vypěstujte si vlastní rozmarýn, majoránku a tymián. Semínka zasejte už v únoru

Účinky tymiánu

Tymián je velmi dobrým zdrojem vápníku, železa, manganu, chromu a vitaminu K. Tymián působí antisepticky, má dezinfekční i antiparazitické účinky.

Ulevuje při průjmu a nadýmání, pomáhá trávení. Kromě toho mírní kašel a pomáhá při bronchitidách. Je účinný při bolestech hlavy, úzkosti, nespavosti a depresi. Podporuje krevní oběh. Má močopudné účinky, působí tedy proti zadržování vody v těle, infekcím močových cest, revmatismu a dně.

Léčivé byliny a koření

Mateřídouška pomáhá při nespavosti, kašli i dně. Naučte se voňavou bylinu pěstovat

Na co je dobrý tymián

Používají tenké větvičky, které se při sklizni odříznou, usuší a nakrájí na malé kousky. Zralý tymián je tmavě zelený.

Tymiánový olej se zevně používá jako mazání při artritidě, svalové bolesti a jako dezinfekční prostředek. Krátká masáž dokáže unaveným a oteklým nohám přinést pocit uvolnění a lehkosti, dokáže je zbavit napětí a bolesti. Nálev nebo tinktura jsou účinné jako ústní voda a kloktadlo při kašli.

Recept na domácí tymiánovou mast

Ingredience

• 1  díl čistého vepřového sádla (třeba hrnek)
• 1 díl čerstvého (nebo sušeného) tymiánu

Příprava

Sádlo rozehřejeme ve vodní lázni a přidáme tymián. Za stálého míchání zahříváme 10–15 minut, pak vyndáme z vodní lázně a necháme v chladu nejméně jeden den rozležet. Pak opět ve vodní lázni rozehřejeme a přes sítko scedíme do uzavíratelné sklenice. Uchováváme v ledničce.

Použití

Tymiánová mast je skvělá na unavené nohy, ale také jako mazání bolavých kloubů při artritidě a svalových bolestech.

Jak se tymián pěstuje

Tymián můžeme pěstovat jako jednoletou bylinu, vydrží ale i několik let.

• Tymián vyžaduje chráněné místo na slunci, ve stínu se mu příliš dařit nebude. Půdu má rád hlinitopísčitou, propustnou, spíše chudou na živiny a suchou. Můžete ho pěstovat i na zelených střechách.
• Tymián jako obruba květinového nebo zeleninového záhonu odradí od hostiny slimáky. Nejlépe si rozumí  s květákem, zelím, kapustou a listovými saláty.
• Tymián zbytečně nehnojíme, protože přílišnou výživouztrácí své typické mateřídouškové aroma. Podobně i nadměrná zálivka má špatný vliv na růst, chuť a vůni tymiánu. Při pěstování v nádobách zaléváme opatrně a do podmisky, do které můžeme dát několik kamínků, aby květináč nikdy nestál ve vodě.
• Po odkvětu keřík tymiánu zkrátíme zhruba na třetinu. Pravidelným sestřihováním rostlinka zesílí a keř zhoustne a bude mít pěkný kompaktní vzrůst.
• Tymián v našich podmínkách bez problémů přezimuje na záhoně. Je vhodné ho pouze překrýt chvojím.
• Drobná semínka tymiánu vyséváme začátkem března do výsevního substrátu, sejeme řídce a zatlačíme do zeminy, nezasypáváme a udržujeme vlhké, případně překryjeme novinovým papírem nebo textilií. Důležité je, abychom semínka jen velmi lehce vtlačili do zeminy – potřebují totiž dostatek světla, jinak by nevyklíčila.
• Jakmile se semenáčky dají uchopit rukou, přepícháme je po několika kusech do květináčů s kvalitním zahradním substrátem. Po přepíchání sazeničky necháme asi dva týdny dnů při teplotě 15–22 °C a po zakořenění pak teplotu snížíme na 15 °C. Asi za měsíc od výsevu tak můžeme zdravé sazeničky přesadit na záhon nebo do květináče za okno či na balkon.
• V květnu, když je půda dostatečně prohřátá, lze zkusit semínka tymiánu vysévat přímo do bylinkové zahrádky.
• Tymián se také množí řízky z postranních výhonů koncem jara nebo začátkem léta. Řízky vložíme do květináčků naplněných substrátem na množení a necháme zakořenit. Zakořeněné řízky přesadíme po jedné do květináčků s kvalitním substrátem a na podzim vysadíme ven.
• Vyšlechtěné kultivary tymiánu (citronový, kmínový, borovicový apod.), rozmnožujeme spíše vegetativně, tedy řízkováním nebo dělením trsů, aby se zachovala barva listů, květů, kompaktnost apod.). Rozmnožování dělením trsů zdravých keříků děláme na jaře nebo na podzim.
• Tymián jako bylinku a koření sklízíme nejlépe za suchého slunného dne. Ideální dobou je poledne, vždy před rozkvětem, jelikožpak ztratí větší část aroma. Při sklizni odstřihneme nedřevnaté části rostliny. Tymián je nejlepší usušit, protože čerstvý dlouho nevydrží. Rozložíme ho na čistý papír do stínu a během sušení ním občas promícháme. Během roku samozřejmě můžeme tymián stříhat průběžně a používat jako čerstvé koření.

Co děláme špatně, že nám tymián chřadne

Tymián méně voní a hyne

Tymián nesnáší přemokření, je to středomořská rostlina, nedaří se mu v půdách těžkých a vlhkých. Můžeme si ale pomoci, když pro tymián před výsadbou vyhloubíme hlubší a širší jamku, dáme do ní kamínky jako drenážní vrstvu a sazeničku zasadíme do zeminy smíchané s pískem. Při pěstování v nádobách nikdy nenecháváme stát rostliny v miskách s vodou.

Tymián v teplé kuchyni

Tymián je jedno z nejoblíbenějších středomořských koření, ale i v české kuchyni má tymián už dlouholetou tradici. Tato nesmírně aromatická bylinka patří k nejpoužívanějšímu koření vůbec.  Používá se hlavně ke kořenění ryb, zvěřiny, sekaných mas, při uzení masa, do některých polévek, omáček, do luštěninových pokrmů, do slaných koláčů a slaného pečiva i na pizzu. Fantasticky chutná domácí tymiánový chléb. Je to oblíbená bylinka přidávaná do marinád na grilování zeleniny a masa. Tymián se rovněž hodí na pečenou, grilovanou či dušenou rybu. Před pečením posypeme čerstvě odrhnutými lístky maso nebo vložíme celou snítku pod kůži

Tymián ve studené kuchyni

Kousek čerstvého tymiánu dodá chuť a vůni letním domácím limonádám, míchaným nápojům, salátu, zálivce, pikantní omáčce a veškerým pokrmům z masa a zeleniny. Tymián se neztratí ani v paštikách. Větvičky nebo jen lístky můžeme nejen sušit, ale také zmrazit a nakládat do octa nebo oleje.

Zdroje: cs.wikipedia.org, bylinkyprovsechny.cz, šlechtitel a pěstitel Jan Prášil