Svatováclavské tradice a legendy. Jak se slaví svátek sv. Václava?
Svátek sv. Václava 28. září je státním svátkem a významným dnem býval i pro naše předky. Znáte svatováclavské tradice a legendy? Jak se slavil svátek sv. Václava a jaké zvyky se s 28. zářím pojí?
Svatý Václav je symbolem české státnosti a ochránce českého národa. Od roku 2000 je 28. září Den české státnosti a státní svátek. V tento den se po celé zemi konají bohoslužby, pietní akce a svatováclavské slavnosti, mnohde spojené s vinobraním. Nejvýznamnějším místem oslav je tradičně Stará Boleslav, kde byl svatý Václav zavražděn.
Národní svatováclavská pouť
Od středověku se s přestávkami konaly svatováclavské církevní poutě do Staré Boleslavi. Na staleté tradice velkých staroboleslavských poutí a slavností svatováclavského milénia v roce 1929 navázala svým prvním ročníkem v roce 2003 Národní svatováclavská pouť. Vrcholem je poutní mše svatá na Mariánském náměstí a přivítání relikvie (lebka sv. Václava, jinak uložená v katedrále sv. Víta na Pražském hradě) před bazilikou sv. Václava. Nechybí také zajímavý kulturní a zábavní program, například letos vystoupí umělci zvučných jmen v čele se zpěvačkou Annou K. a kapelou Žlutý pes. Pro návštěvníky je připravena i klidová zóna v Děkanské zahradě u baziliky sv. Václava. Projít mohou svatováclavské tržiště s ukázkami řemesel a loveckou a sokolnickou expozicí.
Nenechte si ujít: Ze sochy až na minci: Svatý Václav zůstává symbolem české státnosti i po 1100 letech
Svatováclavské slavnosti
Pro naše předky byl svatý Václav, patron Čech, Moravy, sládků a vinařů, jeden z nejoblíbenějších světců. Svatováclavská tradice má v našich dějinách důležitou roli. „Už od 11. století se 28. září v Čechách konaly zemské oslavy, poutě a procesí. Sice nezlidověly v tom smyslu, že by si k nim prostí lidé přidávali vlastní rituály a zábavy, jak bylo ve středověku obvyklé, ale každopádně to bylo datum sváteční, kdy si naši předkové dopřávali lepší jídlo a pokud to šlo, nepracovali," uvádí PhDr. Alena Vondruškové v knize Český lidový a církevní rok.
Protože byl sv. Václav vzpomínkou na českou velikost a slávu, přijalo ho nadšeně české národní obrození. Bez ohledu na to, jestli prosazovali náboženský nebo světský pohled, začali vlastenci v 19. století pořádat na jeho svátek poutě, taneční zábavy a národní manifestace. „Podobný ráz si uchovaly i ve 20. století. V jeho první polovině šlo o oficiální akce, v době socialismu měly svatováclavské poutě a slavnosti , pokud se vůbec směly konat, nádech opozice," dodává dr. Vondrušková.
Mohlo by vás zajímat: Co byly přástky a proč je církev zakazovala? Protože byly veselé a ne moc mravné...
Tradice sv. Václava na venkově
Významné byly oslavy svátku sv. Václava na venkově, s lidovou zábavou ale neměly nic moc společného. Šlo o klasické agrotechnické termíny. Den svatého Václava určoval ten správný čas ke sklizni jablek, hrušek, švestek, jeřabin, šípků a dalších podzimních plodů. V některých krajích tímto dnem končila služba čeledi a uzavíraly se smlouvy pro následující rok. Tam, kde existovala sezonní pastva (Šumava, Jizerské hory, Krkonoše, Valašsko, Jeseníky či Beskydy), se dobytek sehnal z horských letních pastvin do chlévů v údolí. Se stády se do vsi vraceli i pastevci. Nejprve si šli pro plat a pak se věnovali ženám a dívkám. V některých regionech se konaly hody nebo vinobraní.
Svatováclavské posvícení
Tradiční lahůdkou bývala svatováclavská husa, stejně jako o měsíc a půl později na sv. Martina. Pekla se pomalu celou noc spolu s jablky, někdy také s hruškami a sušeným ovocem. Ke svatováclavskému posvícení, které se slavilo hlavně v těch obcích, kde stál kostel zasvěcený Václavovi, patřilo také víno a koláče.
Vinobraní
Podle pověsti to byl právě svatý Václav, kdo u nás zavedl tradici pěstování vína. Údajně byl zakladatelem pražských vinic, kde měl sám sázet révu a podílet se osobně i na výrobě mešního vína. Se dnem svatého Václava se proto v některých krajích pojí vinobraní, což vyjadřuje i staré pořekadla: Svatý Václav víno chrání, po něm bude vinobraní nebo Na svatého Václava českého bývá vína nového.
Kdo byl sv. Václav?
Kníže Václav žil v první polovině 10. století, rok narození se uvádí 907. Pocházel z významného rodu Přemyslovců a vyrůstal se svým mladším bratrem Boleslavem. Na jeho výchovu měla velký vliv především babička sv. Ludmila, která ho učila číst, psát a vedla ho k víře. Václav by vzdělaný, odvážný i soucitný panovník, který hájil politiku spolupráce a smíru. Jako kníže, po porážce od saského krále Jindřicha Ptáčníka, dokázal zachovat suverenitu českého státu. Z toho především pramenily jeho spory s bratrem Boleslavem. Podle legendy nechal Boleslav Václava zavraždit 28. září r. 935 ve Staré Boleslavi. Václav byl pohřben ve své rotundě sv. Víta na Pražském hradě, kde později vznikla stejnojmenná katedrála.
Svatý Václav a Blaničtí rytíři Zdroj: Profimedia.cz
Svatý Václav a Blaničtí rytíři
Se jménem svatého Václava se pojí jedna z nejkrásnějších českých legend. Legenda o vojsku bojovníků spících v nitru hory Blaník vznikla patrně v 15. století mezi prostými lidmi na základě události, kdy bylo zázračným způsobem na jihovýchodním úpatí Blaníka poraženo nepřátelské vojsko.
Legenda praví, že uvnitř hory odpočívá vojsko, které čeká, až bude českému národu nejhůře. Jeho velitelem je sám patron země České svatý Václav. Ve chvíli, kdy bude naše vlast v největší tísni, zazelená se suchý dub na Blaníku a pramen pod ním vydá tolik vody, že se studánka přeplní a voda poteče až po stráni dolů. Pak se v hoře otevře Veřejová skála, rytíři uvnitř se probudí z hlubokého spánku a pod vedením patrona české země vyrazí proti nepřátelům, porazí je a v Čechách nastane klid a mír.
Svatý Václav zůstává symbolem české státnosti i po 1100 letech:
Zdroje: eurozpravy.cz; cs.wikipedia.org; Český lidový a církevní rok (Alena Vondrušková)
Autor článku
Lenka Valjentová
Lenka Valjentová je redaktorkou webu Prima Living. Píše hlavně o zahradě, pěstování, o historii a tradicích.
