Jak se žilo v době sv. Václava? Objevte priority bydlení dávných předků

Jak se žilo a bydlelo v době svatého Václava: Ve středověku měl průměrný dům 12 metrů čtverečních Zdroj: profimedia.cz/Wikimedia Commons

Život v raném středověku nebyl jednoduchý. Jak se žilo a bydlelo v době sv. Václava? Průměrný dům měl jen 12 metrů čtverečních. Objevte priority našich předků.

Zatímco o životě svatého Václava, patrona české země, víme jen málo, díky archeologii a historickým pramenům si můžeme udělat obrázek o tom, jak se v době raného středověku žilo a bydlelo. Mnohým z nás by takový život příliš nevyhovoval.

Mezi loukami a hustými lesy rostly během středověku malé vesničky. Velká část jich beze stopy zmizela, některé prozkoumali archeologové a na místech těch významných vznikla dnešní města. Život v desátém století, kdy žil i svatý Václav, nebyl nijak jednoduchý a rozhodně nebyl pohodlný.

Nenechte si ujít: Jak se změnilo české bydlení za 100 let? Od vil přes paneláky k loftům

Jak žil kníže Václav

Zatímco kníže Václav obýval knížecí dvůr, který ležel v prostorách opevněného hradiště, ostatní lidé žili v jednoduchých dřevěných stavbách. Struktura a obsah obydlí se však tolik nelišily. I knížecí palác představovala v těch dobách pouze dřevěná, nejspíše srubová stavba, která mohla mít více místností a byla lépe vybavená nábytkem a kožešinami.

Slované, kteří naše území osídlili, byli podle archeologa Petera Mila schopní stavitelé, ale když došlo na obytné domy, spokojili se s málem. Průměrný dům v českých zemích měl jen dvanáct metrů čtverečních, byl částečně zapuštěný do země a tvořila ho jediná místnost. Oproti tehdejším „západním standardům“ měl ale jednu velkou výhodu: rodina tu nesdílela životní prostor s hospodářskými zvířaty.

V západní části střední Evropy si lidé totiž stavěli velké obytné domy, ale museli se o ně dělit se zvířaty. Ta v našich končinách žila nejspíše volně pod širým nebem, stáje patrně naši předkové neznali.

Ve středověku měl průměrný dům v českých zemích dvanáct metrů čtverečních. Zdroj: Profimedia.cz

Slovanské minidomy

Co všechno se do jedné obytné místnosti o zhruba 12 metrech čtverečních vešlo? Skoro nic. Z toho důvodu byly pece, sýpky či sklady potravin umístěné v těsné blízkosti obydlí. Vařilo a peklo se venku, spíž a „lednice“ stály opodál domu… býval to v zemi vyhloubený prostor.

Vyvstává otázka, proč Slované budovali tak malé domy, když evidentně nebyli neschopní stavitelé. Podle Mila dávali přednost miniaturním domkům kvůli tomu, že se daly snadno vytopit, což se v tehdejších silnějších mrazech rozhodně hodilo.

Přečtěte si taky: Notre-Dame a další památky: Jak se stavělo ve středověku?

Priority našich předků

Život našich předků měl také jiné priority, které se v jejich způsobu života výrazně odrazily. Nepotřebovali samostatnou ložnici, naopak museli vybudovat dostatek sýpek a skladů pro uchovávání potravin. Jejich život se točil kolem zemědělství. Obce musely zásobovat samy sebe. Na to, jaký je zrovna rok, se moc nehledělo, a podstatná podle historičky Lydie Petráňové byla orientace podle ročních dob a fází měsíce.

Vše souviselo s obděláváním půdy a sklizní.

Metropole o tisícovce obyvatel

Velká města ještě neexistovala, a i ty obce, které byly považovány za centra, by dneska nepřesahovaly velikost vesnice. Většina lidí žila celý život na jednom místě, v obci, kterou sdílelo jen pár rodin a jejíž počet obyvatel se pohyboval v řádu desítek. Domů tu stávalo mezi sedmi a deseti. Tahle fáze osídlování, kdy v krajině rostly malé vesničky, byla dokončena až v osmém století.

Hradiště Budeš bylo jedním z přemyslovských sídel, nějaký čas tu pobyl i svatý Václav. Zdroj: Profimedia.cz

Opravdová mocenská centra měla přes tisíc obyvatel, byla obehnána obrannými valy a palisádami. Stávaly tu také církevní stavby. Většinou se jednalo o rotundy s jednou či více apsidami, ale našly se tu i třílodní baziliky. Svatostánky byly vybudované z kamene jako jedny z mála staveb. Podobně na tom byl palác. Například v Mikulčicích, které byly centrem Velké Moravy, stál knížecí palác, který ale svou velikostí odpovídal dnešnímu rodinnému domu.

Hrady ještě nestály

Středověk máme spojený s hrady, jejichž věže doplňují panorama české krajiny. Když žil svatý Václav, hrady v českých zemích ještě nikdo nestavěl. V západní Evropě je už znali, na naše území ale tenhle typ opevněné stavby z kamene dorazil až ve 12. století, tedy dvě stě let po světcově smrti.

Předchůdci hradů byla hradiště. K majestátnosti kamenných pevností měla daleko, jednalo se o několik domů s pozemky, které byly obehnané palisádou s bránou chráněnou dřevěnými věžemi.

Zdroj: autorský text Matouše Hartmana, eurozpravy.cz, em.muni.cz