Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
Reklama
Reklama

Stromy ochlazují města až o 5,5 stupňů: Jak je ale sázet, abychom se zachránili před letními parny?

Zeleň ve městech je schopna velmi výrazně ochladit části měst v letních měsících. Sídliště fungují jako obrovská topení, která se nikdy nevypnou a život v nich je stále náročnější. Řešením je do městských částí sázet stromy. Musí to být však efektivně a ve velkém.
Vydáno: 11.04.2019
Stromy jsou ve městech důležitější, než se myslelo.
Stromy jsou ve městech důležitější, než se myslelo. Autor: istock.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Američtí biologové na základě nové studie zjistili, že ochlazovací vlastnosti stromů jsou ještě lepší, než se původně myslelo. Provedli měření nejen na úrovni měst nebo městských částí, ale také na úrovni jednotlivých bloků a přišli se závěrem, že teplota může být díky vhodnému umístění zeleně až o 5,5 stupňů Celsia nižší než na místech bez stromů.

Stromy jsou přirozenou klimatizací. Musíme je však dobře sázet.
Stromy jsou přirozenou klimatizací. Musíme je však dobře sázet.
istock.com

Stromy zamezují oteplování budov a chodníků

Proces ochlazování je velmi prostý – zatímco lidmi vytvořené struktury, jako jsou domy, ale také silnice nebo chodníky, přes den absorbují teplo a v noci ho pozvolna vyzařují, stromy tomuto procesu přirozeně zamezují. Vrženým stínem povrchy zakrývají, ty se tolik nezahřívají, a tudíž nemají co uvolňovat. Stromy zároveň vypouštějí do ovzduší kyslík a současně i vlhkost z listů, která rovněž působí na okolní teplotu a činí parné dny mnohem snesitelnější.

Stromy by měly zabírat 40 % celé plochy.
Stromy by měly zabírat 40 % celé plochy.
istock.com

V létě je sídliště jako topení

Bohužel, aby bylo možné využít poměrně laciných výhod stromů naplno, je podle amerických biologů nutné, aby v daném prostoru zabíraly přinejmenším 40 procent celé plochy, a to se s překotným budováním sídlišť nedaří plnit. Kvůli tomu se z měst stávají tzv. tepelné ostrovy a zejména v chudších čtvrtích bývá v letních měsících nesnesitelně, vzhledem k tomu, že bohatší lidé využívají jiné způsoby, jak se s nepříjemným vedrem vypořádat.

Klimatizace je nákladným řešením. Přirozený způsob chlazení zatím oblíbený tolik není.
Klimatizace je nákladným řešením. Přirozený způsob chlazení zatím oblíbený tolik není.
istock.com

Budovám chybí zeleň, parky nic neřeší

Je také nutné myslet na to, kam se stromy sázejí a v jaké hustotě, protože jediným stromem nelze situaci na sídlišti vyřešit. Koordinovaná sadba stromů s budoucím potenciálem překryvu korun v místech, kde lidé skutečně žijí, je tím nejefektivnějším, dosud se ale nové stromy umisťují do parků a ostrovů zeleně, kde však plní téměř výhradně jen estetickou funkci.

(mk)

Projekt australské firmy

Farma v mrakodrapu: Dům si sám vypěstuje potraviny pro své obyvatele. Takhle to funguje

Pohoda uprostřed džungle

Takhle vypadá bydlení pro bohaté hipstery v divoké džungli na Bali.

Článek je zařazen v: stromy ve městech , chlad ve městě , jak na chládek , rostliny , stromy , ekologie , eko , zlepšení žití , zlepšení životní úrovně
Reklama