Druhy plevelů, za které hrozí pokuta až 2 miliony. Nemáte je na zahradě?

Vlastníte-li zahradu nebo louku, je rozhodně na místě všímat si během jejich opečovávání, co všechno vám tam roste. Některé druhy plevelů jsou totiž považovány za invazivní a nebezpečné, že je jejich pěstování nejenže zakázáno, ale při prokázání výskytu na vašem pozemku může hrozit i nemalá pokuta. A co hůř, mohou zlikvidovat ekosystém celého pozemku. O které rostliny se jedná?

Zahrádkářská sezóna je v plném proudu a mimo dovolených aktuálně každý pečlivý majitel zahrady věnuje volný čas právě jí. Součástí této péče zpravidla bývá i zdánlivě nekonečný boj s plevely, které se zas a znovu vracejí, aby obsazovaly dříve úhledné chodníčky či záhonky.

Během starosti o zahradu je však dobré udržovat si dobrý přehled o tom, co přesně vám v trávě roste a zda jste si omylem na pozemek nezavlekli některý z nebezpečných druhů rostlin. Ten vám totiž může vysloužit nejen tučnou pokutu, ale i závažné poškození celého ekosystému zahrady. Při výběru rostlin na zahradu je proto velmi dobré nic neuspěchat a ujistit se, že vybíráte správně.

Pozor na rostliny uvedené na „unijním seznamu“

Na takzvaném „unijním seznamu“, který je zkratkou pro „Seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii“. V něm se nachází několik desítek zástupců fauny i flóry, u nichž platí „zákaz dovozu a převozu v rámci EU, uvádění na trh, zákaz držení, chovu, rozmnožování a vypouštění do volné přírody“. Mimo jiné sem spadá také 26 suchozemských a 15 vodních rostlin, přičemž některé z nich už jste dost možná u někoho na zahradě zahlédli.

V takovém případě je rozhodně nutné zpozornět. Jakožto fyzické osobě vám totiž při prokázání, že u vás na pozemku roste některý z invazivních druhů, hrozí pokuta až sto tisíc korun. Jste-li právnická osoba, které taková rostlina roste třeba před sídlem firmy nebo jinde na firemním pozemku, může se finanční postih vyšplhat až na závratné dva miliony korun. Pokuta navíc nemusí být tím nejhorším trestem.

Všechny rostliny z unijního seznamu se na něj totiž nedostaly náhodou, představují totiž vážné nebezpečí pro celý okolní ekosystém. A v některých případech jsou dokonce nebezpečné i pro zdraví člověka. Mimo enormně rychlé množení i růst, jimž brání v růstu původním rostlinám na pozemku, je totiž velká část z nich jedovatá. Některé mohou člověku způsobit vážné zdravotní problémy i při pouhém kontaktu, aniž by je musel třeba pozřít.

Za výskyt a šíření plevelu na konkrétním pozemku dle české legislativy vždy zodpovídá jeho vlastník. Avšak v případě, že s pomocí vlastních sil není schopen rozšíření invazivního druhu zastavit, měl by kontaktovat příslušný orgán ochrany přírody a požádat o pomoc s odstraněním daných rostlin. Zákony EU o invazivních a nepůvodních druzích rostlin pak u nás upravuje takzvaná "antiinvazní novela", kterou lze najít jako zákon č. 364/2021 Sb.

Jedovatý obr z Kavkazu

Pojďme si ukázat pár známých a nebezpečných. Typickým příkladem nebezpečné invazivní rostliny je bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum). Ten se do Česka dostal převozem až z dalekého Kavkazu začátkem 19. století. Stala se z něj postupně oblíbená okrasná rostlina, aniž by mnozí zahrádkáři tušili, že si na pozemek vysazují nejen okrasnou, ale i velmi nebezpečnou květinu. Bolševník nejenže brání v růstu jiným rostlinám, ale šťáva z jeho listů může poleptat kůži člověka i zvířat a zanechat trvalé jizvy. Snadno tak může otrávit třeba domácího mazlíčka nebo malé dítě.

Na unijním seznamu se nachází například také dochan setý (Pennisetum setaceum). Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Jak už napovídá jeho název, bolševník umí dorůst úctyhodných rozměrů, a to výšky dva až pět metrů. Na odstranění z pozemku si pravděpodobně počkáte několik let. Semena dvouleté rostliny totiž dokáží klíčit i několik dalších let. Pro manipulaci s bolševníkem je rozhodně vhodné mít nejen rukavice, ale i ochranný oděv. Rostlinu vždy ze země odstraňte i s kořeny, následně oddělte květy (pokud jsou přítomny) od zbytku rostliny, nechte je uschnout a následně spalte.

Další příklady invazivních rostlin

Druhým velmi častým invazivním druhem na českých zahradách a pozemcích je netykavka žláznatá (Impatiens glandulifera), která se vyznačuje typickými růžovými či fialovými květy a také kulatými lusky plnými semen. Ty dokáží doslova „explodovat“ a semena se tímto způsobem dostanou až do vzdálenosti sedmi metrů. I její šíření po pozemku může být extrémně rychlé, přičemž bude ze zeleně vytlačovat jiné druhy rostlin.

Mezi velmi rozšířené invazivní druhy, kterých se na zahradě těžko zbavuje, patří také netýkavka žláznatá. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Z velmi nebezpečných invazivních rostlin stojí za zmínku také křídlatka česká (Reynoutria bohemica). Ta sice na unijním seznamu chybí, ale na svém pozemku ji rozhodně nechcete. Rychle rostoucí plevel, jež je křížencem křídlatky japonské a křídlatky sachalinské, velmi efektivně vytlačuje domácí druhy rostlin a co hůř, její kořeny dokáží poškozovat podloží okolních staveb včetně budov i silnic.