Na podzim mění listy barvu na žlutou, oranžovou, červenou a hnědou. Víte proč?
Podzim umí namíchat pestrou paletu barev. Převládá žlutá, oranžová a červená, nechybějí ani odstíny hnědé. Jak počasí ovlivňuje intenzitu barev, které stromy jsou nejbarevnější nebo proč vlastně listy padají?
Proč na podzim listy stromů změní barvu
Od jara do podzimu je většina listnatých stromů a keřů zelená. Ze školy si asi všichni ještě pamatujeme, že zelené zbarvení listů způsobuje barvivo chlorofyl. Je důležitý hlavně kvůli své roli, kterou hraje při tvorbě kyslíku – pomocí slunečního záření se oxid uhličitý a voda přetvářejí na organické látky, jako jsou cukry a škroby, a přitom se uvolňuje kyslík. Když se ale dny krátí a noci prodlužují, množství světla potřebné pro fotosyntézu klesá, výroba chlorofylu se postupně zastavuje a další pigmenty začnou odhalovat své barvy: nejčastěji to jsou odstíny žluté, oranžové, červené a hnědé.
Když na barevné listí stromů a keřů zasvítí slunce, jejich magická krása nás dokáže nabít energií a zlepšit nám náladu
Na podzim se listí stromů a keřů zbarví, vznikají různé barevné škály od žluté přes oranžovou až po červenohnědou Zdroj: iStock
Intenzita zbarvení listů je závislá na počasí
Zatímco denní světlo je hlavním faktorem, proč podzimní listí mění barvu, za tím, jak jasné a pestré jsou podzimní barvy stojí teplota a srážky.
Obecně platí, že chladnější noci s klesajícími teplotami po celý den vedou k výraznějším a jasnějším barvám.
Mokré léto následované podzimem se spoustou slunečných dnů, suchým počasím a chladnými, bezmrazými nocemi vytvoří nejpozoruhodnější paletu podzimních barev. Tato živost platí zejména pro červené listy (javory).
Dlouhotrvající sucha během léta a začátku podzimu mohou vyvolat předčasné padání listů stromů a keřů, aniž by dosáhly svého plného barevného potenciálu.
Nenechte si ujít: Nejkrásnější podzimní strom je ambroň západní. Její listy se zbarví i do růžova a fialova
Barvy podzimu
Každá rostlina, každý strom či keř má jednotlivých barviv rozdílná množství a výsledné zbarvení je výsledek jakéhosi jejich smíchání. Na podzim tak vznikají různé barevné škály od žluté až po červenohnědou.
Asi největším rekordmanem co do počtu různých barev listů je ambroň západní, jeden z nejkrásnějších podzimních stromů.
Listy žluté, oranžové a červené
Zelený chlorofyl na podzim pomalu střídají karotenoidy xantofyl a karoten, které dávají listům jejich brilantní žluté a oranžové barvy, nebo antokyany, červená a purpurově hnědá barviva, vytvářející se až na podzim hlavně po prvních mrazech. Karotenoidy a antokyany jsou podstatně odolnější, a proto zůstávají v listech i po rozkladu chlorofylu.
Žlutá je na podzim typická pro břízy, topoly a habry.
Do oranžova se zbarvují hlavně javory a duby.
Červené listy mívají javory a buky.
Podzimní listy hnědé
Jak podzim pokračuje, listy začnou hnědnout. Hnědá barva je výsledkem většího množství taninů neboli tříslovin, jejichž přítomnost vytvoří v kombinaci s karotenoidy hnědou barvu. Hnědé listy můžeme na zemi najít především tehdy, když byl velmi suchý podzim a listí nemělo potřebné podmínky k tomu, aby se zbarvilo.
Příklady hnědého zbarvení listů jsou duby, buky a jírovce.
Zelené listy
V případě, že silnější mrazy uhodí už na začátku podzimu, listy se nestihnou obarvit a spadnou zelené.
Mohlo by vás zajímat: Spadané listí v zahradě: Kde ho shrabat a jak s ním naložit. Co s listy ořešáku?
Proč na podzim padá listí ze stromu
Rostliny na podzim samy usoudí, že listy, které jim slouží jako zásobárna energie, nebudou přes zimu potřebovat. Poslední potřebnou energii si z nich stáhnou a zamezí jim přísun vody, kterou si šetří pro sebe. V listech se nachází mnoho pro život stromů a keřů nezbytných látek, jako jsou cukry, bílkoviny a minerální látky, a proto než list na podzim definitivně upadne, je alespoň část těchto důležitých látek odvedena do vytrvalých částí rostliny, do větví, kmene a kořenů, kde jsou po dobu zimního klidu uloženy. Na jaře, když stromy raší, se tyhle zásoby znovu využijí k tvorbě nových listů a květů.
První listy shazují obvykle jasany a břízy.
Zdroj: almanac.com, cs.wikipedia.org, lesnipedagogika.cz
Autor článku
Lenka Valjentová
Lenka Valjentová je redaktorkou webu Prima Living. Píše hlavně o zahradě, pěstování, o historii a tradicích.
