Zlatobýl je krásná i nebezpečná trvalka

Zahradníci a zahrádkáři mají ke zlatobýlu velmi rozporuplný vztah. Zlatobýly jsou sice krásné trvalky, ale mnohdy se jedná o invazivní druhy, které se dokážou nekontrolovatelně šířit i mimo zahrady. Bohužel právě invazivní druhy zlatobýlů jsou nejkrásnější. Při pěstování si proto na zlatobýl dejte pozor!

V Česku roste pouze jeden domácí druh zlatobýlu, zlatobýl obecný. Hrozbou pro naši přírodu jsou však tři invazivní druhy, které vytlačují původní rostliny. Jsou to zlatobýl kanadský, zlatobýl obrovský a zlatobýl trávolistý. Dorůstají do výšky až přes 2 m a najdete je téměř kdekoliv. Na horských loukách, na skládkách, kolem cest a silnic i přímo ve městech.

Zlatobýl obecný (Solidago virgaurea)

Zlatobýl obecný, kterému se někdy říká i celík, patří mezi středně vysoké trvalky. Na rozdíl od svých přivandrovalých příbuzných dorůstá do výšky asi kolem 1 m a najdete ho v přírodě na dlouho nesekaných trávnících a loukách, v lese na pasekách nebo na železničních náspech. Vykvétá žlutým hroznovitým květenstvím od července až do října. A ještě jednou vlastností se od svých příbuzných liší. Přehnaně se nemnoží a ostatní rostliny v přírodě svou přítomností nijak neohrožuje.

Zlatobýl obecný (Solidago virgaurea) Zdroj: iStock

Účinky zlatobýlu obecného a lidové léčitelství

Jedná se o rostlinu z volné přírody, na zahradách se téměř nepěstuje. Sušená nať i skvěty se používají především při zánětech ledvin, má močopudné účinky. Pomáhá také ženám při potížích v období přechodu. Dále působí jako antioxidant, zvyšuje obranyschopnost a zlepšuje stav kloubů. Chutí tato bylinka připomíná lékořici.

Zlatobýl kanadský (Solidago canadensis)

Běžně můžete zlatobýl kanadský potkat téměř po celé Evropě, rozšířil se do Asie i do Austrálie, ale doma je tento druh v Severní Americe. Pochází pravděpodobně z jižní Kanady a vnitrozemských oblastí USA.

Jeho až 150 cm vysoké lodyhy vyrůstají z jednoho hlavního kořene a mohou na první pohled budit dojem, že se jedná o keř, protože lodyhy odspodu postupně dřevnatí. Po celé délce lodyhy vyrůstají úzké střídavé listy, které se směrem nahoru zmenšují a také odspoda zasychají.

Zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) Zdroj: iStock

Pro rostliny hrozba, pro hmyz pochoutka

Vrcholy lodyh nesou velká květenství zlatožlutých kvítků ve tvaru rozkladité laty. Zlatobýl kanadský vykvétá od druhé poloviny července až do října, někdy i do začátku listopadu, a poskytuje především včelám poslední podzimní potravu. Zlatobýl kanadský je považován za významnou medonosnou rostlinu, byť pro ostatní rostliny nebezpečnou. Šíří se na úkor domácích druhů rostlin.

Jak se zlatobýl množí

Po odkvětu se na rostlinách vyvíjejí četné válcovité nažky, řídce plstnaté, s dlouhým chmýřím, díky kterému se za pomoci větru semena šíří po širokém okolí mateřské rostliny. Zlatobýl se však množí i výběžkatými oddenky přímo z kořenů.

Zlatobýl obrovský (Solidago gigantea)

I tento druh pochází z jižních oblastí Kanady a ze severu Spojených států, ale rozšířil se postupně do mnoha dalších částí světa.

Najdete ho na skládkách, rumištích i podél cest, ale velmi často se vysazuje i do zahrad. Jedná se o nepřehlédnutelnou bylinu, protože dorůstá až do úctyhodných 250 cm. Na druhou stranu, pokud nemá příznivé podmínky, je z něho i jen 50 cm vysoká trvalka.

Zlatobýl obrovský (Solidago gigantea) Zdroj: iStock

Medonosná trvalka

Vzhledem k tomu, že rostlina tvoří obrovské množství medonosných květů, je velmi oblíbena mezi včelaři, ale i tak patří mezi nebezpečné invazivní rostliny. To však nic nemění na tom, že je to rostlina krásná a zahrádkáři vyhledávaná. Jen je potřeba dávat pozor na její samovolné šíření mimo zahradu.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Zlatob%C3%BDl; https://botany.cz/cs/solidago-virgaurea/; https://encyklopedie.biooo.cz/vyhledat-slozeni/zlatobyl-obecny-solidago-virgaurea/?