Chcete založit komunitní zahradu? Teď je nejlepší čas

Stále víc lidí ve městech začíná myslet zeleně. Zajímá je původ potravin, využití veřejného prostoru i sousedské vztahy. To vše najdete v komunitních zahradách, které jsou módou posledních několika let. Nejvíc jich je v Praze, ale vznikají i v dalších městech po celém Česku. Jejich mapu najdete ZDE , kromě zahrad mapa obsahuje i balkony jednotlivých zahrádkářů nebo místa, kam můžete odložit svůj bioodpad. Než se tedy rozhodnete, že založíte vlastní zahradu, podívejte se, jestli už podobný projekt ve vašem okolí neexistuje.

Pokud ve vašem okolí žádná zahrada není nebo pokud už nemá místo pro další zájemce a vy toužíte po tomto druhu trávení volného času, nezbývá vám nic jiného, než založit zahradu vlastní. Na to je právě nejlepší podzim, protože budete mít dostatek času přes zimu vše zařídit a promyslet a na jaře už můžete rozjet fungující projekt. Co vše tedy musíte udělat, než začnete pěstovat?

Kokoza se zabývá propagací kompostování a pěstování ve městě. K tomuto účelu v současné době spravuje dvě komunitní a městské zahrady, a to zahradu v KC Zahrada a ve Vidímově ulici, kde nabízí i tréninková místa pro lidi s duševním onemocněním. Také pořádá workshopy pro veřejnost a školení pro veřejnost, na kterých se dozvíte vše o komunitních zahradách a kompostování ve městě.

Najděte prostor

Nejdůležitější věcí je pozemek, který by měl být do 500 metrů, maximálně do jednoho kilometru od vašeho bydliště. „Ukazuje se, že lidé dlouhodobě nemají čas dojíždět, což může vést ke snížení počtu zahradníků v zahradě,“ říká Lucie Matoušková Lankašová z komunitní zahrady Kokoza. „Až si pozemek vyhlédnete, zjistěte si, kdo ten prostor vlastní. Zda je to soukromý vlastník, městská část či magistrát, následně musíte vyjednávat o pronájmu, nebo ještě lépe zápůjče. Pokud je to veřejný pozemek, musíte podle územního plánu zjistit, co se na pozemku může dít. Například na našem pozemku se vůbec nesmí pěstovat, protože tam není zemědělská půda, ale mohou se tam konat edukační aktivity.“

U veřejných pozemků je schválení zahrady poměrně zdlouhavý proces, proto je nejlepší začít vše řešit právě na podzim. Musíte požádat obec o pronájem, vypracovat základní projekt, na který se podívá rada městské části, dohodnout se na ceně. Přestože komunitní zahrady se starají o náplň pro volný čas všech věkových kategorií, neexistuje jednotná podpora ze strany měst a radnic, hodně tedy bude záležet na vašich vyjednávacích schopnostech. Můžete taky začít shánět granty, které vám pomohou s financováním, například přes zapojení seniorů či oživení veřejného pozemku.

Prostor by měl být oplocený, jinak se budete potýkat s nezvanými návštěvníky, kteří vám budou chodit na úrodu. Myslete i na umístění ve vztahu k světovým stranám a zastínění, je jasné, že na severní straně svahu toho nevypěstujete tolik jako na jižní. Důležitý je zdroj vody a případně i dalších energií, pokud je budete potřebovat.

Spojte hrstku statečných

Baví vás zahradničení? Inspirujte se v naší Encyklopedii. Zahrada stojí na aktivních lidech, zbytek zahradníků se spíš veze, proto se domluvte se známými, kteří by o zahradu měli skutečný zájem. „Musíte se domluvit na způsobu fungování zahrady, rozdělit zodpovědnost nebo určit jednoho člověka, který to bude mít vše na starosti a třeba za to dostane i nějaké peníze. Modelů fungování je hrozně moc a záleži na konkrétních lidech,“ vysvětluje Matoušková.

Jak budete pěstovat?

Na podzim a v zimě, pokud není sníh, můžete pracovat na přípravě místa na pěstování. „Záleží na tom, jestli ten pozemek má volnou půdu nebo je to jenom beton. Pak můžete pěstovat v nádobách, v pytlích. Když budete pěstovat ve volné zemi, můžete si pozemek připravit na příští sezonu. Můžete vybudovat vyvýšené záhony, ty jsou do města skvělé, protože často nevíte, v jakém stavu půda je. Nebo doporučujeme udělat půdní rozbor, takže budete vědět, co půda obsahuje. Pak můžete navézt kompost,“ popisuje Matoušková.

Udělejte setkání

Připravte letáky a pozvěte lidi z okolí zahrady na setkání. Představte jim svůj projekt, vysvětlete, jak zahrada funguje, aby co nejvíc lidí mělo možnost se do života zahrady zapojit. Zjistěte reálnou potřebu místní komunity, zda se například najdou i lidé, kteří mají zájem o kompostování.

A nezapomeňte, komunitní zahrada není jen o pěstování, a proto se během sezony musíte starat i o své zahradníky. Vytvořte jim podmínky, aby se do zahrady rádi vraceli a trávili zde volný čas.

Desatero pro začínající zahradníky

1. Najděte prostor a získejte povolení ho využívat

2. Spojte lidi, kteří se na vedení zahrady budou podílet

3. Spočítejte to – z něčeho musíte platit nájem

4. Spolupracujte s místními firmami, úředníky, ale i ostatními zahradami

5. Pozvěte sousedy – je to přece komunitní zahrada

6. Kompostujte – zbavíte se bioodpadu a získáte kvalitní hnojivo

7. Vzdělávejte se, i zahradničení má svá pravidla

8. Jedno rajče není neúspěch – nečekejte zázraky první sezonu

9. Zapomeňte na potravinovou soběstačnost, na to není zahrada dost veliká

10. Inspirujte ostatní aneb mluvte o tom, co děláte

(kor)