Karel Gott dal symbolicky své jméno unikátnímu stromu, který přežil i dinosaury
Legenda české populární hudby Karel Gott, od jehož úmrtí 1. října uplyne už pět let, si zkusil i jinou profesi – zahradničení! V pražské Botanické zahradě před patnácti lety zasadil svůj strom – unikátní wollemii vznešenou. Obrazně řečeno dal své jméno jedné z nejvzácnějších dřevin na světě, starobylému jehličnanu z dob dinosaurů. Prozradíme, jak wollemie vznešená vypadá, kde tuhle raritu můžete vidět i jak ji pěstovat.
Kde strom Karla Gotta uvidíte
Karel Gott, vzácný člověk a výjimečný zpěvák, vysazením wollemie vznešené podpořil světově unikátní projekt trojské botanické zahrady Kořeny osobností, který má připomínat budoucím generacím nejen jedinečné dědictví přírody, ale také to nejlepší, co vytvořil člověk, ať již v oblasti kulturní, sportovní či vědecké. U každého stromu se nachází cedule s názvem stromu či rostliny a jménem osobnosti, která ho sázela. Nechybí ani krátký popis rostlin a životopis osobnosti, její fotografie a autogram.
Karel Gott v pražské Botanické zahradě před patnácti lety zasadil svůj strom vzácnou wollemii vznešenou. Zdroj: Botanická zahrada hl.m. Prahy
- Kromě Karla Gotta tu má svou rostlinu napíklad Věra Čáslavská, Miloš Forman, Madeleine Albrightová či sir Nicholas Winton. V pražské botanické zahradě můžeme vidět také rostliny či dřeviny nesoucí jméno Tomáše Bati, Alfonse Muchy či Otto Wichterleho.
NENECHTE SI UJÍT: Karel Gott a jeho adresy: Kde prožil dětství a proč se mu nelíbila jeho první vila?
Wollemie pamatuje dinosaury
Wollemie vznešená (Wollemia nobilis) je velevzácný druh starobylé jehličnaté dřeviny, který podle zkamenělin běžně rostl před 200 miliony let. Je to jediný žijící druh wollemie, patří do čeledi araukáriovitých (Araucariaceae).
Národní park Wollemi, kde v roce 1994 David Noble, strážce a terénní pracovník národních parků a rezervací Nového Jižního Walesu, objevil strom v hlubokém, odlehlém kaňonu mezi pískovcovými skalami, je vzdálený pouhých 200 kilometrů od největšího australského Sydney.
Tato událost měla pro botanický svět význam srovnatelný s hodnotou objevu vzácné lalokoploutvé ryby latimérie podivné (Latimeria chalumnae) pro zoologii a někteří vědci to přirovnávají k případnému nálezu živého dinosaura. Věda do objevu živé dřeviny znala pouze fosilie vyhynulých příbuzných.
Rodové jméno wollemia dostal strom podle národního parku, kde byl objeven. Česky se poněkud nelogicky nazývá wollemie vznešená na základě nesprávné úvahy, že druhové jméno bylo zvoleno z latinského nobilis (vznešený), ale je však odvozené od jména objevitele tohoto stromu.
Jak strom Karla Gotta vypadá
Wollemie je jehličnan s atraktivním, obrovským, neobvyklým a tmavě zeleným jehličím, mnoha výhonky a pozoruhodným kmenem. Nejvyšší wollemie vznešená rostoucí ve volné přírodě má výšku nad 40 metrů a průměr hlavního kmene je 1,2 metru.
- Wollemie se dá snadno množit řízkováním, čehož vědci využili a začali ji vysazovat na různá místa po celém světě, základní osu tvoří botanické zahrady. Rostlinu proto v současnosti vlastní všechny větší botanické zahrady v ČR, je například součástí pravěké sekce zahrady v Liberci a je možné ji legálně koupit i soukromě. Pěstováním wollemie se zabývá specializovaná školka a výtěžek z komerčního prodeje slouží hlavně k ochraně stromu ve volné přírodě.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Gottovy nemovitosti: Pražskou vilu koupil za 400 tisíc, dům po rodičích prodal za 20 milionů
Jak wollemii vznešenou pěstovat
U nás se tenhle prastarý jehličnan asi hned tak běžně na zahradách pěstovat nebude, protože snáší teploty jen do –8 °C. Pokud si tedy wollemii vznešenou pořídíme, musíme počítat s pěstováním v nádobách a přemisťováním na zimu do teplejšího prostředí. Na světlém a chráněném místě roste rychle, dává přednost lehké, kyselejší půdě.
Zdroje: Botanická zahrada hl. m. Prahy, abecedazahrady.dama.cz, en.wikipedia.org
Autor článku
