Zahrada

28. května 2023 12:00

Simona Sedláčková

Znáte klokočí? Plody klokoče zpeřeného se dříve využívaly na výrobu korálkových růženců

Klokoč zpeřený dnes už potkáte v naší přírodě a v zahradách jen velmi vzácně. Škoda, je to keř nebo malý strom s nádhernými květy a jeho plody by jistě potěšily nejednu korálkářku, která má ráda přírodní materiály.

Klokoč zpeřený (Staphylea pinnata)

Původně klokoč pochází z Evropy a Asie, a i u nás je původní v teplejších oblastech Moravy, v okolí Brna a Znojma. Nalézt ho v přírodě však můžeme i v Čechách, v Polabí a v Posázaví. Je to většinou keř, ale dá se vypěstovat i do tvaru menšího stromu. Dorůstá do výšky 3–5 metrů. Listy jsou lichozpeřené, s vejčitými lístky, opadavé. Klokoč vykvétá v květnu nebo v červnu bílými nebo narůžovělými převislými hrozny drobných květů, které krásně voní.

Odkud známe klokočí

Po odkvětu se vytvářejí nafouklé blanité tobolky, lampionky, které uvnitř ukrývají tvrdá hnědá semena, známá jako klokočí. Semena mají uvnitř nazelenalou barvu podobnou pistáciím a jsou jedlá. Ze semen se dříve vyráběly korálky, které se nejčastěji využívaly na výrobu růženců na modlení. Pamatujete? Kdo četl Babičku od Boženy Němcové, jistě si na růžence z klokočí dobře vzpomíná. V knize byly zmíněny hned několikrát, babička podle knihy mívala klokočový růženec stále při sobě a v noci ho měla pod hlavou. Ale i ten, kdo Babičku nečetl, si na klokočí může vzpomenout ještě z jiného díla. Kdo by neznal píseň Klokočí (po babičce) od autorské dvojice Suchý–Šlitr?

Klokočí se na našem území pěstovalo skutečně odnepaměti. Klokočí z období 9. století našeho letopočtu se našlo dokonce při archeologických vykopávkách v Mikulčicích.

Víte, proč klokočí?

Slovo klokoč je odvozeno od slovesa klokotati. Zralé tobolky totiž na stromě ve větru chřestí, tedy klokotají, jak se v nich tvrdá semena hýbou.

Od tohoto keře, klokoče, jsou v Čechách i na Moravě odvozena i některá jména obcí. Na mapě stále najdete Klokočí u Semil, u Hranic na Moravě nebo u Tišnova, Klokočnou u Benešova nebo u Říčan, Klokočovskou Lhotku u Chrudimi nebo Klokoč u Litoměřic.

Jak pěstovat klokoč zpeřený

Klokoč má rád kvalitní propustné půdy s neutrální reakcí a teplé polohy, ale jedná se o keř nenáročný, otužilý a nevymrzající. Je to ideální keř do polostínu, ale zvládá i stinné umístění. Na přímém slunci roste mnohem pomaleji. Velmi dobře zvládá delší suchá období. Špatně však snáší řez a hlavně starší jedinci hůře obrůstají. Pro tvarování řezem je tedy nevhodný.

Chcete vidět klokočí na vlastní oči?

Můžete se vypravit například na naučnou stezku na kopci Chotuc u Křince (254 m n. m.), nedaleko Nymburku ve Středočeském kraji. Kopec Chotuc je chráněným územím, vyhlášeným roku 1998, s teplomilnou flórou na jižním svahu, severní svah je porostlý lesem.

Na kopci Chotuc najdete, kromě klokoče zpeřeného i vstavač nachový nebo kamejku modronachovou (Lithospermum purpurocaeruleum), která patří v České republice mezi ohrožené druhy.

Zdroj: Simona Sedláčková, autorský článek


Přečtěte si také