Znáte klokočí? Plody klokoče zpeřeného se dříve využívaly na výrobu korálkových růženců

Klokoč zpeřený (Staphylea pinnata) Zdroj: iStock

Klokoč zpeřený dnes už potkáte v naší přírodě a v zahradách jen velmi vzácně. Škoda, je to keř nebo malý strom s nádhernými květy a jeho plody by jistě potěšily nejednu korálkářku, která má ráda přírodní materiály.

Klokoč zpeřený (Staphylea pinnata)

Původně klokoč pochází z Evropy a Asie, a i u nás je původní v teplejších oblastech Moravy, v okolí Brna a Znojma. Nalézt ho v přírodě však můžeme i v Čechách, v Polabí a v Posázaví. Je to většinou keř, ale dá se vypěstovat i do tvaru menšího stromu. Dorůstá do výšky 3–5 metrů. Listy jsou lichozpeřené, s vejčitými lístky, opadavé. Klokoč vykvétá v květnu nebo v červnu bílými nebo narůžovělými převislými hrozny drobných květů, které krásně voní.

Klokoč zpeřený (Staphylea pinnata) na dobové rytině Zdroj: iStock

Odkud známe klokočí

Po odkvětu se vytvářejí nafouklé blanité tobolky, lampionky, které uvnitř ukrývají tvrdá hnědá semena, známá jako klokočí. Semena mají uvnitř nazelenalou barvu podobnou pistáciím a jsou jedlá. Ze semen se dříve vyráběly korálky, které se nejčastěji využívaly na výrobu růženců na modlení. Pamatujete? Kdo četl Babičku od Boženy Němcové, jistě si na růžence z klokočí dobře vzpomíná. V knize byly zmíněny hned několikrát, babička podle knihy mívala klokočový růženec stále při sobě a v noci ho měla pod hlavou. Ale i ten, kdo Babičku nečetl, si na klokočí může vzpomenout ještě z jiného díla. Kdo by neznal píseň Klokočí (po babičce) od autorské dvojice Suchý–Šlitr?

Klokoč zpeřený (Staphylea pinnata) Zdroj: Simona Sedláčková

Klokočí se na našem území pěstovalo skutečně odnepaměti. Klokočí z období 9. století našeho letopočtu se našlo dokonce při archeologických vykopávkách v Mikulčicích.

Víte, proč klokočí?

Slovo klokoč je odvozeno od slovesa klokotati. Zralé tobolky totiž na stromě ve větru chřestí, tedy klokotají, jak se v nich tvrdá semena hýbou.

Od tohoto keře, klokoče, jsou v Čechách i na Moravě odvozena i některá jména obcí. Na mapě stále najdete Klokočí u Semil, u Hranic na Moravě nebo u Tišnova, Klokočnou u Benešova nebo u Říčan, Klokočovskou Lhotku u Chrudimi nebo Klokoč u Litoměřic.

Klokoč zpeřený (Staphylea pinnata) Zdroj: iStock

Jak pěstovat klokoč zpeřený

Klokoč má rád kvalitní propustné půdy s neutrální reakcí a teplé polohy, ale jedná se o keř nenáročný, otužilý a nevymrzající. Je to ideální keř do polostínu, ale zvládá i stinné umístění. Na přímém slunci roste mnohem pomaleji. Velmi dobře zvládá delší suchá období. Špatně však snáší řez a hlavně starší jedinci hůře obrůstají. Pro tvarování řezem je tedy nevhodný.

Klokoč zpeřený na kopci Chotuc Zdroj: Adam Sedláček

Chcete vidět klokočí na vlastní oči?

Můžete se vypravit například na naučnou stezku na kopci Chotuc u Křince (254 m n. m.), nedaleko Nymburku ve Středočeském kraji. Kopec Chotuc je chráněným územím, vyhlášeným roku 1998, s teplomilnou flórou na jižním svahu, severní svah je porostlý lesem.

KKlokoč zpeřený (Staphylea pinnata) Zdroj: Adam Sedláček

Na kopci Chotuc najdete, kromě klokoče zpeřeného i vstavač nachový nebo kamejku modronachovou (Lithospermum purpurocaeruleum), která patří v České republice mezi ohrožené druhy.