Královny růže a jejich doprovod: Modrofialové květy levandule, svlačce i šalvěje krásně doplní růžový záhon
Každá královna, tedy i růže, potřebuje důstojný doprovod, aby mohla náležitě vyniknout. Společnost jim mohou dělat například vhodně zvolené trvalky i letničky v těch nejkrásnějších odstínech modré a fialové barvy. Dáte přednost klasické levanduli, nebo šalvěji, impozantní ostrožce, nebo ovíjivému plaménku či svlačci?
Růže jsou bezesporu nádherné samy o sobě, ale vhodně zvolené trvalky a letničky jejich krásu ještě umocní. Nejsou to totiž žádné samotářky, jen potřebují, jako všechny královny, na záhonech hrát prim. Vhodně vybrané trvalky, jako doprovodné květiny, které například dokonale zakryjí nevzhledný povrch půdy, jim budou slušet. Ale roli přitom nehraje pouze estetická stránka. Růže, které se o svůj životní prostor dělí s dalšími květinami, nejsou tak choulostivé, jsou mnohem odolnější vůči škůdcům a různým chorobám. Například aromatické byliny, jako levandule nebo šalvěj odpuzují mšice. Další rostliny také chrání půdu okolo růží před nadměrným vysycháním. Na druhou stranu je nutné zvolit rostliny, které nebudou růžím konkurovat, například utlačováním kořenového systému. Proto se některé květiny hodí k výsadbě spíše do pozadí růží, ne přímo mezi ně.
Růže také mají svá dvě hlavní období kvetení, v červnu a pak, po pečlivém sestřihnutí, ještě v září. Jakmile tedy růže odkvetou, mohou jiné rostliny na záhonech jejich květy nahradit. Růže se však s dalšími květinami na jednom záhoně snesou pouze tehdy, když půda není příliš těžká a vlhká a dopadá na ně dostatek slunečních paprsků.
Levandule (Lavandula)
Jedná se o silně aromatickou léčivou bylinu, původně ze západního Středozemí, která se díky kulturnímu pěstování rozšířila po všech zemích jižní Evropy, ale vlastně po zahradách Evropy celé. Levandule upřednostňuje hlinitopísčité půdy a nemá ráda přemokření. Vykvétá v červnu.
Šalvěj (Salvia)
Vytrvalá, silně aromatická léčivka. Pochází ze Středomoří a Malé Asie. Vykvétá v květnu až červnu, vyžaduje slunné stanoviště s dobře propustnou půdou. Šalvěj, pěstovaná v chladnějších oblastech, na zimu vyžaduje zakrýt, není plně mrazuvzdorná. Na zahradách se pěstuje v mnoha kultivarech.
Ostrožka stračka (Consolida) a stračka vyvýšená (Delphinium)
Stračky se na našich zahradách pěstují velmi často. Buď ve formě letniček (Consolida), kterým to bude mezi růžemi velmi slušet, nebo mohutných, vysokých trvalek (Delphinium), které by měly být vysazeny spíše jako pozadí růží nebo naopak před vysoké, pnoucí růže, ale ne mezi ně. Stračky mají rády slunné stanoviště.
Klematis, plamének (Clematis)
Rod clematis má asi 230 planě rostoucích druhů a nepřeberné množství zahradních kultivarů. Klematis má rád světlé stanoviště, ne však přímé slunce, spíše polostín. Je vhodné vysadit ho například k popínavé růži, po které se bude obtáčet, ale jeho jemné stvoly růži neohrozí. Upřednostňuje propustnou, spíše hlinitou půdu.
Svlačec trojbarevný (Convolvulus tricolor)
Svlačec vnímáme většinou jako úporný plevel, kterého se těžko zbavujeme, ale svlačec trojbarevný je úplně jiná liga. Pochází z jižní Evropy a vykvétá od července, fialovo-bílo-žlutým, až 6 cm velkým květem. Květy se otevírají ráno a v pozdních odpoledních hodinách zase zavírají. Vysévá se v polovině dubna přímo na záhon a preferuje teplé a slunné stanoviště a nepřehnojenou půdu.
Kakost (Geranium)
Velmi široký rod bylin s různými nároky na slunce i půdu. Společnice pro růže si mezi nimi vyberete snadno. Například zahradní kultivary kakostu krvavého, které mají rády slunce i polostín, se budou svými plazivými oddenky mezi růžemi dokonale vyjímat.
Oměj (Aconitum)
Oblíbená trvalka oměj s temně modrými květy je velmi nebezpečná. Rostlina obsahuje prudce jedovaté alkaloidy, ale i tak se na našich zahradách pěstuje poměrně často. Je dostatečně vysoká, abychom ji mohli vysadit spíše do pozadí růží.
Hvězdnice křovitá (Aster dumosus)
Velmi rozšířená podzimní trvalka, známá také pod názvem podzimní astra. Vykvétá až v září a vyžaduje dostatek slunce. Pro své plazivé oddenky se nehodí k výsadbě přímo mezi růže, ale raději jako doplněk do pozadí.
Sporýš argentinský (Verbena bonariensis)
Tato verbena se na první pohled příliš nepodobá letničce, kterou běžně známe pod jménem verbena, tedy sporýši zkříženému (Verbena x hybrida). Jiné druhy tvoří spíše poléhavé keříky, ale Verbena bonariensis vytváří dokonce až 180 cm vysoké, vzdušné a bohatě větvené lodyhy. Celá rostlina působí velmi zajímavým, moderním dojmem, jako by na její konstrukci bylo použito pravítko.
Zdroj: Simona Sedláčková, autorský text