15. září 2024 08:50
redakce Prima LivingŠafrán je nejdražší koření světa. Nespleťte si ho s mnohem lacinějším saflorem
Šafrán, jedno jedno ze tří nejdražších koření na světě, má jedinečnou zlatooranžovou barvu a kořeněně štiplavou, mírně nahořklou chuť. Šafrán je ale nejen všestranným kořením, ale také přírodním lékem, který posiluje srdce a mysl. Jak se pozná pravý šafrán a jak si ho nesplést s levnější náhražkou?
Šafrán, jedno z nejdražších koření světa, se získává z květů šafránu setého (Crocus sativus L.). Používají se pouze čnělky šafránu, které se suší a slouží i jako přírodní lék. Šafrán patří k prvním čtrnácti biblickým bylinám.
NENECHTE SI UJÍT: Kmín, štiplavé koření svérázné vůně, je dobrý proti nadýmání, pomáhá při kašli i hubnutí
Jaký je rozdíl mezi šafránem a krokusem
Šafrán setý pochází ze západní Asie a je velmi blízkým příbuzným šafránů jarních, zvaných mnohem častěji lidově krokus (Crocus vernus), které se běžně pěstují na našich zahradách. Zatímco krokusy pěstujeme jako okrasné květiny, šafrán je kulturní rostlinou, která se jako koření pěstuje od pradávna.
Šafrán setý (Crocus sativus L.) Zdroj: iStock
Jak šafrán setý vypadá
Šafrán setý vykvétá na podzim jemně fialovými, trubkovitými květy, které v sobě ukrývají tři 2–3 cm dlouhé čnělky, pro které se šafrán setý pěstuje. U šafránu setého, na rozdíl od ocúnů jesenních, kterým je na první pohled také velmi podobný, vyrůstá z podzemní cibulky květ a zároveň i velmi úzké, čárkovité listy.
Koření, kterého je stále jako šafránu
Šafrán pro sběr čnělek (někdy nesprávně nazývané blizny) se pěstuje v Íránu, jižní Francii, severní Africe i v Latinské Americe,
Čnělky se stále sklízejí pouze ručně, odštípnutím. Neexistuje žádný stroj, který by jakkoliv ulehčil jejich sběr. Na 1 kg vzácného koření je potřeba odštípnout přes 100 tisíc čnělek, což je důvodem vysoké ceny šafránu.
Šafrán je oblíbený především v orientální, francouzské, latinskoamerické a španělské kuchyni. Používá se jako koření do rýžových pokrmů, polévek, ale i k drůbeži, zelenině, a dokonce si můžete upéct i šafránovou bábovku, které šafrán dodá nejen zajímavou chuť, ale i krásnou, zlatooranžovou barvu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Koření podle horoskopu. Beranům chutná pepř, Lvům pomáhá vanilka, Ryby milují skořici
Jak se pozná pravý šafrán
- Šafrán uvolňuje barvu postupně a trvá zhruba 15 minut, než voda zežloutne, zbarbí se dozlatova a cnělky neztratí svůj typický oranžovočervený odstín.
- Náhražka šafránu začne rychle pouštět barvu a nejenom zlatou, mohou se objevit i červené odstíny. Čnělky navíc ihned ztratí barvu.
PŘEČTĚTE SI: Štiplavý pepř je univerzální koření. A taky nevšední lék proti kašli a nadýmání
Na co je dobrý šafrán
Šafrán využívali egyptští a římští lékaři už ve starověku k léčení zažívacích potíží i k lepšímu hojení povrchových ran. Léčily se jím křeče, horečky, nachlazení i nespavost, využíval se jako sedativum i opiát. Dnes jsou známé pozitivní účinky šafránu na kardiovaskulární systém, využívá se ho jako podpora při léčbě únavy i depresí, působí jako afrodiziakum, mírní premenstruační syndrom.
- Vyšší dávky šafránu mohou vyvolat bolesti hlavy.
Saflor neboli světlice barvířská (Carthamus tinctorius) je rostlina z čeledi hvězdnicovitých, která se používá jako náhražka šafránu Zdroj: iStock
Saflor neboli světlice barvířská (Carthamus tinctorius) je rostlina z čeledi hvězdnicovitých, která se používá jako náhražka šafránu Zdroj: iStock
Saflor je levnější náhražka šafránu
Z dovolených si lidé často přivážejí šafrán jako oblíbený suvenýr, ale musí si dát pozor na levnější náhradu šafránu, tedy saflor.
Saflor neboli světlice barvířská (Carthamus tinctorius) je rostlina z čeledi hvězdnicovitých, která se používá jako náhražka šafránu. Říká se jí také planý nebo turecký šafrán. Korunní plátky květů se používají jako žluté přírodní barvivo a semena pro výrobu takzvaného bodlákového (saflorového) oleje, který obsahuje až 80 % kyseliny linolové.
Saflor je také vyhledávaná medonosná rostlina pro vysoký obsah nektaru v pozdním létě. Můžete ji občas spatřit i u nás, na polích, především na jižní Moravě.
Zdroj: autorský text Simona Sedláčková s využitím bylinkopedie.cz a cs.wikipedia.org