Tužebník jilmový při horečce nahradí aspirin. Pěstujte ho na trvalkových záhonech

Tužebník jilmový roste běžně v naší přírodě a milovníci přírodní lékárny si ho cení pro jeho antibakteriální a protizánětlivé účinky. Dokáže i tlumit horečku, a dokonce název známého léku, aspirinu, byl vytvořen z jeho staršího latinského pojmenování, Spiraea. Na zahradách se zase pěstují barevné šlechtěné kultivary tužebníku, které umí, stejně jako ten obyčejný, v kyticích krásně zastoupit oblíbený nevěstin závoj.

Tužebník jilmový (Filipendula ulmaria)

Běžnou bylinu můžete potkat na vlhkých loukách, na březích toků i stojatých vod, vmokřadech, ve světlých lužních lesích a křovinách, od nížin až po podhorské oblasti. Tužebníku se daří spíše na slunci a vpůdách, bohatých na humus a chudých na minerální látky.

Tužebník je trvalka, která zdřevnatého oddenku dorůstá někdy až do výšky okolo 200 cm. Tuhá, hranatá lodyha je lysá a na vrcholu nese bohaté květenství ve tvaru kruželu (kružel je typ mnohoramenného vrcholíku). Listy má tužebník dlouhé, řapíkaté, pilovité a tmavě zelené. Variabilita rostliny je hodně velká.

Zajímavé květenství se na tužebníku objevuje od května až do července a silně voní po hořkých mandlích. Stovky drobných květů vkvětenství opyluje hmyz, ale u spodních a vnitřních květů dochází běžně i ksamoopylení. Tužebník vypadá krásně i po odkvětu, kdy na něm dozrávají šroubovitě zatočené, jednosemenné nažky.

Tužebník dal jméno i běžnému léku, aspirinu

Původně byl tužebník jilmový zařazen mezi tavolníky a dostal latinské jméno Spiraea ulmaria. Na první pohled je to informace spíše pro odborníky, ale váže se na ni i další zajímavost. Tužebník sehlavně vminulostihojně využíval jako zdroj přírodních salicylátů, spireinů, ze kterých naše tělo dokáže vytvořit kyselinu salycilovou. A název léku, aspirin, tedy léku, obsahujícího kyselinu salycilovou, byl právě odvozen od latinského jména tužebníku. Aspirin už samozřejmě dávno obsahuje tuto kyselinu uměle vyrobenou, ale název zůstal.

Tužebník vpřírodní medicíně

  • Přidává se do směsných bylinkových čajů proti nachlazení
  • Pomáhá při zánětech močových cest a močového měchýře i ledvin
  • Působí protizánětlivě a antibakteriálně
  • Používá se při překyselení žaludku, žaludečních vředech i pálení žáhy
  • Bývá součástí hojivých mastí i koupelí a obkladů na špatně se hojící rány
  • Je to účinné antirevmatikum

Nať a květy tužebníku se sbírají včervenci a srpnu, suší se ve stínu a můžete si je přidat do domácí směsi na čaj proti horečce a nachlazení. Tužebník bývá i součástí devatera svatojánských bylin.

Tužebník na zahradě

Tužebník umí být i nádhernou dominantou trvalkových záhonů. Dokáže vyniknout i jako solitéra kvetoucí vkrémově bílé i ve všech odstínech růžové barvy. Krásně vypadá i na březích zahradních jezírek a rybníčků.

Všechny zahradní tužebníky vyžadují slunce nebo světlý polostín a vlhčí, výživnou půdu.

Pozor na záměnu tužebníku a čechravy

Velmi podobná tužebníku je další nádherná květina, čechrava (Astilbe). Je to také trvalka, ale daří se jí spíše ve stínu, i když i ona je vlhkomilná a na břehu zahradního jezírka se mohou stužebníkem pěkně doplňovat. Tužebník na osluněném břehu a čechrava na tom zastíněném.

Jak na první pohled rozeznat čechravu od tužebníku? Jednoduše. Květ tužebníku působí rozcuchaným a čechravy učesaným dojmem.


Přečtěte si také