Vše, co potřebujete vědět o trvalkách. Jak a kde je pěstovat, aby se jim dobře dařilo

Trvalky neboli pereny jsou květiny, které kvetou, případně i dávají semena více let po sobě a v zimním období většinou přežívají pouze jejich podzemní orgány, kořeny. Jsou to tedy květiny, které přežívají déle než dva roky, zimu přečkávají ve volné půdě a nevyžadují přesazování každý rok. Trvalky jsou největší skupinou zahradních rostlin.

Nepatří sem cibuloviny a hlíznaté rostliny ani skalničky neboli alpinky, které mají své samostatné skupiny.

Odkud trvalky pocházejí

Trvalky mají svůj domov prakticky po celém světě. Vnašich podmínkách se nejlépe daří trvalkám, které pocházejí zmírného klimatického pásma. Pokud chceme, aby se trvalkám na naší zahradě dobře dařilo, musíme znát nejen jejich původ, ale i prostředí, ze kterého pocházejí. Jsou-li suchomilné nebo vlhkomilné, jestli se jim daří dobře na slunci, vpolostínu nebo vúplném stínu. Stejně tak kvalita půdy by měla být stejná nebo alespoň podobná, jako vpůvodním místě výskytu.

Nejčastěji se trvalky rozdělují podle doby květu, výšky a množství slunce, které potřebují ke zdárnému růstu

Trvalky kvetoucí na jaře

Trvalky kvetoucí na jaře, tedy od března do poloviny května, bývají většinou nízké, což vyplývá už zlogiky věci. Musí si rychle vybudovat dostatek zelené hmoty a vykvést. Jsou to květiny, které bývají spolehlivě mrazuvzdorné a některé vykvétají opravdu velmi brzy zjara, například čemeřice nebo jen o chvilku později fialky, sasanky, upolíny, prvosenky, pupkovce nebo štěničník. Většinou po odkvětu je můžeme množit dělením. Některé po odkvětu zatahují a objeví se zase až na jaře, jako kamzičníky nebo srdcovky.

Trvalky kvetoucí na začátku léta

Do této skupiny patří trvalky kvetoucí od poloviny května do konce června. Bývají většinou středně vysoké a jsou i více olistěné než ty jarní. Patří sem například orlíčky, kosatce, pivoňky, pryšce, kuklíky nebo len.

Trvalky kvetoucí vplném létě

Vobdobí letních prázdnin, tedy během července a srpna, vykvétají letní trvalky. Bývají vyšší až velmi vysoké a zvlastních zásob čerpají živiny pouze vprvní růstové fázi, později již přímo způdy. Vyžadují většinou pravidelné přihnojování i zálivku a také odstraňování odkvetlých květů. Pak často nasazují poupata kopakovanému kvetení. Patří sem čechravy, denivky, kopretiny a krásnoočka, oměje a ostrožky, plamenky, rudbekie nebo bělotrn.

Trvalky kvetoucí na podzim

Během měsíců září a října, kdy většinou nastává babí léto, vykvétají pravé podzimní trvalky, které už musí odolávat hrozícím prvním mrazíkům. Vykvétají chryzantémy, zápleváky a zlatobýl. Pokud jsme je včas seřízli po prvním kvetení, opakovaně, ale slaběji kvetou i plamenky nebo ostrožky.

Nízké trvalky

Trvalky, jejichž výška bez květů dosahuje 20–30 cm, patří mezi nízké. Převládají mezi nimi květiny skobercovým růstem a využívají se většinou na okraje záhonů, jako jejich olemování a do této skupiny patří štěničník, plamenka nebo silenka. Některé se mohou využít i jako náhrada trávníků, například barvínek.

Středně vysoké trvalky

Do této skupiny patří velká většina trvalek. Dorůstají do výšky 35–75 cm. Vysazují se do skupinových záhonů i jako doplněk kjehličnanům i listnatým dřevinám. Některé se hodí i jako doplněk krůžím, například některé vyšší kakosty. Většinou jsou to vynikající květiny křezu, do kytic. Patří sem plamenky, rudbekie, kopretiny, řebříčky, zápleváky nebo lupiny.

Vysoké trvalky

Jsou okrasou každé větší zahrady, dorůstají 80–150 cm, ale někdy i více. Většinou vyžadují chráněné místo proti větru, a i tak potřebují přivázat kopoře, některé jsou přímo popínavé, jako vytrvalý hrachor nebo plamének. Mezi vysoké trvalky patří bělotrn, oměj, ostrožka, chryzantéma, popelivka, udatna nebo zlatobýl.

O oblibě trvalek mezi zahradníky i zahrádkáři svědčí i fakt, že Českýspolekperenářů každým rokem vyhlašuje trvalkusezony.Seznamte se alespoň s některými z nich: