Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
Reklama

Svatojánská noc: Nechte se očarovat vůní léta, magií bylin a kouzlem lásky

Znáte nejkrásnější české tradice a zvyky svatojánské noci z 23. na 24. června? Svatojánská noc je synonymem letního slunovratu, tedy období nejdelších dnů a nejkratších nocí, je oslavou přicházejícího léta, léčivé síly přírody, hlavně ale přeje lásce a milostným hrám. Můžeme zkusit přivolat lásku a užít si noc plnou touhy, nebo hledat zlatý poklad a sbírat čarovné svatojánské byliny. A navíc pro vás máme zaručené svatojánské recepty na elixíry zdraví, mládí a lásky. Tak co, necháte se očarovat vůní léta a magií svatojánské noci?
Vydáno: 22.06.2019
Svatojánská noc
Autor: istock.com Svatojánská noc
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Svatojánské byliny pro zdraví

Od nejstarších časů lidé věřili, že slunce se o letním slunovratu na chvíli zastaví a o svatojánské noci ztrácí na chvíli svůj vliv nad mocnými silami přírody, které jsou jindy lidem nedostupné, a ty vstupují do rostlin. Říká se, že byliny nasbírané 23. června o půlnoci mají největší možnou léčivou sílu. Účinků svatojánských bylin se vždycky hojně využívalo v lidovém léčitelství, takže profesionální babky kořenářky i obyčejné hospodyně tuto noc nezahálely a vydávaly se do přírody na voňavý lov!

Svatojánská noc: svatojánské léčivé byliny
Autor: istock.com Svatojánská noc: svatojánské léčivé byliny

Devatero svatojánských léčivých bylin

Přesný seznam devatera svatojánského koření neexistuje, složení se liší kraj od kraje, takže dnes máme výběr bylin poměrně široký: kopretina, sedmikráska chudobka, šípková růže, smolnička obecná, chrpa luční, vlčí mák, heřmánek pravý, jitrocel, kopitaný,  jetel luční, kontryhel obecný, mateřídouška obecná, fialka, devětsil lékařský, devaterník penízkový, komonice lékařská, mařinka vonná, pelyněk pravý, routa vonná, třezalka tečkovaná či tužebník jilmový. A pokud na louce o svatojánské noci nenajdeme devět bylin, klidně můžeme sáhnout do své bylinkové zahrádky po meduňce lékařské, mátě peprné, tymiánu obecném, levanduli lékařské nebo bazalce pravé. Rozhodně by ale v našem magickém devateru svatojánských bylin neměla chybět třezalka, bylina svatého Jana, ta je nezbytným základem. 

Svatojánská noc:  třezalka tečkovaná , bylina svatého Jana, je nezbytným základem.devatera svatojánského koření
Autor: pixabay.com Svatojánská noc: třezalka tečkovaná , bylina svatého Jana, je nezbytným základem.devatera svatojánského koření

Recept na svatojánský elixír zdraví a mládí

Na elixír pevného zdraví a stálého mládí z devíti bylin smícháme po jednom díle třezalky, sedmikrásky, mateřídoušky, řebříčku, pelyňku, chrpy, mařinky, heřmánku a kontryhelu, odebereme 9 lžic, zalijeme 900 ml vroucí vody a necháme 9 minut vyluhovat. Scedíme. Osladíme 9 lžičkami medu. Užíváme po lžičkám, ale můžeme zředit vodou a popíjet třeba  jako limonádu.

Devatero svatojánského kvítí pro lásku

Během svatojánské noci mají byliny moc nejen léčivou, ale taky magickou! Na natrhané buď přesně  půlnoci, nebo časně ráno přes svítáním, přinášejí úspěch, bohatství, chrání před neštěstím a hlavně přinášejí lásku! Někde svobodná děvčata z devatera kvítí vlastnoručně natrhaného na devíti místech vila věnečky, aby se dozvěděla, za koho se provdají.  Na noc si čarovné byliny dávaly dívky pod hlavu a doufaly, že se jim bude zdát o budoucím ženichovi, aby věděly, jak bude vypadat. Nebo věneček hodily do blízkého potoka či řeky a sledovaly jeho plavbu – kde jeho cesta skončila, tam na ně čekal ten pravý, takže bylo jasné, jestli se vdají doma nebo půjdou za mužem do světa jako věneček, když ho voda nesla dál a dál. Nevěsty zase zašívaly čarovné svatojánské byliny do límečku ženichovy košile, aby bylo jejich manželství šťastné a hlavně nezůstalo bezdětné.

Svatojánská noc: svobodná děvčata z devatera kvítí vijí věnečky, aby se dozvěděla, koho si vezmou
Autor: istock.com Svatojánská noc: svobodná děvčata z devatera kvítí vijí věnečky, aby se dozvěděla, koho si vezmou

Recept na svatojánský elixír lásky

Chceme-li si dnes užít něco z láskyplných tradic svatojánské noci, zkusme si udělat svatojánský elixír lásky. Jak na to? Smícháme po třech listech či květech třezalky, mateřídoušky, heřmánku, sedmikrásky, kopretiny, jahodníku, kontryhelu, mařinky a routy, zalijeme 900 ml vroucí vody, ideální je pramenitá, necháme vyluhovat 9 minut. Scedíme. Než se elixíru napijeme, zcela jasně formulujeme a nahlas vyslovíme své milostné přání. A pak po malých doušcích popíjíme a čekáme, co, jak a kdy se stane...

Svatojánská noc přeje milování

Svatojánská noc náležela (a snad ještě pořád náleží) lásce a hlavně milování. Zamilované, i momentálně vytvořené, páry se vytrácely do lesů, luk a strání, aby tam oficiálně hledaly poklad a pověstný zlatý květ kapradiny. Ve valné většině se však v tmavých a odlehlých zákoutích letní přírody oddávaly milostným hrám. V tomhle kouzelném čase se totiž na věrnost příliš nedalo, protože se tradovalo, že v nejkratší noci v roce se může na poli lásky dělat všechno, co se jindy nesmí. Během svatojánské noci tak bývala příroda plná vášnivých milenců, kteří ne vždy k sobě legálně patřili… Po magické noci svatojakubské z 30. dubna na 1. května, tu byla další možnost, jak si nezávazně a beztrestně zašpásovat.

Svatojánská noc přeje lásce a hlavně milování
Autor: istock.com Svatojánská noc přeje lásce a hlavně milování

Svatojánský poklad

Mnozí se vydávali o svatojánské noci hledat poklad. A protože poklady byly většinou zlaté, znamením, kde jsou byl zářící zlatý květ kapradiny - svatojánská noc je tak jediná noc, kdy kvete kapradí. Pokud se ho někdo rozhodl hledat, musel dodržet řadu omezení, například nesměl promluvit, lekat se hromů a blesků a hlavně se nesměl nechat zastrašit démony, čarodějnice a bludičkami, pokud mu v cestě bránili. Kouzelné kapradí kvetlo přesně o půlnoci a kdo chtěl zázračný květ mít, měl pod kapradinu rozprostřít bílou látku, na kterou se padající květ zachytil. Kdo prý květ získal, tak kromě toho, že objevil poklad, rozuměl řeči zvířat a měl ve všem štěstí. Kdo poklad našel, směl si vzít jen tolik, kolik unesl, jinak propadl pro svou nenasytnost peklu a už se domů nikdy nevrátil.

Svatojánská noc: jediná noc, kdy kvete kapradí
Autor: istock.com Svatojánská noc: jediná noc, kdy kvete kapradí

Svatojánské ohně

Ke svatojánské noci neodmyslitelně patřily svatojánské ohně. Základ hranice tvořila jedle zaražená pevně do země, vršek se nechal zelený a na něj se zavěsily květinové věnce a věnečky. Pak se kolem kmene postavila hranice z chrastí, obložená silnými poleny. Plameny svatojánského ohně se proskakovali mladí muži, což jim prý zajišťovalo pevné zdraví, sílu a dlouhý život. Někde ruku v ruce skákaly přes oheň zaslíbené dvojice, které si tak testovaly, jestli bude jejich manželství šťastné. Když se během skoku ruce rozpojily, nevěštilo to nic dobrého. Děvčata prohazovala ohněm uvitý svatojánský věneček, a pokud ho její vyvolený nebo některý jiný mládenec na druhé straně chytil, měl být jejich budoucí vztah věrný a pevný.

Článek je zařazen v: lidové tradice , lidové zvyky , letní slunovrat , svatojánská noc , svatojánské léčivé byliny , svatojánské koření , devatero kvítí , svatojánské ohně , svatojánské poklady
Reklama