Svatojánská noc: Nechte se očarovat vůní léta, magií bylin a kouzlem lásky

Svatojánské bylinky

Od nejstarších časů lidé věřili, že slunce se o letním slunovratu na chvíli zastaví a o svatojánské noci ztrácí svou moc nad silami přírody, které jsou jindy lidem nedostupné. „Proto byla rozšířená představa, že kouzelné síly vstupují do rostlin a byliny nasbírané v noci z 23. na 24. června mají největší možnou léčivou sílu. Trhaly se v předvečer, o půlnoci nebo časně ráno před svítáním," uvádí PhDr. Alena Vondrušková v knize Český lidový a církevní rok.

„Účinků bylin a koření nasbíraných o svatojánské noci se kdysi hojně využívalo v lidovém léčitelství, podávaly se jako lék proti nemocem jak lidí, tak dobytka,  takže profesionální babky kořenářky i obyčejné hospodyně tuto noc nikdy nezahálely a vydávaly se do přírody na voňavý lov,"  řéká bylinkář Martin Kolár.

Kdo by se chtěl o svatojánské noci vydat pro léčivé byliny, měl by mít na paměti, že zásadní je právě jejich počet. Ani tak nezáleží na druzích a kombinaci, ale musí být devět z devíti různých míst, v některých regionech sedm ze sedmi míst. Přesný seznam devatera svatojánského býlí neexistuje, složení se liší kraj od kraje, takže dnes máme výběr bylin poměrně široký. Rozhodně by ale v magických svatojánských bylinkách nikdy neměla chybět třezalka, které se přezdívá bylina svatého Jana, ta je nezbytným základem. Jaké byliny si můžeme o svatojánské noci nasbírat? Tady je náš stručný seznam svatojánských bylin::

• sedmikráska chudobka
• růže šípková
• smolnička obecná
• chrpa luční
• řebříček obecný
• vlčí mák
• heřmánek pravý
• jitrocel kopinatý
• jetel luční
• kontryhel obecný
• routa vonná
• mateřídouška obecná
• violka vonná neboli fialka
• devětsil lékařský
• komonice lékařská
• mařinka vonná
• pelyněk pravý
• tužebník jilmový
• třezalka tečkovaná
• divizna  velkokvětá
• květy černého bezu
• lipový květ

A pokud na louce nebo na mezi o svatojánské noci nenajdeme devět bylin, klidně můžeme sáhnout do své bylinkové zahrádky, i tady je výběr bylin slušný, například

• meduňka lékařská
• máta peprná
• tymián obecný
• bazalka pravá
• šlavěj lékařská
• libeček lékařský

Svatojánský elixír mládí

Na elixír pevného zdraví a stálého mládí z devíti bylin smícháme po jednom díle třezalky, sedmikrásky, mateřídoušky, řebříčku, pelyňku, chrpy, mařinky, heřmánku a kontryhelu, odebereme 9 lžic, zalijeme 900 ml vroucí vody a necháme 9 minut vyluhovat. Scedíme. Osladíme 9 lžičkami medu. Užíváme po lžičkám, ale můžeme zředit vodou a popíjet třeba jako domácí limonádu.

Svatojánská noc magie

Během svatojánské noci mají rostliny moc nejen léčivou, ale taky magickou! Přinášejí úspěch, bohatství, chrání před neštěstím, onemocněním, uhranutím, napadením, ale hlavně přinášejí lásku!

Když dívka chtěla vědět, kdo se stane jejím ženichem, natrhala si v předvečer svátku Jana Křtitele svatojánské kvítí a uvila věneček, aby se dozvěděla, za koho se provdá.

• Na noc si čarovné svatojánské byliny dávaly dívky pod hlavu a doufaly, že se jim bude zdát o budoucím ženichovi, aby věděly, jak bude vypadat.
• Nebo věneček hodily do blízkého potoka či řeky a sledovaly jeho plavbu – kde jeho cesta skončila, tam na ně čekal ten pravý, takže bylo jasné, jestli se vdají doma nebo půjdou za mužem do světa jako věneček, když ho voda nesla dál a dál.
• Nevěsty zase zašívaly čarovné svatojánské byliny do límečku ženichovy košile, aby bylo jejich manželství šťastné a hlavně nezůstalo bezdětné.

Svatojánský elixír lásky

Chceme-li si dnes užít něco z láskyplných tradic svatojánské noci, zkusme si udělat svatojánský elixír lásky. Jak na to? Smícháme po třech listech či květech třezalky, mateřídoušky, heřmánku, sedmikrásky, kopretiny, jahodníku, kontryhelu, mařinky a routy, zalijeme 900 ml vroucí vody, ideální je pramenitá, necháme vyluhovat 9 minut. Scedíme. Než se elixíru napijeme, zcela jasně formulujeme a nahlas vyslovíme své milostné přání. A pak po malých doušcích popíjíme a čekáme, co, jak a kdy se stane...

Svatojánská noc tradice

Svatojánská noc náležela (a snad ještě pořád náleží) lásce a hlavně milování. Zamilované i momentálně vytvořené páry se vytrácely do lesů, luk a strání, aby tam oficiálně hledaly poklad a pověstný zlatý květ kapradiny. Ve valné většině se však v tmavých a odlehlých zákoutích letní přírody oddávaly milostným hrám. V tomhle kouzelném čase se totiž na věrnost příliš nedalo, protože se tradovalo, že v nejkratší noci v roce se může na poli lásky dělat všechno, co se jindy nesmí. Během svatojánské noci tak bývala příroda plná vášnivých milenců, kteří ne vždy k sobě legálně patřili… Po magické noci svatojakubské z 30. dubna na 1. května, tu byla další možnost, jak si nezávazně a beztrestně zašpásovat.

Svatojánská noc pověsti

Podle českých pověstí se o svatojánské noci v lesích, na lukách a v blízkosti bažin prohánějí bludičky a lesní panny. Pokud máme dobré srdce, bludičky a lesní panny nám neublíží, ale kdo je člověk závistivý a zlý, hrozí mu nepříjemnosti nebo dokonce smrt.

Svatojánský poklad

Mnozí lidé se vydávali o svatojánské noci hledat poklady. Znamením, kde je poklad ukrytý byl zářící zlatý květ kapradiny – svatojánská noc je tak jediná noc, kdy kvete kapradí. Pokud se ho někdo rozhodl hledat, musel dodržet řadu omezení, například nesměl promluvit, lekat se hromů a blesků a hlavně se nesměl nechat zastrašit démony, čarodějnicemi a bludičkami, pokud mu v cestě bránili. Kouzelné kapradí kvetlo přesně o půlnoci a kdo chtěl zázračný květ mít, měl pod kapradinu rozprostřít bílou látku, na kterou se padající květ zachytil. Kdo prý květ získal, tak kromě toho, že objevil poklad, rozuměl řeči zvířat a měl ve všem štěstí. Kdo poklad našel, směl si vzít jen tolik, kolik unesl, jinak propadl pro svou nenasytnost peklu a už se domů nikdy nevrátil.

Svatojánské ohně

Ke svatojánské noci neodmyslitelně patřily svatojánské ohně. Základ hranice tvořila jedle zaražená pevně do země, vršek se nechal zelený a na něj se zavěsily květinové věnce a věnečky. Pak se kolem kmene postavila hranice z chrastí, obložená silnými poleny. Plameny svatojánského ohně se proskakovali mladí muži, což jim prý zajišťovalo pevné zdraví, sílu a dlouhý život. Někde ruku vruce skákaly přes oheň zaslíbené dvojice, které si tak testovaly, jestli bude jejich manželství šťastné. Když se během skoku ruce rozpojily, nevěštilo to nic dobrého. Děvčata prohazovala ohněm uvitý svatojánský věneček, a pokud ho její vyvolený nebo některý jiný mládenec na druhé straně chytil, měl být jejich budoucí vztah věrný a pevný.

Zdroje: Český lidový a církevní rok ( Alena Vondrušková), bylinkář Martin Kolár, cs.wikipedie.org, kudyznudy.cz