Pejskaři pozor, zajíci vyvádějí mladé!

Teplá zima a rychlý nástup jara znamenaly, že letos začali zajíci své mladé vyvádět již koncem ledna. První mládě přinesli lidé do záchranné stanice v Libčicích dokonce už 12. ledna, v únoru se pak s malými zajíčky doslova roztrhl pytel. Svým páníčkům je přinesli jejich psi a kočky a lidé je chtěli zachránit. Mysleli si, že pro ně dělají to nejlepší, přitom je ohrožují na životě. Přitom stačilo mít psa pod dozorem, nejlépe na vodítku.

Ne vždy za to mohou domácí mazlíčci, někdy malé zajíce při pobytu v přírodě, ale i ve městech seberou i lidé, protože si myslí, že mládě je opuštěné nebo na nevhodném místě. První argument bývá většinou nepodložený,

Může se to na první pohled zdát kruté, ale samice tím svá mláďata chrání před šelmami, které by mohl její pach přilákat. Zaječice se k mláďatům vrací většinou až za soumraku a v noci. Je proto nepravděpodobné, aby byla u svých potomků zastižena.

Zda si samice vybrala pro kladení mláďat vhodné místo, je samozřejmě rozporuplné. Není nic neobvyklého, že se mladí zajíčci objeví uprostřed sídliště či v centru města. Riziko, které okolí pro zajíce představuje, je vysoké, avšak samici vybrané místo nikdo nerozmluví a mláďata se jí velmi často povede vyvést i v takového lokalitě. Samice zajíce nebuduje před porodem hnízdo, ale klade mláďata na holou zem. Malí zajíci jsou hned po narození poměrně dobře vyvinutí (na rozdíl od mláďat králíků), jsou osrstění, vidí, slyší a po několika dnech jsou schopni přijímat pevnou potravu.

Donedávna zveřejňovaný fakt, že pokud se člověk dotkne mláděte savce, matka jej již nepřijme, a to je odkázáno na lidskou péči, už byl mnoha pozorováními vyvrácen. Na místech, kde se pohybuje mnoho lidí, se matka zaječice čichem příliš neorientuje a mládě, kterého se někdo dotkl, většinou neodvrhne. V divoké přírodě na to spoléhat nelze. Pravidlo, že narazíme-li na mládě, nebudeme na něj sahat a místo co nejrychleji opustíme, je tedy dobré dodržovat. Zajistíme tak mláděti ten nejlepší start do života, neboť i přes veškerou snahu velké procento malých zajíčků z různých důvodů i v péči odborníků uhyne.

Nahradit mateřské mléko zajíců nemusí být tím nejtěžším úkolem, který na lidské chovatele čeká. Zajíci mají trávicí trakt osídlený trávicí mikroflórou podobně jako přežvýkavci. Tuto mikroflóru buď dostávají od své matky mateřským mlékem, nebo musí ke zdárnému trávení pozřít malí zajíčci výměšek samice. Pokud mikroflóru ve střevech mít nebudou, nedokážou přejít na pevnou stravu a zhruba v jednom měsíci života umírají.

Národní síť záchranných stanic sdružuje 30 subjektů a ročně se do jejich péče dostane přes 15 tisíc zvířat. „Mláďata tvoří zhruba třetinu přijatých pacientů. Dají nám ale nejvíc práce, neboť vypiplat několikadenní ptáčata nebo třeba veverky dá spoustu práce. Také péče o mladé zajíčky či srnčata je velmi náročná. U srnčat odchovaných v zajetí máme problém také s tím, že je díky ztrátě plachosti nelze vypustit zpět do přírody,“ povzdechne si Petr Starý ze záchranné stanice v Kladně.

(kor)

Mohlo by vás zajímat: