Smil italský, nevšední bylinka s chutí kari se pěstuje jako letnička
Smil italský si na první pohled, pokud zrovna nekvete, snadno popletete s levandulí nebo rozmarýnou. Ovšem nezaměnitelná vůně, ta ho hned prozradí! Připomíná tak trochu kari nebo známé polévkové koření maggi.
Smil italský (Helichrysum italicum)
V našich podmínkách se smil italský pěstuje nejčastěji jako letnička, protože není mrazuvzdorný, ale ve své domovině, kterou je navzdory jeho jménu Turecko, roste jako trvalka. Najdete ho však všude v oblasti Středomoří, a dokonce i v Malajsii.
Roste jako menší keřík vysoký do 60 cm, při pěstování v květináči nebo v truhlíku tvoří malé převisy, na zahradě se výborně hodí jako sezonní doplněk do skalky. Listy a stonky jsou stříbřitě zelené, během léta a na podzim kvete zářivě žlutými kvítky, které se mohou sušit, podobně jako slaměnky. Smil dává přednost sušší, hlinitopísčité půdě a hodně slabé zálivce. Svědčí mu místo na přímém slunci.
Smil italský, který však najdete v květinářstvích i pod označením maggi koření, zakoupíte na jaře jako malý semenáček, ale můžete se sami pokusit i o jeho pěstování ze semen. Přes léto ho můžete pěstovat v květináči na balkoně nebo přímo na záhonech mezi ostatními bylinkami.
Smil jako koření i léčivka
Tato aromatická bylinka se vkuchyni využívá do všech jídel, do kterých byste jinak využili kari nebo maggi. Koření se s ním polévky, omáčky, dušená zelenina, ryby, kuřecí maso i rýže. Výborná je marináda na grilování masa ze směsi smilu, rozmarýnu a šalvěje.
Rozmělněné čerstvé lístky smilu pomáhají s urychlením hojení modřin a snižují otoky. Čaj pak pomáhá s odhleněním, léčí kašel a snižuje horečku, ale neměl by se používat při onemocnění žlučníku a při žlučových kamenech. Smil italský má protizánětlivé i antibakteriální účinky a patří mezi silné antioxidanty.
Prima TIP
Sušený smil vložte do plátěného sáčku a uložte mezi prádlo. Jeho aroma odpuzuje šatní moly ze skříní.
Zdroj: bylinkyprovsechny.cz; zivebylinky.cz