Trávy pro trvalkové záhony

Trávy se velice dobře dají kombinovat s trvalkami. Harmonicky sjednocují prostor a podtrhují přednosti jednotlivých rostlin. Především na podzim se stávají také významným okrasným prvkem.

Dochan psárkovitý (Pennisetum alopecuroides)

Patří k podzimním travinám trvalkových záhonů, lidově se mu říká vousatec. Tato trstnatě rostoucí tráva dosahuje výšky do jednoho metru. Je velmi dekorativní, miluje slunné polohy, středně výživnou a polopropustnou půdu. Koncem léta vytváří mírně skloněné, hustě štětkovité asi 10 cm dlouhé klasy. Dochany jsou náročné na hnojení, trsy potřebují přibližně po pěti letech zmladit, aby v létě lépe kvetly. Pak se rostlina musí rozdělit a přesadit, jinak méně kvete a stárne.

Lalang válcovitý (Imperata cylindrica)

Lidově se jí říká japonská krvavá tráva, protože je velice nápadný svým ostře rudým zabarvením. Vyžaduje slunné místo, protože čím více slunce má, tím má více červené barvy. Okamžitě na sebe strhne pozornost, proto je lepší nedávat jej do blízkosti jiných výrazných rostlin. Dosahuje výšky 30 až 50 cm. Má-li ideální podmínky, tedy vlhko a teplo, může se až nekontrolovatelně rozrůstat. Skvěle se mu daří také v nádobách na balkoně a terase.

Jedná se o volně trstnatě rostoucí trávu, která však není příliš agresivní. Můžeme ji pěstovat pouze v teplejších oblastech, za větších zim občas vymrzá.

Novozélandské ostřice (Carex)

Výrazně hnědě nebo rezavě zbarvené jsou novozélandské ostřice. Asi nejčastěji se pěstuje ostřice Buchananova (Carex buchananii), hustě trstnatá, bronzově zbarvená rostlina, která nápadně kontrastuje se stříbrně olistěnými trvalkami.

Tato okrasná travina pocházející z Nového Zélandu vyžaduje dobře propustnou zahradní půdu na slunném chráněném místě či v lehkém polostínu. U nás není plně mrazuvzdorná, vymrzá hlavně v chladnějších oblastech a na příliš osluněných místech s těžkými mazlavými půdami.

Kvete nevýraznými klásky v dubnu až květnu. Listy většinou vytrvávají přes zimu, i když vypadá po zimě suše, nikdy ji na jaře nestříháme hned těsně u země, obráží pak velmi špatně nebo vůbec. Lepší je zastřihnout opatrně pouze konečky listů, případně počkáme do léta, jestli neobrazí. U nás většinou nebývá dlouhověká, záleží na zimách na podmínkách stanoviště. Často trpí popálením z jarního slunce (březen, duben).

Je to velmi exoticky vyhlížející ostřice vhodná pro skupinové výsadby v kombinaci s jinými výrazně barevnými druhy travin, trvalek či jako lemy a podrost ve světlém stínu. Velmi výrazné jsou kombinace s panašovanými, červenými nebo šedomodrými rostlinami

Starší široké porosty rozdělíme a rozsadíme, tím obnovíme kondici rostlin. V chladnějších oblastech přikryjeme na zimu chvojím.

Marta Pawlicová

Mohlo by vás zajímat: