V zimě běžte na houby: Jaké rostou a kde je najít?
Nevíte, co s volným zimním odpolednem? Co takhle vyrazit na houby? Věřte nebo ne, v zimě rostou druhy, které můžete bez obav připravit k obědu.
Houbaření v zimě? Asi si klepete na čelo. Pravda, tato výsostně prázdninová a podzimní kratochvíle nikoho asi nenapadne jako první, když je zima v plném proudu.
Nemusíte jíst jen houby sušené. Zdroj: istock.com
Ale věřte nebo ne, i v zimě u nás rostou druhy hub, které si klidně můžete nakrájet do vydatné polévky na zahřátí. Navíc, zimní druhy hub jsou lehce stravitelné a neobyčejně zdravé.
Zimní les je perfektní místo na odpočinek. Zdroj: istock.com
Pokud nevládnou opravdu sibiřské mrazy a teplota dlouhodobě neklesá pod nulu, což letošek spolehlivě splňuje, tak můžete být při houbaření v zimě velmi úspěšní. Mykologové tvrdí, že vybrané druhy hojně porostou hlavně při oblevě a teplotách lehce kolem nuly.
Pokrmy jsou z nich vynikající. Zdroj: istock.com
Navíc se při zimním houbaření pravděpodobně nesetkáte s velkou konkurencí. Spíš se připravte na to, že až půjdete s košíkem do lesa, můžou si běžkaři klepat na čelo.
Jaké druhy rostou?
Velký výběr sice není, ale zato jsou to houby chuťově opravdu výborné.
Když je v kalendáři zima, roste jen několik druhů jedlých hub, a to hlavně dřevokazné houby. Ty najdete hlavně na kmenech a pařezech stromů, kde si pěkně užívají na kůře svého hostitele. Co je velkou výhodou, díky svému cizopasnictví jsou nadupané prospěšnými látkami a jsousuperzdravé.
Nejoblíbenějšími zimními houbami jsou dobře známá hlíva ústřičná, jidášovo ucho a penízovka sametonohá.
Hlíva ústřičná
Hlíva je pomocník proti nemocím. Zdroj: istock.com
Hlívu najdete snadno a navíc bude vaše tělo přímo jásat! Není sice tak krásná jako hříbky, ale hirataké neboli hlíva ústřičná je lékárničkou v houbovém balení. Její konzumace napomáhá prevenci proti srdečním chorobám a onemocněním imunitního systému, což se v zimě může více než hodit.
Chuťově je výtečná a na talíři nikdy nezklame. Vkuchyni je všestranně využitelná od tradiční české bramboračky, po houbové omáčky nebo vtrojobalu. Patří kněkolika málo druhům hub, které se dají konzumovat i za syrova, například jako doplněk zeleninových salátů.
Hlíva je prevence proti oparům. Zdroj: istock.com
Dominantou hlívy je velká a masitá plodnice. Klobouky jsou 5–25 centimetrů široké, mají tvar vějířků. Hlíva se objevuje v mnoha barvách od bílé, šedé přes modravou až k hnědé nebo šedohnědé.
Jidášovo ucho
Jidášovo ucho Zdroj: istock.com
Pak tu máme houbu s podivným názvem a trochu nevábným vzhledem. Ovšem ta chuť a účinky všechnu ošklivost vynahradí! Jidášově uchu se také někdy říká černá houba a nejvíce sluší asijské a hlavně čínské kuchyni. Podobně jako sestřenice hlíva se může pochlubit léčivými účinky: užívá se při hemoroidech, problémech se zažíváním a při bolestech břicha.
Nenechte se odradit její rosolovitou konzistencí, to k jidášovu uchu patří. Poznáte ho podle rosolovitých plodnic do cca sedmi centimetrů, kloboučky mají hnědou až žlutohnědou barvu.
Penízovka sametonohá
Penízovka sametonohá Zdroj: iStock
Do třetice na vás v zimních lesích čeká houba s romantickým názvem – penízovka sametonohá. Tato houba má hladký, kluzký klobouček široký asi 20–80 centimetrů. Je žlutá až okrová, na vrcholu kloboučku bývá sytě hnědá. Nožička je opravdu sametová a přesně jako ty penízky, i ona roste v hustých žluťoučkých trsech na stromech a pařezech. Jako správná zimní houba se chladu neleká a objevíte ji od listopadu do března.
(KU)