Svatováclavské tradice a legendy. Tipy, jak oslavit sv. Václava letos

Svátek svatého Václava 28. září je státním svátkem. Významný býval i pro naše předky. Prozradíme, jak se tento den slavil dříve a tipy, kam můžete vyrazit letos.


Svátek svatého Václava má v českém kalendáři výjimečné místo. Je dnem, kdy si připomínáme nejen legendu o mučednické smrti panovníka, ale i hodnoty, které ovlivňují českou identitu dodnes. Svatý Václav je symbolem české státnosti a ochráncem českého národa. Od roku 2000 je 28. září Den české státnosti a státní svátek. V tento den se po celé zemi konají bohoslužby, pietní akce a svatováclavské slavnosti, mnohde spojené s vinobraním.

Kdo byl sv. Václav?

Kníže Václav žil v první polovině 10. století, jako rok narození se uvádí rok 907. Pocházel z významného rodu Přemyslovců a vyrůstal se svým mladším bratrem Boleslavem. Na jeho výchovu měla velký vliv především babička sv. Ludmila, která ho učila číst, psát a vedla ho k víře. Václav byl vzdělaný, odvážný i soucitný panovník, který hájil politiku spolupráce a smíru. Jako kníže po porážce od saského krále Jindřicha Ptáčníka dokázal zachovat suverenitu českého státu. Z toho především pramenily jeho spory s bratrem Boleslavem.

  • Podle legendy nechal Boleslav Václava zavraždit 28. září r. 935 ve Staré Boleslavi. Václav byl pohřben ve své rotundě sv. Víta na Pražském hradě, kde později vznikla stejnojmenná katedrála.

Svatý Václav a blaničtí rytíři

Se jménem svatého Václava se pojí jedna z nejkrásnějších českých legend. Legenda o vojsku bojovníků spících v nitru hory Blaník vznikla patrně v 15. století mezi prostými lidmi na základě události, kdy bylo zázračným způsobem na jihovýchodním úpatí Blaníka poraženo nepřátelské vojsko.

  • Legenda praví, že uvnitř hory odpočívá vojsko, které čeká, až bude českému národu nejhůře. Jeho velitelem je sám svatý Václav. Ve chvíli, kdy bude naše vlast v největší tísni, zazelená se suchý dub na Blaníku a pramen pod ním vydá tolik vody, že se studánka přeplní a voda poteče až po stráni dolů. Pak se v hoře otevře Veřejová skála. Rytíři uvnitř se probudí z hlubokého spánku a pod vedením patrona české země vyrazí proti nepřátelům. Porazí je a v Čechách nastane klid a mír.

Nenechte si ujít: Ze sochy až na minci: svatý Václav zůstává symbolem české státnosti i dnes

Svatováclavské slavnosti

Pro naše předky byl svatý Václav, patron Čech, Moravy, sládků a vinařů, jeden z nejoblíbenějších světců. Svatováclavská tradice má v našich dějinách důležitou roli.

„Už od 11. století se 28. září v Čechách konaly zemské oslavy, poutě a procesí. Nezlidověly v tom smyslu, že by si k nim prostí lidé přidávali vlastní rituály a zábavy, jak bylo ve středověku obvyklé. Ale každopádně to bylo datum sváteční, kdy si naši předkové dopřávali lepší jídlo a, pokud to šlo, nepracovali,“ uvádí PhDr. Alena Vondrušková v knize Český lidový a církevní rok.

Protože byl sv. Václav vzpomínkou na českou velikost a slávu, přijalo ho nadšeně české národní obrození. Bez ohledu na to, jestli prosazovali náboženský nebo světský pohled, začali vlastenci v 19. století pořádat na jeho svátek poutě, taneční zábavy a národní manifestace.

  • „Podobný ráz si uchovaly i ve 20. století. V jeho první polovině šlo o oficiální akce, v době socialismu měly svatováclavské poutě a slavnosti, pokud se vůbec směly konat, nádech opozice,“ dodává dr. Vondrušková.

Mohlo by vás zajímat: Co byly přástky a proč je církev zakazovala? Protože byly veselé a ne moc mravné...

Tradice sv. Václava na venkově

Významné byly oslavy svátku sv. Václava na venkově, s lidovou zábavou ale neměly nic moc společného. Šlo o klasické agrotechnické termíny. Den svatého Václava určoval ten správný čas ke sklizni jablek, hrušek, švestek, jeřabin, šípků a dalších podzimních plodů.

V některých krajích tímto dnem končila služba čeledi a uzavíraly se smlouvy pro následující rok. Tam, kde existovala sezonní pastva (Šumava, Jizerské hory, Krkonoše, Valašsko, Jeseníky či Beskydy), se dobytek sehnal z horských letních pastvin do chlévů v údolí. V některých regionech se konaly hody nebo vinobraní.

Svatováclavské posvícení

Tradiční lahůdkou bývala svatováclavská husa, stejně jako o měsíc a půl později na sv. Martina. Pekla se pomalu celou noc spolu s jablky, někdy také se hruškami a sušeným ovocem. Ke svatováclavskému posvícení, které se slavilo hlavně v těch obcích, kde stál kostel zasvěcený Václavovi, patřilo také víno a koláče.

Vinobraní

Podle pověsti to byl právě svatý Václav, kdo u nás zavedl tradici pěstování vína. Údajně byl zakladatelem pražských vinic, kde měl sám sázet révu a podílet se osobně i na výrobě mešního vína. Se dnem svatého Václava se proto v některých krajích pojí vinobraní, což vyjadřují i stará pořekadla: „Svatý Václav víno chrání, po něm bude vinobraní“ nebo „Na svatého Václava českého bývá vína nového“.

Národní svatováclavská pouť

Nejvýznamnějším místem oslav je tradičně Stará Boleslav, kde byl svatý Václav zavražděn. Od středověku se s přestávkami konaly svatováclavské církevní poutě do Staré Boleslavi. Na staleté tradice velkých staroboleslavských poutí a slavností svatováclavského milénia v roce 1929 navázala v roce 2003 Národní svatováclavská pouť. Letos se slavnost koná 26.–28. září.

  • Vrcholem je poutní mše svatá na Mariánském náměstí a přivítání relikvie (lebky sv. Václava, jinak uložené v katedrále sv. Víta na Pražském hradě) před bazilikou sv. Václava.

  • Na Mariánském náměstí je situován i hlavní kulturní program. Hvězdou letošních slavností bude legendární zpěvák a tanečník Jiří Korn. Mladší generaci jistě potěší Adam Mišík. Nebude chybět ani místní orchestr FF Band.

  • Pro návštěvníky je připravena i „klidová“ zóna v Děkanské zahradě u baziliky sv. Václava. Děti se mohou těšit na pohádky. Neodmyslitelnou součástí pouti jsou také lunapark a stánky s občerstvením a rozličným zbožím.

Inspirujte se: Tip na výlet: Navštivte vzácný kostel, který vysvětil sám sv. Metoděj

Tipy na další svatováclavské akce

Zdroje: eurozpravy.cz; cs.wikipedia.org; brandysko.cz; Český lidový a církevní rok (Alena Vondrušková)


Přečtěte si také