Betlém je nejstarší symbol Vánoc. Co činí naše jesličky jedinečnými?
Nejstarším vánočním symbolem je betlém. První jesličky s Ježíškem se u nás stavěly už v 16. století. Poodhalme jedinečnou historii českého, moravského a slezského betlémářství, které je specifické svými postavami i humorem.
Kouzelným světem betlémů se můžeme v čase vánočním kochat v každém městě a vesnici. Stačí se zastavit v některém z kostelů, zavítat do muzea či na výstavu betlémů. Mnohdy objevíme vzácné unikáty s dlouhou historií, ale i supermoderní jesličky. Ať už jsou betlémy ztvárněny jakkoli a vyrobeny z čehokoli, základní symbolika je stejná – znázorňují narození Ježíška.
Nenechte si ujít: Kdo je český Ježíšek? Odhalte jeho tajemství
Kdy vznikl betlém
Vánoční zvyk stavění betlémů je jedním z dědictví po svatém Františkovi z Assisi. Byl to údajně on, kdo postavil v italské Umbrii v jeskyni Greccio v roce 1223 vůbec první betlém.
„Toužil vytvořit betlémskou scénu tak, jak podle legend vypadala při narození Ježíše, a proto přivedl dokonce i živého osla a vola. Při modlitbách v jeskyni v horách za Assisi se mu prý v jesličkách zjevilo Jezulátko,“ píše PhDr. Alena Vondrušková v knize Český lidový a církevní rok.
Jeho nápad se začal postupně šířit po Evropě, v kostelech se na Vánoce začaly stavět sochy Josefa, Marie a dítěte v životní velikosti, které byly ze dřeva, kamene nebo odlity z vosku.
Ať už jsou betlémy ztvárněné jakkoli a vyrobené z čehokoli, základní symbolika každého betlému je stejná: znázorňuje narození Ježíška. Zdroj: iStock
Historie betlémů
V gotice a renesanci byly oblíbené i malé betlémy skříňové, často draze zdobené, které se objevovaly v chrámech a kostelech, ale také v zámeckých kaplích.
„Kromě nich stále existovaly betlémy tradiční, tvořené sochami v životní velikosti, které se během Vánoc obměňovaly, aby aktuálně vyjadřovaly biblickou legendu. Během adventu se objevila svatá rodina s prázdnými jeslemi, do nich byl v den Narození Páně přidán malý Ježíšek, následující den přibyli pastýři a 6. ledna postavy Tří králů,“ uvádí Alena Vondrušková.
První betlém se sochami je u nás doložen v roce 1562 v Praze, záhy se objevuje v městských kostelech i jinde. V době baroka se populární betlémy začaly objevovat v salonech šlechty a městských patricijů. Tam však bylo méně místa než v kostelech, a proto se začaly zmenšovat.
České, moravské a slezské betlémářství
Marie Terezie, ale hlavně Josef II., betlémům příliš nepřáli a jejich stavění v kostelech zakázali. Lidé si ale jesličky natolik oblíbili, že si je vyráběli nebo kupovali a stavěli doma.
„Tak se zrodil fenomén českého, moravského a slezského betlémářství, který nemá nikde jinde obdobu. Proti původním byly lidové betlémy maličké, ale časem se zdatně rozrůstaly. K základní scéně svaté rodiny přibývaly další figurky, které už s legendou neměly nic společného. Betlémy tak představovaly celá města a vesnice s domy, cestami a konkrétními lidmi, kteří v nich žili. Kromě exotické krajiny s palmami a velbloudy, jak si lidé představovali okolí Betléma, se u nás stále více prosazovaly tuzemské reálie. Právě vkládání postav skutečných lidí je českým specifikem, stejně jako nadhled, humor nebo ironie,“ vysvětluje PhDr. A. Vondrušková.
Mohlo by vás zajímat: Jak vznikly Vánoce a proč se slaví. Připomeňme si historii, tradice a proměny vánočních svátků.
Tradice betlémů u nás
Dobou největšího rozkvětu lidových betlémů u nás bylo 19. a začátek 20. století. Výrobou betlémů byly proslulé zejména východní Čechy, Krušné hory, Podkrkonoší, Příbramsko, Vysočina, Valašsko, Slezsko i další kraje. Betlémáři používali materiály obvyklé v daném regionu, zejména dřevo, dřevěné desky, plech, vosk, kosti, tvrdý papír, látky, později keramiku, sklo, kukuřičné šustí i perník či čokoládu.
Už před rokem 1850 se prodávaly tištěné papírové betlémy jako vystřihovánky. Oblíbená jsou díla Mikoláše Alše nebo Josefa Mánesa, dodnes je populární betlém ze středočeských Hrusic Josefa Lady či leporela Vojtěcha Kubašty z poloviny 20. století.
Inspirujte se: Betlém z přírodních materiálů. Vytvořte dekoraci a hračku pro děti zároveň.
Unikátní mechanické betlémy
Zajímavé jsou pohyblivé betlémy poháněné ručně klikou nebo později hodinovým strojkem, ocelovými péry, horkým vzduchem od plamene svíček, proudem vody či páry a nakonec elektřinou. Známé jsou betlémy z hornických oblastí s rozpohybovanými horníky v dolech a důlní technikou, ovšem k nejunikátnějším patří dřevěný mechanický Proboštův betlém z Třebechovic pod Orebem, mechanické Krýzovy jesličky v Jindřichově Hradci a Metelkův mechanický betlém v Jilemnici.
Podívejte se na mechanický betlém řezbáře Jana Vysloužila v Rudicích.
Betlém – postavy
Betlémy se stavěly obvykle už první či druhou adventní neděli a obvykle vydržely až do Hromnic. Podklad tvořila dřevěná deska zakrytá papírem nebo pytlovinou, dával se i mech a kůra. Ve středu byl chlév s jesličkami, svatou rodinou, oslem a volem, vlevo od nich klanící se pastýři a vpravo Tři králové. Nad chlévem visela betlémská hvězda a často i anděl.
„Někdy se doplňovaly postupně jako v kostelech, tedy Ježíšek v den narození a Tři králové 6. ledna. Rozmístění dalších postav bylo libovolné. Nikdy však nechyběli tzv. daráčci neboli darovníci nesoucí Ježíškovi dárky a postavičky obracející udivené pohledy k jasné hvězdě, tzv. divišové,“ říká A. Vondrušková.
Ve větších betlémech byla zvířata domácí i divoká, ale také sloni a velbloudi jako doprovod Tří králů. Jejich podoba byla mnohdy dost kuriózní, jelikož většina výrobců taková zvířata nikdy v životě neviděla.
Domácí betlémy
I když se betlémy stavěly už o adventu a zdobily městské a vesnické domy po celé vánoční období, jsou nejvíce spjaty se Štědrým dnem a Božím hodem vánočním. Betlémy se v českých, moravských a slezských domácnostech udržely i v době, kdy je začal vytlačovat vánoční stromek. Dárky, ukládané původně k betlému, se nově začaly dávat pod něj. Pro mnohé rodiny je dodnes betlém tradičním symbolem Vánoc a figurky se dědí z generace na generaci.
Zdroje: Český lidový a církevní rok (Alena Vondrušková), cs.wikipedia.org, kudyznudy.cz
Autor článku
Lenka Valjentová
Lenka Valjentová je redaktorkou webu Prima Living. Píše hlavně o zahradě, pěstování, o historii a tradicích.
