Dnes je den přípitků a víno má zázračnou moc. Předkové věřili, že je ochrání před uštknutím i otravou

Svátek svatého Jana Evangelisty (27. prosince), někdy taky označovaný jako 3. svátek vánoční, proslul už ve středověku jako den přípitků. Podle jedné z legend mu jeho nepřátelé podali kalich s otráveným vínem. Jan mu požehnal, jedovaté víno vypil - a zůstal živ a zdráv. Proto lidé věřili, že víno vypité v tento den má zázračnou moc. Připomeňme si kdo byl Jan Evangelista a proč si právě na jeho svátek dát sklenku dobrého vína.

Svatý Jan Evangelista je patron přátelství, dále teologů, úředníků a notářů, spisovatelů, sochařů a malířů, vinařů, řezníků, všech profesí spojených s výrobou, prodejem a půjčováním knih, rytců, svíčkařů a košíkářů a také alchymistů. Je ochráncem panen i vdov a lidí s popáleninami, pomocníkem při otravách jedy, bolestech nohou a padoucnici. Lidé se k němu modlili při bouřce a krupobití anebo za dobré počasí a bohatou úrodu.

Sv. Jan Evangelista byl bratranec Ježíše Krista

Apoštol a evangelista (je považovaný za autora čtvrtého evangelia, tří biblických epištol a Zjevení sv. Jana neboli Apokalypsy) svatý Jan Evangelista je také známý jako Jan od Latinské brány nebo Miláček Páně. Narodil v galilejském městě Bethsaida na západním břehu Genezartského jezera. Podle biblického podání byl z matčiny strany bratrancem Ježíše Krista. Původně byl rybářem, pak učedníkem Jana Křtitele a později jedním z dvanácti apoštolů Ježíše Krista.

MOHLO BY ÁS ZAJIMAT: Jak vznikly Vánoce a proč se slaví. Připomeňme si historii, tradice a proměny vánočních svátků

Jediný apoštol, který zemřel přirozenou smrtí

Pro svou věrnost se sv. Jan Evangelista těšil obzvláštní přízni Spasitele a nikdy ho neopustil. Po smrti Ježíšově se zdržoval nejvíce v Jeruzalémě, kde podle legendy pečoval o Pannu Marii a její smrti se usadil v Efesu na pobřeží Egejského moře. Zemřel ve vysokém věku kolem roku 101, údajně mu bylo 91 let. Je jediným apoštolem, který odešel z tohoto světa přirozenou smrtí.

Legendy z Janova života

Z Janova života se zachovalo mnoho legend a pověstí, které se staly základem pro jeho patronáty a některé zvyky. Například přežil zatčení císařem Domiciánem, krutým pronásledovatelem křesťanů. Po strašlivém mučení nařídil Domicián, aby Jana vhodili do kotle s vroucím olejem. Podle legendy se však olej změnil v příjemnou lázeň, z níž Jan vystoupil živ a zdráv. Když se to císař dozvěděl, poslal Jana do vyhnanství na ostrov Patmos. Zde napsal knihu Zjevení sv. Jana neboli Apokalypsu (poslední kniha Nového zákona).

Pij lásku svatého Jana

Další z legend praví, že mu neublížil ani jed v čísi s vínem. Po smrti císaře Domiciána se Jan mohl vrátit do Efesu, kde mu jeho nepřátelé podali kalich vína s jedem. Apoštol nad ním udělal znamení kříže a jedovaté víno vypil, aniž mu nějak uškodilo. Proto křesťané na jeho svátek světili víno a připíjeli na jeho počet se slovy Pij lásku svatého Jana.

Víno vypité na svátek sv. Jana chrání před hadím uštknutím

Zprávy o tomto zvyku existují ze 12. století. Ve středověku bylo zvykem před pitím požehnat víno ke cti sv. Jana i při jiných příležitostech, známé jsou přípitky rytířů odcházejících bojovat do Svaté země. Alena Vondrušková ve své knize Český lidový a církevní rok uvádí: „Z 15. století se ve spisech Tomáše ze Štítného dochovala slova kazatele, pobouřeného nevhodným pověrečným chováním křesťanů, kteří na den sv. Jana Evangelisty světí ‚pitie opilcóm‘, tedy víno. Také prostí lidé věřili, že víno vypité na svátek sv. Jana má zázračnou moc a ochrání je před hadím uštknutím nebo uhranutím. Říkalo se, že kdo na den svatého Jana Evangelisty pije víno, ten se následující rok neotráví. Hospodáři nalévali trochu svěceného vína do vinných sudů na ochranu před čarodějnicemi, někde dávali jako ochranu kousek chleba namočený ve víně také dobytku.“

Když víno léčí...

Víno v dávné historii představovalo životní mízu přírody a symbolické spojení mezi vínem a krví. „Léčivé účinky vína využívali naši předkové už před mnoha tisíciletími. Víno užívali při nachlazení, na tišení bolesti, při střevních onemocněních, obklady z vína sloužily ke snižování horečky a také jako dezinfekční prostředek na rány. Pro osvěžení víno ředili vodou, k léčebným účinkům do něj přidávali léčivé byliny a koření nebo med. Ještě koncem 19. století mohli lékaři předepsat až několik druhů vín jako lék na lékařský předpis," uvádí bylinkář Martin Kolár.

Dnes už se víno k léčení nepoužívá, žádný lékař nám víno asi nenaordinuje, ale to neznamená, že nám v přiměřených dávkách (ženy dvě deci a muži čtyři deci za den) neprospívá. Obzvlášť to vypité ve svátek svatého Jana Evangelisty, v den přípitků. Tak na zdraví!

Zdroje: Český lidový a církevní rok (Alena Vondrušková), bylinkář Martin Kolár, cs.wikipedia.org


Přečtěte si také