Svátek sv. Jana Evangelisty (27. 12.) je den přípitků a víno má zázračnou moc. Tradice a zvyky

Svátek svatého Jana Evangelisty (27. prosince) proslul už ve středověku jako den přípitků. Lidé věřili, že víno vypité v tento den má zázračnou moc. Kdo byl Jan Evangelista a proč si právě na jeho svátek dát sklenku vína?

Kdo byl apoštol Jan?

Apoštol a evangelista (je považován za autora čtvrtého evangelia, tří biblických epištol a Zjevení sv. Jana neboli Apokalypsy), svatý Jan Evangelista, je také známý jako Jan od Latinské brány nebo Miláček Páně. Podle biblického podání byl z matčiny strany bratrancem Ježíše Krista. Původně byl rybářem, pak učedníkem Jana Křtitele a později jedním z dvanácti apoštolů Ježíše Krista.

Vyplatí se vědět: Nejlepší přírodní léky na kocovinu. Zkuste heřmánek, ostropestřec, mátu nebo rakytník.

Jediný apoštol, který zemřel přirozenou smrtí

Pro svou věrnost se sv. Jan Evangelista těšil obzvláštní přízni Spasitele a nikdy ho neopustil. Po smrti Ježíšově se zdržoval nejvíce v Jeruzalémě, kde podle legendy pečoval o Pannu Marii, a po její smrti se usadil v Efesu na pobřeží Egejského moře. Zemřel ve vysokém věku kolem roku 101, údajně mu bylo 91 let. Je jediným apoštolem, který odešel z tohoto světa přirozenou smrtí.

Svatý Jan Evangelista je také známý jako Jan od Latinské brány nebo Miláček Páně Zdroj: iStock

Patron a ochránce

Svatý Jan Evangelista je patron přátelství, dále úředníků, spisovatelů, sochařů a malířů, vinařů, řezníků, všech profesí spojených s výrobou, prodejem a půjčováním knih a také alchymistů.
Je ochráncem panen i vdov a lidí s popáleninami, pomocníkem při otravách jedy, bolestech nohou a padoucnici.
Lidé se k němu modlili při bouřce a krupobití anebo za dobré počasí a bohatou úrodu.

Nenechte si ujít: Jak slavili konec roku naši předkové: Na Silvestra věštili a o půlnoci jedli ovar pro štěstí

Nejznámější legendy z Janova života

Z vroucího oleje vystoupil zdráv

Z Janova života se zachovalo mnoho legend a pověstí, které se staly základem pro jeho patronáty a některé zvyky. Například přežil zatčení císařem Domiciánem, krutým pronásledovatelem křesťanů. Po strašlivém mučení nařídil Domicián, aby Jana vhodili do kotle s vroucím olejem. Podle legendy se však olej změnil v příjemnou lázeň, z níž Jan vystoupil živ a zdráv. Když se to císař dozvěděl, poslal Jana do vyhnanství na ostrov Patmos. Zde napsal knihu Zjevení sv. Jana neboli Apokalypsu (poslední kniha Nového zákona).

Přečtěte si: Vyznáte se v bublinkách? Jak poznat perlivé víno, kvalitní sekt a pravé šampaňské

Neublížilo mu ani otrávené víno

Další z legend praví, že mu neublížil ani jed v číši s vínem. Po smrti císaře Domiciána se Jan mohl vrátit do Efesu, kde mu jeho nepřátelé podali kalich s otráveným vínem. Jan mu požehnal, jedovaté víno vypil a nijak mu neublížilo. Proto lidé věřili, že víno vypité v tento den má zázračnou moc. Na jeho svátek světili víno a připíjeli na jeho počest se slovy: Pij lásku svatého Jana.

Víno vypité na svátek sv. Jana chrání před uštknutím

Zprávy o tomto zvyku existují z 12. století. Ve středověku bylo zvykem před pitím požehnat víno ke cti sv. Jana i při jiných příležitostech. Známé jsou přípitky rytířů odcházejících bojovat do Svaté země.

„Z 15. století se ve spisech Tomáše ze Štítného dochovala slova kazatele, pobouřeného nevhodným pověrečným chováním křesťanů, kteří na den sv. Jana Evangelisty světí ‚pitie opilcóm‘, tedy víno. Také prostí lidé věřili, že víno vypité na svátek sv. Jana má zázračnou moc a ochrání je před hadím uštknutím nebo uhranutím. Říkalo se, že kdo na den svatého Jana Evangelisty pije víno, ten se následující rok neotráví. Hospodáři nalévali trochu svěceného vína do vinných sudů na ochranu před čarodějnicemi, někde dávali jako ochranu kousek chleba namočený ve víně také dobytku,“ píše Alena Vondrušková ve své knize Český lidový a církevní rok.

Když víno léčí...

Víno v dávné historii představovalo životní mízu přírody a symbolické spojení mezi vínem a krví.

„Léčivé účinky vína využívali naši předkové už před mnoha tisíciletími. Víno užívali při nachlazení, na tišení bolesti, při střevních onemocněních, obklady z vína sloužily ke snižování horečky a také jako dezinfekční prostředek na rány. Pro osvěžení víno ředili vodou, k léčebným účinkům do něj přidávali léčivé byliny a koření nebo med. Ještě koncem 19. století mohli lékaři předepsat až několik druhů vín jako lék na lékařský předpis,“ uvádí bylinkář Martin Kolár.

Mohlo by vás zajímat: Nejlepší přírodní léky na kocovinu. Zkuste heřmánek, ostropestřec, mátu nebo rakytník.

Dnes už se víno k léčení nepoužívá, žádný lékař nám víno nenaordinuje. To ale neznamená, že si ho občas v přiměřeném množství (ženy maximálně dvě deci a muži čtyři deci za den) nemůžeme dát. Obzvlášť ve svátek svatého Jana Evangelisty, v den přípitků. Tak na zdraví!

Zdroje: Český lidový a církevní rok (Alena Vondrušková), bylinkář Martin Kolár, cs.wikipedia.org