Silvestr 2024, 2025: Silvestrovské oslavy, tradice a zvyky i historie

Bujaré silvestrovské oslavy plné alkoholu, jídla a rachejtlí se začaly pomalu rozmáhat až koncem 19. století. Naši předkové konec roku slavili střídměji a dodržovali poslední den v roce řadu lidových zvyků. Mnohé z nich už bohužel neznáme, tak si některé silvestrovské i novoroční tradice připomeňme. A víte, kdo byl svatý Silvestr, který dal poslední noci v roce své jméno?

Silvestr i Nový rok jsou součástí vánočního času, ale k oslavám lidových ani církevních Vánoc nikdy nepatřily. Silvestrovské oslavy vždycky byly a i dnes jsou pojímány spíš jako samostatné svátky, jimiž končí rok starý a začíná nový.

Silvestr našich předků: co jsme si, to jsme si

„Od 16. století jsou v poslední den v roce doloženy divoké oslavy, jejichž účastníci se bavili a provozovali hlučné žerty. Později se střílelo nebo práskalo biči. V baroku se oslavy zklidnily, lidé hlavně chodili do kostela poděkovat za uplynulý rok a pomodlit se za zdar v tom nadcházejícím,“ uvádí PhDr. Alena Vondrušková ve své knize Český lidový a církevní rok. „Venku se pak zastavovali se sousedy, podávali si na znamení odpuštění a smíření ruce (při téhle příležitosti se používalo okřídlené ‚co jsme si, to jsme si‘), zapalovali v kapličkách svíčky za zemřelé.“

NENECHTE SI UJÍT: 5 tipů, jak se stát králem silvestrovských vtipů

Lidové silvestrovské tradice a zvyky

Kdysi se na silvestra dělal důkladný generální úklid, aby to doma v novém roce zářilo čistotou. Jen se nepralo prádlo, protože podle lidové tradice 1. ledna nesmí na šňůře viset a sušit se prádlo, to by znamenalo nemoc či smrt v rodině. Pokud už hospodyně prádlo vyprala, musela ho ještě před půlnocí sebrat ze všech šňůr, aby rodinu nepostihlo neštěstí.
Lidé se také snažili, aby měli do konce roku zaplacené dluhy, ukončené a dořešené spory a nechtěli nechat nedodělanou práci a byli tak čistí.
Pro poslední noc v roce byla veledůležitá také osobní hygiena. Očistě těla se na silvestra věnovala velká pozornost, protože nový rok měl každý vítat čistý jak duševně, tak i tělesně.
Na venkově navštěvovaly o silvestrovské noci stavení tzv. ometačky, černě oděné staré ženy, které symbolicky ometaly plotnu, aby kamna v novém roce dobře hořela. Pak popřály rodině vše dobré a za to dostaly odměnu.
Silvestrovská noc měla taky magickou moc a naši předkové věřili, že co se člověku zdá, to se také vyplní...
Když z okna o silvestrovské noci vylijeme trochu vína, hodní duchové nás budou ochraňovat po celý rok.
Jiná z pověr tvrdí, že když se o půlnoci rozpráší kolem domu sůl, odežene to zlé síly, neštěstí a nemoci.

Silvestrovské jídlo

Příchod nového roku naši předkové neočekávali pouze modlitbou, ale také dobrým jídlem. Ani poslední den v roce nesměla chybět slavnostní tabule, která se v mnohém podobala té štědrovečerní, ale byla střídmější a nesměla se jíst žádná drůbež, jinak by z domu uletělo štěstí.

O půlnoci naši předci často jedli ovar s jablkovým křenem neboli vejmrdou, aby se jich celý rok drželo štěstí.

Kdo byl sv. Silvestr

Oslavy konce roku se jménem sv. Silvestra, prvního světce, který nebyl mučedníkem, původně nijak nesouvisely, protože ve středověku končil rok jiným datem. Teprve v novověku (s 1. lednem se začal příchod nového roku spojovat až v 16. století) se jeho svátek stal současně oficiálně koncem kalendářního roku a díky tomu dal tento papež jméno bujaré silvestrovské noci.

Křest Konstantina Velikého (asi 272 až 337) papežem Silvestrem I. Dřevoryt podle fresky od Raphaela (italský malíř, 1483 až 1520) v Sala di Constantino, Vatikán, vydané v roce 1881 Zdroj: iStock

Skutečnost, že se v poslední den roku připomíná právě svátek papeže Silvestra, má symbolický význam, protože v době jeho pontifikátu bylo definitivně ukončeno pronásledování křesťanů a začala nová epocha, zlatý věk církve.

Svatý Silvestr, ochránce domácích zvířat a dobré úrody, byl prvním papežem, který samostatně vládl v Římě. Silvestr se narodil v Římě někdy ve druhé polovině 3. století. Po smrti papeže Miltiada byl Silvestr 31. ledna roku 314 zvolen římským biskupem. Papežem se stal za císaře Konstantina Velkého, kterého podle legendy vyléčil z lepry a následně ho pokřtil. Konstantin mu z vděčnosti daroval pozemek, na kterém se nyní rozkládá Vatikán. Silvestr zemřel po více než dvacetiletém pontifikátu 31. prosince 335.

PŘEČTĚTE SI: Tradice svátku Tří králů: Víte, co znamená K + M + B + na dveřích?

Píše se Silvestr, nebo silvestr?

Při rozhodování se řídíme klasickými pravidly pro psaní velkých písmen. Silvestr s velkým počátečním písmenem píšeme v případě, když máme na mysli mužské křestní jméno (Silvestr slaví svátek 31. prosince) nebo konkrétní den. Naopak silvestr s malým počátečním písmenem užíváme, hovoříme-li o oslavách spojených s ukončením roku, v obecném slova smyslu.

Někdy se významy překrývají a záleží na interpretaci konkrétního mluvčího. Ať tak napíšeme velké, anebo malé počáteční písmeno, náš pravopis by měl být tolerován. Problém by nastal jen tehdy, kdybychom napsali silvestr, přičemž bychom měli na mysli mužské jméno.