Hygiena za socialismu a dnes: Co nebylo a proč si kosmetiku dodnes vyrábíme doma?

kosmetika včera a dnes 1 Zdroj: istock.com

Nebylo nejen maso. Chybělo toho mnohem víc. Třeba kosmetické přípravky se prakticky nedovážely a československá produkce nemohla konkurovat té západní. Některé věci jsme si proto začali vyrábět sami. A tenhle zvyk nás neopustil, jen se výrazně proměnil…

Kosmetika a socialistická žena

Únor 1948 přinesl nejen politickou, ale také společenskou změnu. Týkala se všech oblastí života a zavítala i do našich koupelen. Jak upozorňuje Michal Petrov v knize Retro ČS, komunistický režim řešil jedno důležité dilema: Péče o vzhled nesouzněla s ideálem tvrdě pracující socialistické ženy. Ta se neměla parádit, naopak se měla při budování socialismu pořádně zapotit.

Parfémy zaváněly měšťáctvím první republiky, a kosmetický průmysl se tak musel po roce 1948 znovu prosazovat. Na pultech obchodů navíc nebylo zboží a dovoz ze Západu prakticky neexistoval. Československé firmy proto začaly vyvíjet vlastní produkty a za největší úspěch se dá považovat krycí make-up od Dermacolu. Licence na jeho výrobu se nakonec prodala do filmových studií v Hollywoodu.

kosmetika včera a dnes 2 Zdroj: profimedia.cz

Nedostatek výrobků nutil k netradičním řešením nejen podniky, ale i obyvatele. Lidé si začali vyrábět kosmetické přípravky doma. Michal Petrov píše, „že se oči malovaly vypálenými zápalkami, řasám pomáhal ke zvýraznění třeba i krém na boty a účes se zpevňoval cukerným roztokem nebo pivem…“

Domácí kosmetika

Socialistické receptury dnes vypadají úsměvně, ale od domácí výroby kosmetiky jsme neupustili. Naopak. Neustále hledáme nové recepty na šampony nebo deodoranty. Máme ktomu ale jiné důvody. Dnešní parfumerie nabízejí hromady výrobků a voňavek, že nás až bolí nos. Výrobků je dostatek, domácí produkcí tak neřešíme nouzi, jako to dělávaly naše maminky a babičky. Chceme se vyhnout konzumu a chemikáliím.

Pokud se podíváme na složení kosmetických výrobků, najdeme na nich zpravidla dlouhý seznam ingrediencí, o kterých jsme nikdy předtím neslyšeli. Například opalovací krémy obsahují UV filtry, které mohou poškodit buňky DNA nebo narušit hormonální rovnováhu. Nemluvě o tom, že pokud se dostanou do moře, likvidují korálové útesy.

kosmetika včera a dnes 3 Zdroj: unsplash.com

Proč vyrábět doma?

Zatímco dřív by se lidé o kosmetiku ze Západu poprali, dnes ji podrobujeme zkoumavému pohledu a řešíme, zda nás ty latinsky nebo kapitálkami psané názvy ingrediencí nemohou ohrozit. Naštěstí je zejména internet plný návodů na domácí kosmetiku. Velké popularitě se těší deodoranty. Ty zobchodů slibují ochranu před potem klidně i na 48 hodin, ale za cenu hromady chemikálií a hliníku. Spekuluje se o jejich vlivu na rakovinu prsu, a tak se vyrojilo množství deodorantů zpřírodních složek, které neohrozí naše tělo a navíc nezatíží planetu dalším plastovým obalem.

Podobně jsou na tom šampóny a strašák paraben. Právě parabeny nebo ftaláty, které se mohou objevit všamponech, zvyšují riziko rakoviny, respektive mužské impotence. Řešením je používat přírodní látky, které vlasy odmastí a dodají jim lesk. Zní to šíleně, ale pomůže vám kakao nebo třeba kurkuma.

Recepty na domácí deodoranty a šampony najdete ve článcích níže:

Ohrožena je i příroda

Jak už jsme upozorňovali, opalovací krém surčitými UV filtry ničí korálové útesy (což třeba znamená, že si takový na Havaji nekoupíte). Problémem současného kosmetického průmyslu jsou ale zejména plasty. Kromě parfémů, které se prodávají ve skleněných flakonech, je velká většina produktů zabalená vplastu. Ten se sice dá recyklovat, ale ukazuje se, že třídit odpad je jen částečným řešením. Potřeba je odpad neprodukovat. Vznikly obchody, které se specializují na bezobalovou kosmetiku. Jedná se o malé prodejny skrájenými mýdly nebo obchody, jako je Bezobalu či nadnárodní síť Lush. A zároveň jsme zpátky u domácí výroby… Mnohdy je lacinější a ekologičtější vyrobit si vlastní deodorant nebo třeba zubní pastu, než běžet pro lahvičku či tubu do drogerie…

Další články o ekologické kosmetice: