Jak se bydlelo za první republiky? Stavěly se vily, přitom byl nedostatek postelí

První republika položila základy našemu současnému bydlení. Po válce bylo potřeba zjednodušit interiéry, udělat je praktičtějšími a také snížit náklady na výrobu nábytku. Střední třída rostla a chtěla hezky bydlet.

Méně bude vždycky více

Zpočátku se prosadilo art deco, styl, který vycházel z doznívající secese a méně rozšířeného kubismu. Brzy ho ale nahradil funkcionalismus, z nějž čerpáme dodnes. Česká forma art deca se navíc prosadila spíše v reprezentativních a komerčních budovách, bydlení šlo jinou cestou.

Během pár let architekti a designéři zavrhli kudrlinky secese a začali se soustředit na jednoduchost, účelnost a rovné, jen občas zaoblené linie. To ale neznamená, že by minulost nepřetrvala. Zvláště méně progresivní podniky navazovaly na oblíbené vzory nábytku ještě z dob monarchie. 

Účelnost nade vše

Zdobnost ale pomalu mizela a v českých domácnostech se tehdy usídlilo linoleum nebo skládací nábytek. Zároveň se drahá dřeva nahrazovala dýhou. Pořídit si bydlení už nemělo být tak nákladné a ani ne tak honosné. Z truhlářských dílen se výroba nábytku přesouvala do podniků, kde pracovaly stroje. Prohloubil se tak fenomén, který zůstal v našich domovech dodnes: sériová produkce.

Ustálilo se rozložení bytů, jak ho známe dnes. Základem byly obývací pokoj, ložnice a menší kuchyň s koupelnou. Koncern Baťa tehdy dokonce začal vyvíjet bydlení pro své zaměstnance. Vznikly plány na kolektivní dům, kde lidé měli sdílet prádelnu i jídelnu. Zároveň se stavěly známé řadové domky, účelné, se zahrádkou a malými místnostmi bez zbytečných dekorací. Pro mnohé lidi byl takový dům snem. Zvláště na venkově se žilo v jedné nebo dvou místnostech, a dokonce ne všichni Češi a Slováci měli vlastní postel.

Velké rozdíly

O to výraznější je kontrast mezi světem movitých a chudých. Dnes obdivujeme nádherné funkcionalistické vily, brněnská Tugendhat je dokonce zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO. pražská Winternitzova vila od Adolfa Loose je skromnější, ale i tak plná prvorepublikového luxusu. Jenže život řadových Čechů a Slováků takhle nevypadal. Společenské rozdíly jsou patrné i ve filmech pro pamětníky, kde vidíme postavy továrníků stejně jako chudých děvčat z venkova.

Za první republiky se udržel i zvyk držet si služebnou, který bychom v současnosti považovali téměř za směšný. Služkám se stavěly malé pokojíčky, nalezli byste je v domech i bytech. Dnes tyhle komůrky slouží jako skladiště nebo nouzové ložnice pro hosty. Zaměstnávat služebnou na vaření a úklid bylo za první republiky standardem v bohatších rodinách a tenhle jev, který republika podědila z minulých dob, definitivně vymizel až po druhé světové válce.

Vybavení domácností také nepatřilo k nejlacinějším produktům na trhu. Ačkoli se výrazně rozvíjela tovární výroba, pořád to nestačilo a za vysavač jste koncem dvacátých let dali celý svůj měsíční plat.

Sledujte živě velký speciál 100 let republiky už 28. října 2018 na www.iprima.cz/100let