Když na Medarda prší, čeká nás deštivé léto. Proč? Kdo byl svatý Medard

Medardova kápě, čtyřicet dní kape – tak zní naše nejznámější pranostika. A tak podvědomě vyhlížíme 8. červen s obavami. Odhalte tajemství svatého Medarda. Kdo byl tento záhadný světec a proč je jeho jméno spojeno s počasím?

Červen je měsícem kvetoucích luk a senoseče, dozrávajících třešní a jahod, voňavých růží i léčivých bylin. Je to měsíc přelomový, protože mění jaro v léto.

Mohlo by vás zajímat: Nejteplejší léto všech dob? Meteorologové varují před velkými vedry

Kdy začíná léto?

Hned 1. června začíná léto meteorologické a letos 21. června v 04 hodin a 43 minut pak léto astronomické, kdy je na severní polokouli nejdelší den a na jižní naopak nejdelší noc. Ve všech oblastech s nadmořskou výškou přibližně 600 metrů a nižší během června začíná vegetační léto s průměrnými teplotami nad 15 °C.

Letní slunovraty v letech 2025–2030

rok	den	čas
2026	21. červen	10:25
2027	21. červen	16:11
2028	20. červen	22:02
2029	21. červen	03:48
2030	21. červen	09:31

Červen je měsícem kvetoucích luk a senoseče, dozrávajících třešní a jahod, voňavých růží i léčivých bylin. Zdroj: istock.com

Medard a jeho kápě

8. červen, svátek svatého Medarda, hrál v životě našich předků významnou úlohu. Mokrého Medarda, ochlazení a dlouhodobého deště hodně obávali. A to hned z několika zcela zásadních důvodů.

Těžko se kosila tráva a sušilo seno, které bylo první důležitou úrodou v roce.
Plodiny na polích i ovoce v sadech mohly nenávratně postihnout hniloba a plísně a zničit je škůdci, což znamenalo, že úroda byla špatná a plody nekvalitní.
Další katastrofu mohly způsobit nebezpečné přívalové deště a bouřky, které také způsobovaly nečekané povodně či požáry.

Vyplatí se vědět: Letní slunovrat a svatojánská noc přejí lásce, milování, tajemným kouzlům i hledání pokladů

Medardovské počasí

Samotné medardovské období obvykle trvá až do prvních srpnových dnů a rozpadá se na pět tradičních dešťových vln, které naši předkové označovali jako deště vítské (15. června), svatojánské (24. června), prokopské (4. července), magdalénské (22. července) a petrské (1. srpna). A protože u nás souvisle od Medarda čtyřicet dní v celku snad ještě nikdy nepršelo, pravděpodobně se počet dní do pranostik dostal podle biblické potopy světa, která trvala čtyřicet dní a čtyřicet nocí.

Svatý Medard

Po třech ledových mužích Pankráci, Serváci a Bonifáci je Medard další světec, který se stal symbolem špatného počasí. Medard z Noyonu se narodil se někdy v letech 470 až 473 v Salency ve Francii v bohaté rodině. Otec byl francký šlechtic. Vybral si duchovní dráhu a v roce 505 přijal kněžské svěcení. Pověst o jeho svatosti, řečnickém talentu a hlavně obrovské empatii k chudým se rozšířila po celé severní Francii. Zemřel ve vysokém věku kolem roku 560. Medardovy ostatky jsou pietně pochovány v Soissons, městě franských králů.

Po Pankráci, Serváci a Bonifáci je Medard další světec, který se stal symbolem špatného počasí. Medardův svátek hrál v životě našich předků významnou úlohu. Zdroj: istock.com

Medardovská legenda

Traduje se, že když byl Medard malý chlapec, šel na procházku a v polích ho zastihla průtrž mračen. Před pořádným promoknutím ho ochránil velký orel, který se náhle objevil na obloze a roztáhl nad ním svá široká křídla. Tahle pověst vedla k tomu, že se k němu dodnes zemědělci modlí za suché počasí při senoseči, za úrodnost polí a bohatou úrodu vinné révy.

Svatý Medard je patronem sedláků, pastýřů, vinařů, ochránce dobré úrody, chrání před deštěm, bolestmi zubů, horečkou a choromyslností.

Medard v lidových pranostikách

K Medardovi se váže spousta lidových pranostik, týkajících se předpovědi počasí a úrody. Tady je dvacet nejzajímavějších:

Medardova kápě, čtyřicet dní kape
Když na Medarda prší, těžko se seno suší.
Jaké počasí na Medarda bývá, šest neděl trvání mívá.
Prší-li na svatého Medarda, prší ještě čtyřicet dní po sobě a zkazí se sena.
Svatý Medard vždy jen dobré víno pije a vodu nechává, ať se kam chce lije.
Jasný den na Medarda tiší rolníkovo naříkání.
Tak jak na svatého Medarda bouří, tak se celý měsíc po tom bouřky souží.
Když na Medarda prší, nebudou toho roku houby růst.
Na jakou notu Medard zahraje, na tu se bude celý měsíc tancovat.
Prší-li na Medarda a Prokopa, shnije mandel i kopa.
Kdo na Medarda zasívá, hojnost lnu a zelí mívá.
Když Medard se rozvodní, pršívá šest týdní.
Když na Medarda prší, voda břehy vrší.
Když prší na Medarda, namokne každá brázda.
Medard nemá mrazů více, by nezamrzly nám vinice.
Pláče-li Medard, i ječmen zapláče.
Po Medardovi ostrá zima už nechodí, ani mráz vinici víc neuškodí.
Prší-li na Medarda, je malá naděje na slunečné léto.
Prší-li na svatého Medarda, budou žně deštivé.

Zdroje: slovnik.cmes.cz, www.treking.cz, cs.wikipedia.org, Malý průvodce meteorologií (Jan Munzar a kolektiv), Český lidový a církevní rok (Alena Vondrušková), pranostik.cz