Když na Medarda prší, může nás čekat deštivé léto. Tohle je vysvětlení

Červen je měsícem kvetoucích luk a senoseče, dozrávajících třešní a jahod, voňavých růží i léčivých bylin. Je to měsíc přelomový, protože mění jaro v léto. Hned 1. června začíná léto meteorologické a letos před polednem  21. června v 11 hodin a 14 minut pak léto astronomické, kdy je na severní polokouli nejdelší den a na jižní naopak nejdelší noc. Ve všech oblastech s nadmořskou výškou přibližně 600 metrů a nižší během června začíná vegetační léto s průměrnými teplotami nad 15 °C.

Letní slunovraty v letech 2023 - 2030

rok	den	čas
2023	21. červen	16:58
2024	21. červen	22:51
2025	21. červen	04:43
2026	21. řerven	10:25
2027	21. červen	16:11
2028	20. červen	22:02
2029	21. červen	03:48
2030	21. črven	09:31

Medard a jeho kápě

Medard hrál v životě našich předků významnou úlohu. Mokrého Medarda, ochlazení a dlouhodobého deště se obdobně jako v polovině května ledových mužů hodně obávali. A to hned z několika zcela zásadních důvodů.

• Těžko se kosila tráva a sušilo seno, které bylo první důležitou úrodou v roce.
• Plodiny na polích i ovoce v sadech mohly nenávratně postihnout hniloba a plísně a zničit je škůdci (a to ještě nevěděli nic o plzácích španělských), což znamenalo, že úroda byla špatná a plody nekvalitní.
• Další katastrofu mohly způsobit nebezpečné přívalové deště a bouřky, které také způsobovaly nečekané povodně či požáry.

Letní evropský monzun

Z hlediska klimatického je pro červen typickým projevem příchod letního evropského monzunu zvaného lidově Medard, jehož první vlnu můžeme s poměrně vysokou pravděpodobností okolo 65 % očekávat právě kolem 8. června. Toto období bývá typické vpády chladnějšího oceánského vzduchu nad prohřátý kontinent a z toho vyplývajícími vydatnými, prudkými a vytrvalými srážkami.

Medardovské období

Samotné medardovské období obvykle trvá až do prvních srpnových dnů a rozpadá se na pět tradičních dešťových vln, které naši předkové označovali jako deště vítské (15. června), svatojánské (24. června.), prokopské (4. července.), magdalénské (22. července.) a petrské (1. srpna.). A protože u nás souvisle od Medarda čtyřicet dní vcelku snad ještě nikdy nepršelo, pravděpodobně se počet dní do pranostik dostal podle biblické potopy světa, která trvala čtyřicet dní a čtyřicet nocí.

Svatý Medard

Po třech ledových  mužích Pankráci, Serváci a Bonifáci je Medard další světec, který se stal symbolem špatného počasí. Medard z Noyonu se narodil se někdy v letech 470 až 473 v Salency ve Francii v bohaté rodině. Otec byl francký šlechtic. Vybral si duchovní dráhu a v roce 505 přijal kněžské svěcení. Pověst o jeho svatosti, řečnickém talentu a hlavně obrovské empatii k chudým se rozšířila po celé severní Francii. Zemřel ve vysokém věku kolem roku 560. Medardovy ostatky jsou pietně pochovány v Soissons, městě franských králů.

Medardovská legenda

Traduje se, že když byl Medard malý chlapec, šel na procházku a v polích ho zastihla průtrž mračen. Před pořádným promoknutím ho ochránil velký orel, který se náhle objevil na obloze a roztáhl nad ním svá široká křídla. Tahle pověst vedla k tomu, že se k němu dodnes zemědělci modlí za suché počasí při senoseči, za úrodnost polí a bohatou úrodu vinné révy.

Svatý Medard je patronem sedláků, pastýřů, vinařů, ochránce dobré úrody a proti dešti, proti bolestem zubů, horečce a choromyslnosti.

Medard v lidových pranostikách

K Medardovi se váže spousta lidových pranostik, týkajících se předpovědi počasí a úrody. Tady je dvacet nejzajímavějších:

• Medardova kápě, čtyřicet dní kape
• Když na Medarda prší, těžko se seno suší.
• Jaké počasí na Medarda bývá, šest neděl trvání mívá.
• Prší-li na svatého Medarda, prší ještě čtyřicet dní po sobě a zkazí se sena.
• Svatý Medard vždy jen dobré víno pije a vodu nechává, ať se kam chce lije.
• Jasný den na Medarda tiší rolníkovo naříkání.
• Tak jak na svatého Medarda bouří, tak se celý měsíc po tom bouřky souží.
• Když na Medarda prší, nebudou toho roku houby růst.
• Na jakou notu Medard zahraje, na tu se bude celý měsíc tancovat.
• Prší-li na Medarda a Prokopa, shnije mandel i kopa.
• Kdo na Medarda zasívá, hojnost lnu a zelí mívá.
• Když Medard se rozvodní, pršívá šest týdní.
• Když na Medarda prší, voda břehy vrší.
• Když prší na Medarda, namokne každá brázda.
• Medard nemá mrazů více, by nezamrzly nám vinice.
• Pláče-li Medard, i ječmen zapláče.
• Po Medardovi ostrá zima už nechodí, ani mráz vinici víc neuškodí.
• Prší-li na Medarda, je malá naděje na slunečné léto.
• Prší-li na svatého Medarda, budou žně deštivé.

Zdroje: slovnik.cmes.cz, www.treking.cz, cs.wikipedia.org, Malý průvodce meteorologií (Jan Munzar a kolektiv), Český lidový a církevní rok (Alena Vondrušková)