Jak pěstovat a sklízet třešně. Proč je tolik třešní červivých

První třešně dozrávají už koncem května, ale jejich hlavní sezonou jsou červen a červenec. Nejdříve se červenají šťavnaté srdcovky a nejpozději zrají sytě červené až černé chrupky. Poradíme vám, jak tohle zdravé šťavnaté ovoce pěstovat, jaké odrůdy si vybrat, jak třešně česat i kdy stříhat stromy. A taky prozradíme, proč je tolik třešní červivých.

Třešeň ptačí (Prunus avium) neboli třešeň obecná je strom poměrně mohutný a rozvětvený, dosahující do výšky okolo 15 metrů a dožívají se 80 až 100 let. Plodit začíná většinou pět let od vysazení a z jednoho středně velkého stromu se sklízí i 150 kg plodů. Žlutočervené, červené, tmavě rudé až téměř černé plody o velikosti 1 až 2 cm mají většinou kulatý tvar, uprostřed je pecka, obklopená bílou až narůžovělou měkkou dužninou. Tu z více než 80 procent tvoří voda.

Šťavnaté třešně obsahují mj. vitaminy B, C, E a kyselinu listovou, z minerálů draslík, fosfor, jód, hořčík, vápník, zinek a železo. Třešně jsou dobré, ale taky velmi zdravé ovoce, a tak je s klidným svědomím můžeme konzumovat na kila, především těch čerstvě utržených!

Na co jsou dobré třešně

Pozitivní účinky třešní pro naše zdraví jsou opravdu široké:

Pomáhají s trávením, vylučováním a detoxikací, dokážou čistit játra, ledviny i krev.
Třešně mají i mírně projímavé účinky a působí proti zácpě.
Jejich konzumace pomáhá při léčbě cukrovky a při poruchách činnosti štítné žlázy.
Třešně také podporují růst kostí a zubů.
Zvyšují imunitu a obranyschopnost těla proti různých infekčním onemocněním.
Prokázané jsou jejich protizánětlivé účinky, pomáhají lidem trpícím artritidou, dnou a revmatismem.
Výtažky z plodů třešní najdeme v pleťových krémech, protože mají hydratační schopnosti, a zpomalují tak stárnutí pokožky.
V třešních je mnoho antioxidantů, které jsou obsaženy především v přírodním barvivu – čím tmavší plody, tím více antioxidantů obsahují. Ty chrání srdce a cévy, ale i buňky lidského těla před nádorovým bujením.
Využít se dají i sušené pecky třešní, které v látkovém sáčku absorbují teplo. V lidové medicíně se využívaly například při horečkách. Můžou se ale také nahřáté použít pro zahřátí při prochladnutí.
Stopky z třešní pomohou při zavodnění, mají totiž močopudné účinky. Usušte si je a při otocích si z nich udělejte diuretický čaj.

V třešních je mnoho antioxidantů, které jsou obsaženy především v přírodním barvivu. Čím tmavší plody, tím více antioxidantů obsahují. Zdroj: iStock

Jak a kdy třešně česat

Nejdříve se červenají šťavnaté srdcovky s měkkou dužinou a tenkou slupkou. Následují žluté až červené chrupky a polochrupky. Nejpozději zrají sytě červené až černé chrupky.

Zralé plody jsou méně tuhé, šťavnaté, od navinule sladké chuti až po velmi sladkou, jsou více či méně aromatické.
Třešně sklízíme ráno nebo navečer, a pokud to jde, vybereme den, kdy příliš nesvítí slunce. To proto, aby očesané plody zbytečně neosychaly a nescvrkávaly se.
Snažíme se je trhat zásadně i se stopkou, aby nám takzvaně nevytekly.
Plody i nepatrně zasažené hnilobou vyhodíme a ty nakousané od červů můžeme nechat na stromě špačkům.

Jak zbavit třešně červů

Abychom z třešní vyplavili případné červy, dáme plody do vhodné nádoby, zalijeme je octovou vodou (na 1 litr vody maximálně 10 ml octa) a necháme asi 2 hodiny stát. Pokud v třešních nevítaní vetřelci jsou, vyplavou. Plody pak opláchneme tekoucí vodou a můžeme se do nich bez obav pustit – na chuti nic nepoznáme. Všechny plody, které vyplavou na povrch hladiny, vyhodíme. Třešně myjeme i se stopkami.

Jak třešně uchovat

Třešně nejlíp chutnají čerstvě utržené ze stromu. Nemají dlouhou trvanlivost a měly by se co nejrychleji sníst nebo zpracovat. Se stopkou vydrží maximálně 3 dny v chladu a ve tmě, bez stopky se velmi rychle kazí. V chladničce by neměly být blízko aromatických potravin, protože rády přebírají jiné vůně a hlavně pachy.

Kdy a jak zasadit třešeň

Nové stromky vysazujeme na podzim i na jaře. Při výsadbě nejprve namočíme kořeny ovocného stromku na 2 až 6 hodin do vody. Doporučuje se namočit kořeny bezprostředně před výsadbou do jílovité kaše; to podpoří rychlejší zakořeňování.
Nezapomeneme ustřihnout konce kořenů. Na řezné ráně se rychle vytvoří hojivý zával a nové kořínky. Pokud je dřevo zahnědlé, zkracujte kořen tak dlouho, dokud nebude světlé.
Stromek usadíme do jámy tak, aby místo šlechtění zůstalo po vysypání jámy zeminou nad povrchem země. Můžeme si pomoci prkénkem či kůlem, které položíte na jámu. Kolem kořenů nasypeme zeminu, nejlépe dobře rozležený kompost. Pak pokračujeme v zasypávání kořenů.
Zeminu kolem stromku ušlapeme a důkladně zalijeme zhruba 15 litry vody. Po vsáknutí můžeme ještě místo výsadby mulčovat kůrou či listím.
Mladý stromek je vhodné připevnit ke kůlu, ideálně tak, aby se kůl a strom nedotýkaly, ale zároveň byly stabilní.
Po výsadbě se vyplatí natřít stromek bílým latexem zředěným vodou. Bílá totiž odráží sluneční paprsky a chrání stromek před vysycháním.
Ovocné stromky vysazené na podzim přihrneme do výše zhruba 30 cm zeminou, aby mráz a slunce kmínky v zimě nevysušovaly. Na jaře se pak hromádka rozhrne a kolem stromku se vytvoří tzv. mísa – jejím posláním je zadržovat co možná nejvíce dešťové vody.

Pěstování třešní

Třešně vyžadují teplé, slunné polohy chráněné před větrem a mrazy s dobrou cirkulací vzduchu. Nesnášejí zamokřená stanoviště, kde stromy namrzají a hynou.
Stromy dobře rostou v lehčích, dobře propustných, spíše hlinitých půdách s pH v rozmezí 6,5-8, přiměřeně vápenitých. Do sušších půd vysazujeme rané odrůdy, do vlhčích naopak odrůdy pozdější.
Stromy hnojíme po odkvětu a pak po sklizni, přispějeme tak k lepšímu růstu a zdravotnímu stavu stromů. Nejkvalitnější hnojení zajistí dobře rozležený kompost nebo chlévská mrva. Zálivce věnujeme pozornost krátce po výsadbě, obzvláště při sázení v jarních měsících.
Nezapomeneme dodávat vláhu po nasazení plodů. Dbáme na to, aby půda byla vlhká, ale nepřemokřená.
Na zimu se vyplatí natřít kmeny a nejsilnější větve tzv. vápenným mlékem; jedná se o 20% směs hašeného vápna s vodou. Před samotným nátěrem je vhodné odstranit starou a odumřelou kůru kmenu. Takto ošetřený strom je chráněný před mrazy i zimním sluncem. Mladé stromy lze před mrazem chránit obalením kmínku jutovinou.

Tvarování stromů

V prvních letech po výsadbě třešňové stromky potřebují výchovný řez. Vybereme si hlavní větev a základní 2 boční výhony (jeden na každé straně). Vybrané větve zkrátíme na 4–6 ok tak, aby směřovaly ven z koruny, a upravíme hlavní větev zkrácením asi 10 cm nad zkrácené boční větve.
Třešně nesnášejí příliš hluboký řez a přísné tvarování. Tvarujeme je proto v nejnutnější míře, jen prosvětlujeme korunu. Nejvhodnější čas je hned po sklizni plodů. Odstraňujeme konkurenční výhony, zkracujeme kosterní větve do jedné roviny, vystříháváme překřížené větve a v době vegetace letorosty zahušťující korunu. Přírůstky zkracujeme, jen jsou-li delší než 60 cm. Pokud postupujeme opatrně, můžeme prořezávat větve plné plodů, a ty pak očesat pohodlně na zemi, čímž spojíme příjemné s užitečným.

Třešně nesnášejí příliš hluboký řez a přísné tvarování. Tvarujeme je proto v nejnutnější míře, jen prosvětlujeme korunu. Zdroj: istock.com

Proč je tolik červivých třešní?

Dužina třešní hnědne, měkne, červiví, zahnívá, plody padají? Na třešních se nám usadila vrtule třešňová (Rhagoletis cerasi). Jedná se o nápadnou mouchu s jasně žlutým štítkem mezi základy křídel, jejíž larvy způsobují červivost plodů, obzvláště pozdě zrajících odrůd. Nejčastěji se vyskytuje počátkem června na zelených a poločervených třešních, kde můžeme snadno pozorovat její páření. Samičky pak kladou po jednom vajíčku na plody, každý označí feromonem, takže další samička se jim vyhne a najde si své. Proto je červivých tolik třešní! Dorostlé larvy opouštějí vyžrané plody a kuklí se v půdě.

Čtěte také: Proč jíst višně: Zkuste domácí griotku, koláč s drobenkou, džem v čokoládě a bublaninu

Všechny třešně ze stromu je nutné sklidit, popadané ovoce sesbírat a spálit! Jako přímá ochrana se umísťují do koruny stromů zářivě žluté lepové lapáky. Odchytem dospělců vrtule ještě před kladením vajíček se výrazně sníží červivost třešní. Pokud to nepomůže, musíme použit chemické postřiky. Náletům vrtule třešňové unikají rané odrůdy třešní, jako třeba Adélka, Karešova, Helga, Kasandra; pokud je sklidíme včas, nebudou červivé.

Jaké jsou nejlepší třešně?

Třešně se rozdělují do několika skupin podle tuhosti dužniny, barvy a tvaru plodu:

Srdcovky (měkká dužina i slupka, barva třešní je červená až černá většinou zrají brzy)
Tmavé chrupky (dužina tuhá, slupka pevná, třešně jsou světle červené až černé, zrají pozdně)
Pestré chrupky (žluté až červené plody)
Světlé chrupky (většinou žluté třešně)
Polochrupky (polotuhá dužina)

Sedm třešňových týdnů

Při výběru odrůdy se vyplatí vědět, kdy zhruba třešně dozrávají – vodítkem je tzv. sedm třešňových týdnů. Údaje jsou pouze orientační, záleží na počasí, teplotě a poloze, kde chceme třešně pěstovat. .

1. třešňový týden (24. 5. – 6. 6.)

Adélka: Velmi raná tmavá srdcovka zraje v 1. až 2. třešňovém týdnu. Plod je středně velký, srdčitý, slupka tmavě červená, dužina středně tuhá, červená, středně až velmi šťavnatá, chuť je sladce navinulá, šťáva je červená.

2. třešňový týden (8. 6.– 18. 6.)

Kasandra: Velmi raná až raná tmavá polochrupka zraje ve 2. třešňovém týdnu. Slupku má hnědočervenou, středně silnou. Dužina je měkká až středně tuhá, červená, velmi šťavnatá, sladká a velmi aromatická. Šťáva je červená. Odrůda je odolná proti vrtuli třešňové.

3. třešňový týden (20. 6. – 30. 6.)

Helga: Raná tmavá polochrupka má plody středně velké, ploše kulovité. Slupka je tmavě červená, dužina červená, velmi šťavnatá, sladce navinulá, velmi dobrá. Šťáva je červená.

4. třešňový týden (2. 7. – 12. 7.)

Fabiola: Středně raná tmavá chrupka má velké srdčité plody. Slupka je hnědočervená, dužina je středně tuhá, červená, středně šťavnatá. Chuť má navinule sladkou, příjemně aromatickou. Šťáva je červená.

5. třešňový týden (14. 7. – 4. 7.)

Tamara: Středně raná tmavá chrupka s velkými plody ledvinovitého tvaru. Slupka je tmavě červená, středně silná, dužina tuhá, tmavě červená, středně šťavnatá, výrazně sladká, aromatická, velmi dobrá. Šťáva má purpurovou barvu.

6. třešňový týden (26 .7. – 8. 8.)

Justyna: Středně raná až pozdní chrupka s velkými, ploše kulovitými plody. Slupka má barvu hnědočervenou. Dužina je tuhá, růžová, velmi šťavnatá, navinule sladká, aromatická. Šťáva je růžová.

7. třešňový týden (10. 8. – 20. 8.)

Halka: Pozdní samosprašná tmavá chrupka. Plod je velký, ploše kulovitý, slupka středně tlustá, hnědočervená. Dužina červená, středně tuhá, sladká až velmi sladká a aromatická.

Co udělat s třešněmi

Pro dlouhodobější uchování třešně zavaříme (kompoty, džemy, marmelády) nebo zamrazíme s peckou i bez. Během roku pak můžeme kdykoliv sáhnout do mrazáku a vytáhnout pytlík třešní a upéct třeba čokoládový koláč, rýžový nákyp nebo udělat zmrzlinový pohár. Z čerstvých třešní jsou nejlepší tradiční bublanina a třešňové knedlíky z bramborového těsta. Za vyzkoušení rozhodně stojí také originální třešňový páj. Velmi dobře vypadají svěží třešně na nejrůznějších nepečených nebo pečených zákuscích a dortech. Třešně se dají také vypálit a udělat třešňovici, vynikající je domácí likér třešňovka i třešňové víno.

Zdroje: izahradkar.cz, vsuo.cz, bylinkovo.cz,agromanual.cz,cs.wikipedia.org, freshiprima.cz