TŘEŠNĚ: Jak pěstovat a sklízet zdravé šťavnaté ovoce. Jak udělat třešňovou bublaninu a knedlíky

První třešně dozrávají už koncem května, ale jejich hlavní sezonou jsou červen a červenec. Nejdříve se červenají šťavnaté srdcovky s měkkou dužinou a tenkou slupkou nebo polosrdcovky se slupkou středně tuhou. Následují žluté až červené chrupky a polochrupky. Nejpozději zrají sytě červené až černé chrupky s tuhou dužinou a pevnou slupkou. Poradíme vám, jak tohle zdravé šťavnaté ovoce pěstovat, jaké odrůdy si vybrat, jak třešně česat i kdy stříhat stromy,

Třešeň (Prunus avium) je strom poměrně mohutný a rozvětvený, dosahující do výšky až 10 metrů a dožívají se 80 až 100 let. Plodit začíná většinou 5 let od vysazení a z jednoho středně velkého stromu se sklízí i 150 kg plodů. Žlutočervené, červené, tmavě rudé až téměř černé plodyo velikosti 1 až 2 cm mají většinou kulatý tvar, uprostřed je pecka, obklopená bílou až narůžovělou měkkou dužninou. Tu z více než 80 procent tvoří voda. Šťavnaté třešněobsahují mj. vitaminy B, C, E a kyselinu listovou, z minerálů draslík, fosfor, jód, hořčík, vápník, zinek a železo. Třešně jsou dobré, ale taky velmi zdravé ovoce, a tak je s klidným svědomím můžeme konzumovat na kila, především těch čerstvě utržených!

Jak třešně pomáhají zdraví

Pozitivní účinky pro naše zdraví jsou opravdu široké. Pomáhají strávením, vylučováním a detoxikací, obsahují látky, které na sobě vážou ve střevech tuky, které se tak nemohou ukládat vpodobě nežádoucích tukových polštářů. Zároveň dokážou čistit játra, ledvinyi krev. Jejich konzumace pomáhá při léčbě cukrovky a při poruchách činnosti štítné žlázy i při bolestech páteře. Třešně také podporují růst kostí a zubů, zvyšují imunitu a obranyschopnost těla proti různých infekčním onemocněním. Prokázané jsou jejich protizánětlivé účinky, včetně artritidy, pomáhají lidem trpícím dnou a revmatismem.

V třešních je mnoho antioxidantů, které jsou obsaženy především v přírodním barvivu – čím tmavší plody, tím více antioxidantů obsahují. Ty chrání srdce a cévy, ale i buňky lidského těla před nádorovým bujením. Konzumace třešní například významně snižuje riziko onemocnění jater, ledvin i močového měchýře. Třešně mají i mírně projímavé účinky a působí proti zácpě. Výtažky z plodů třešní najdeme v pleťových krémech, protože mají hydratační schopnosti a zpomalují tak stárnutí pokožky.

Využít se dají i sušené peckytřešní, které v látkovém sáčku absorbují teplo. V lidové medicíně se využívaly například při horečkách. Můžou se ale také nahřáté použít pro zahřátí při prochladnutí. Stopky z třešní poomohou při zavodnění, mají totiž močopudné účinky. Usušte si je a při otocích si z nich udělejte diuretický čaj.

Jak a kdy třešně sklízet

Třešně sklízíme ráno nebo navečer, a pokud to jde, vybereme siden, kdy příliš nesvítí slunce. To proto, aby očesané plody zbytečně neosychaly a nescvrkávaly se. Snažíme se je trhat zásadně i se stopkou, aby nám „nevytekly“. Plody i nepatrně zasažené hnilobou vyhodíme a ty nakousané od červů můžeme nechat na stromě špačkům. Třešně myjeme i se stopkami. Abychom znich vyplavili případné červy, dáme třešně do vhodné nádoby, zalijeme je octovou vodou (na 1 litr vody maximálně 10 ml octa) a necháme asi 2 hodiny stát. Pokud vtřešních nevítaní vetřelci jsou, vyplavou. Plody pak opláchneme tekoucí vodou a můžeme se do nich bez obav pustit – na chuti nic nepoznáme. Všechny plody, které vyplavou na povrch hladiny, vyhodíme.Zárukou čerstvosti je zelená stopka – pokud by byla vysušená nebo hnědá, třešeň je už delší dobu utržená.

10 pravidel pěstování třešní

1. Třešně vyžadují teplé, slunné polohy chráněné před větrem a mrazy s dobrou cirkulací vzduchu. Nesnáší zamokřená stanoviště, kde stromy namrzají a hynou,
2. Stromy dobře rostou v lehčích, dobře propustných, spíše hlinitých půdách s pH v rozmezí 6,5-8, přiměřeně vápenitých. Do sušších půd vysazujeme rané odrůdy, do vlhčích naopak odrůdy pozdější.
3. Nové stromky vysazujeme na podzim i na jaře. Při výsadbě nejprve namočíme kořeny ovocného stromku na 2 až 6 hodin do vody. Doporučuje se namočit kořeny bezprostředně před výsadbou do jílovité kaše; to podpoří rychlejší zakořeňování. Nezapomeneme ustřihnout konce kořenů. Na řezné ráně se rychle vytvoří hojivý zával a nové kořínky. Pokud je dřevo zahnědlé, zkracujte kořen tak dlouho, dokud nebude světlé.
4. Stromek usadíme do jámy tak, aby místo šlechtění zůstalo po vysypání jámy zeminou nad povrchem země. Můžeme si pomoci prkénkem či kůlem, které položíte na jámu. Kolem kořenů nasypeme zeminu, nejlépe dobře rozležený kompost. Pak pokračujeme vzasypávání kořenů. Zeminu kolem stromku ušlapeme a důkladně zalijeme zhruba 15 litry vody. Po vsáknutí můžeme ještě místo výsadby mulčovat kůrou či listím.
5. Mladý stromek je vhodné připevnit ke kůlu, ideálně tak, aby se kůl a strom nedotýkaly, ale zároveň byly stabilní. Po výsadbě se vyplatí natřít stromek bílým latexem zředěným vodou. Bílá totiž odráží sluneční paprsky a chrání stromek před vysycháním.
6. Ovocné stromky vysazené na podzim přihrneme do výše zhruba 30 cm zeminou, aby mráz a slunce kmínky vzimě nevysušovaly. Na jaře se pak hromádka rozhrne a kolem stromku se vytvoří tzv. mísa – jejím posláním je zadržovat co možná nejvíce dešťové vody.
7. Stromy hnojíme po odkvětu a pak po sklizni, přispějeme tak k lepšímu růstu a zdravotnímu stavu stromů. Nejkvalitnější hnojení zajistí dobře rozležený kompost nebo chlévská mrva. Zálivce věnujeme pozornost krátce po výsadbě, obzvláště při sázení v jarních měsících. Nezapomeneme dodávat vláhu po nasazení plodů. Dbáme na to, aby půda byla vlhká, ale nepřemokřená.
8. V prvních letech po výsadbě třešňové stromky potřebují výchovný řez. Vybereme si hlavní větev a základní 2 boční výhony (jeden na každé straně). Vybrané větve zkrátíme na 4-6 ok tak, aby směřovaly ven z koruny a upravíme hlavní větev zkrácením asi 10 cm nad zkrácené boční větve.
9. Třešně nesnášejí příliš hluboký řez a přísné tvarování. Tvarujeme je proto v nejnutnější míře, jen prosvětlujeme korunu. Nejvhodnější čas je hned po sklizni plodů. Odstraňujeme konkurenční výhony, zkracujeme kosterní větve do jedné roviny, vystříháváme překřížené větve a v době vegetace letorosty zahušťující korunu. Přírůstky zkracujeme, jen jsou-li delší než 60 cm.Pokud postupujeme opatrně, můžeme prořezávat větve plné plodů, a ty pak očesat pohodlně na zemi, čímž spojíme příjemné sužitečným.
10. Na zimu se vyplatí natřít kmeny a nejsilnější větve tzv. vápenným mlékem; jedná se o 20% směs hašeného vápna s vodou. Před samotným nátěrem je vhodné odstranit starou a odumřelou kůru kmenu. Takto ošetřený strom je chráněný před mrazy i zimním sluncem. Mladé stromy lze před mrazem chránit obalením kmínku jutovinou.

Dužina třešní hnědne, měkne a zahnívá, třešně padají

Na třešních se usadila vrtule třešňová(Rhagoletis cerasi). Jedná se o nápadnou mouchu s jasně žlutým štítkemmezi základy křídel, jejíž larvy způsobují červivost plodů, obzvláště pozdě zrajících odrůd. Nejčastěji se vyskytuje počátkem června na zelených a poločervených třešních, kde můžeme snadno pozorovat její páření. Samičky pak kladou po jednom vajíčku na plody, každý označí feromonem, takže další samička se jim vyhne a najde si své. Proto je červivých tolik třešní. Dorostlé larvy opouštějí vyžrané plody a kuklí se v půdě. Všechny třešně ze stromu je nutné sklidit, popadané ovoce sesbírat a spálit. Jako přímá ochrana se umísťují do koruny stromů zářivě žluté lepové lapáky. Odchytem dospělců vrtule ještě před kladením vajíček se výrazně sníží červivost třešní. Pokud to nepomůže, musíme použit chemické postřiky. Náletům vrtule třešňové unikají rané odrůdy třešní, jako třeba Adélka,Karešova, Helga, Kasandra; pokud je sklidíme včas, nebudou červivé.

Jak třešně zpracovatv kuchyni

Třešně nejlíp chutnají čerstvě utržené ze stromu, ale určitě vyplatí přinést si domů plný košík! Třešně ale nemají dlouhou trvanlivost a měly by se co nejrychleji sníst nebo zpracovat. Se stopkou vydrží maximálně 3 dny v chladu a ve tmě, bez stopky se velmi rychle kazí. V chladničce by neměly být blízko aromatických potravin, protože rády přebírají jiné vůně a hlavně pachy.

Pro dlouhodobější uchování třešně zavaříme (kompoty, džemy, marmelády) nebo zamrazíme s peckou i bez. Během roku pak můžeme kdykoliv u sáhnout do mrazáku a vytáhnout pytlík třešní upéct třeba čokoládový koláč, rýžový nákyp nebo zmrzlinový pohár. Z čerstvých třešní jsou nejlepšítradiční bublaninaatřešňové knedlíky z bramborového těsta. Za vyzkoušní rozhodně stjí takéoriginální třešňový páj. Velmi dobře vypadají jako svěží na nejrůznějších nepečených nebo pečených zákuscích a dortech. Třešně se dají také vypálit a udělat třešňovice, vynikají se ji domácí likér třešňovka i třešňové víno.

Doporučené odrůdy třešní

Při výběru odrůdy se vyplatí vědět, kdy zhruba třešně dozrávají - vodítkem je tzv. sedm třešňových týdnů. Údaje jsou pouze orientační,záleží na počasí, teplotě a poloze, kde chceme třešně pěstovat. .

1. třešňový týden (24. 5. – 6. 6.)

Adélka

Velmi raná tmavá srdcovka zraje v1. až 2. třešňovém týdnu. Plod je středně velký, srdčitý, slupka tmavě červená, dužnina středně tuhá, červená, středně až velmi šťavnatá, chuť je sladce navinulá, šťáva je červená.

2. třešňový týden (8. 6.-18. 6.)

Kasandra

Velmi raná až raná tmavápolochrupka zraje ve2. třešňovém týdnu. Slupku má hnědočervenou, středně silnou. Dužina je měkká až středně tuhá, červená, velmi šťavnatá, sladká a velmi aromatická Šťáva je červená. Odrůda, odolná proti vrtuli třešňové

3. třešňový týden (20. 6. – 30. 6.)

Helga

Raná tmavá polochrupka má plody středně velké, ploše kulovité. Slupka je tmavě červená, dužina, červená, velmi šťavnatá, sladce navinulá, velmi dobrá. Šťáva je červená.

4. třešňový týden (2. 7. – 12. 7.)

Fabiola

Středně raná tmavá chrupka má velké , srdčité plody. Slupka je hnědočervená, dužina je středně tuhá, červená, středně šťavnatá. Chuť má navinule sladkou, příjemně aromatickou. Šťáva je červená.

5. třešňový týden (14. 7. – 4. 7.)

Tamara

Středně ranátmavá chrupka s velkými plody ledvinovitého tvaru. Slupka je tmavě červená, středně silná, dužina tuhá, tmavě červená, středně šťavnatá, výrazně sladká, aromatická, velmi dobrá. Šťáva má purpurovou barvu.

6. třešňový týden (26 .7. – 8. 8.)

Justyna

Středně raná až pozdní chrupka s velkými, velký, ploše kulovitými plody. Slupka má barvu hnědočervenou. Dužina je tuhá, růžová, velmi šťavnatá, navinule sladká, aromatická. Šťáva je růžová.

7. třešňový týden (10. 8. -20. 8.)

Halka

Pozdní samosprašná tmavá chrupka. Plod je velký, ploše kulovitý, slupka středně tlustá, hnědočervená. Dužina červená, středně tuhá, sladká až velmi sladká a aromatická.