Chladné a deštivé počasí, jaké přináší Medard, vyhovuje tradiční české zelenině

Přinese Medard chladné a deštivé počasí? Tento způsob léta vyhovuje tradiční české zelenině Zdroj: Getty Images

Medard (8. června) je odedávna symbolem špatného počasí. Prší-li na Medarda, je údajně malá naděje na slunečné léto. Jaké nakonec bude léto, nedokáže stoprocentně předpovědět nikdo. Pokud se nechceme rozčilovat nad mizernou úrodou, měli bychom pěstovat rozmanité druhy zeleniny.

Medardova kápě, čtyřicet dní kape je souvislosti s pěstováním pravděpodobně nejznámější českou lidovou pranostikou. I když je těch deštivých 40 dnů v jednom kuse trochu nadnesených (průměrně to bývá „jenom“ 10 až 15 dnů), byl a je tenhle letní evropský monzun, za kterým stojí teplotní rozdíly mezi prohřátým kontinentem a ještě chladným oceánem, postrachem zemědělců.

Podobně jako jarní mrazy o ledových mužích (Pankrác, Servác, Bonifác) v polovině května, tak i Medard (8. červen) s ochlazením a dlouhodobým deštěm totiž nevěstí budoucí úrodě nic dobrého.

My zahrádkáři si dnes na počasí možná tak od plic pořádně zanadáváme, že neroste nic jiného než plevel, ale dříve mokrý Medard pro rolníky dost často představoval naprostou katastrofu. Obtížně sekali mokrou trávu a hlavně sušili seno, nezbytné pro chov dobytka. Obilí, zeleninu a ovoce na polích a v sadech mohly nenávratně zničit i choroby a škůdci. Špatná úroda a nekvalitní plody znamenaly chudobu. Další nepříjemnosti přinášely lidem přívalové deště a silné bouřky, které často způsobovaly požáry.

Přinese Medard chladné adeštivé počasí? Tento způsob léta vyhovuje tradiční české zelenině. Zdroj: iStock

Medardovské pranostiky

Prší-li na Medarda, je malá naděje na slunečné léto.
Medardova kápě, čtyřicet dní kape.
V červnu deštivo a chladno způsobí rok neúrodný snadno.
Když na Medarda prší, těžko se seno suší.
Pláče-li Medard, i ječmen zapláče.
Když na Medarda prší, nebudou toho roku houby růst.
Jasný den na Medarda tiší rolníkovo naříkání.

Počasí neporučíme

Že počasí neporučíme, to už dlouho víme. „Jaké bude letos léto, to nedokáže stoprocentně předpovědět patrně nikdo. A tak bychom měli na své zahradě pěstovat rozmanité druhy zeleniny, nejen oblíbená teplomilná rajčata, okurky, lilky, melouny nebo papriky, ale taky tradiční středoevropskou a českou zeleninu, které chladnější a deštivější počasí prospívá, protože nemá vysoké nároky na teplo a potřebuje dostatek vláhy. Když ji ochráníme před plísněmi, hnilobami a nenasytnými škůdci, tak bychom se mohli letos dočkat opravdu pěkné úrody zeleniny,“ říká Marta Pawlicová, tajemnice Českého svazu zahrádkářů.

My zahrádkáři si dnes na počasí možná tak od plic pořádně zanadáváme, že neroste nic jiného než plevel, ale dříve mokrý Medard pro rolníky dost často představoval katastrofu. Zdroj: iStock