Kateřina na ledě, Vánoce na blátě. Vyplní se letos tahle lidová pranostika?

Kateřina na ledě, Vánoce na blátě. Vyplní se letos tahle lidová pranostika? Kdo byla svatá Kateřina a co je ženské právo? Zdroj: istock.com

Dnes, 25. listopadu, slaví svůj svátek všechny Kateřiny, Káti, Kačenky, Katky... Svátek svaté Kateřiny má dlouhou tradici. Připomíná sv. Kateřinu Alexandrijskou, která byla podle legendy kvůli své víře v Ježíše Krista mučena, vězněna a nakonec popravena údajně 25. listopadu mezi lety 307 až 310. Dříve si lidé Kateřinu připomínali nejen lidovými pověrami související s její mučednickou smrtí, ale především se bavili.

Svátek svaté Kateřiny spadal do období, kdy se už většina zemědělských prací odbývala doma ve světnici, případně pod střechou stodoly nebo sýpky. Mlátilo se obilí, vozilo se do mlýna, aby se semlelo na mouku, sušilo se ovoce na zimu, připravoval se len na předení a ženy draly peří, které získaly z hus snědených na svatého Martina.

„Existovaly lidové pověry, související s legendou o mučednické smrti svaté Kateřiny, které zakazovaly práci se vším, co mělo nebo připomínalo kolo. Nesměly se používat kolovraty, povozy, ruční mlýnky, otáčivé brusy a jiné nářadí, ale nikomu to příliš nevadilo, protože ženy aspoň měly čas připravit se na večerní kateřinskou zábavu,“ uvádí Alena Vondrušková ve své knize Český lidový a církevní rok. Někde na svatou Kateřinu končila pastva a začalo se se stříháním ovcí. Čeledíni a děvečky dostávali výplatu, a pokud chtěli, mohli změnit službu, pokud tak neučinili na sv. Martina.

Existovaly lidové pověry, související s legendou o mučednické smrti svaté Kateřiny, které zakazovaly práci se vším, co mělo nebo připomínalo kolo Zdroj: istock.com

Svatá Kateřina

Kateřina bývá zobrazována s rozbitým kolem a mečem (nástroji jejího mučení a popravy), s knihou (symbol učenosti), s korunou a palmovou ratolestí (symboly mučednictví) a lilií (symbol mravní čistoty a cudnosti). Kateřina je patronkou dívek, panen i manželek, všech řemeslníků, kteří pracují s kolem nebo ostřím. Díky své učenosti se stala patronkou řady univerzit a knihoven, studentů a učitelů, hlavně ale studentek a učitelek.

Kateřina žila kolem roku 300 v Alexandrii, egyptské římské provincii. Pocházela ze vznešené a bohaté rodiny, byla to dívka krásná, ale také vzdělaná, vynikala moudrostí, bystrostí a výřečností. Kateřina Alexandrijská byla velmi oblíbená ve středověku, hned po Panně Marii byla druhou nejuctívanější světicí. U nás byl jejím velkým ctitelem Karel IV., který jí na Karlštejně zasvětil kapli vykládanou drahými kameny a pro Svatovítský chrám získal část ostatků.

Svatá Kateřina Zdroj: https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=13358216

Legenda o svaté Kateřině

Legenda praví, že když do Alexandrie zavítal římský císař Maximinus, vytkla mu, že se klaní pohanským modlám a krutě pronásleduje křesťany. Díky tomu, že ho Kateřina okouzlila, dal jí možnost obhájit své názory před předními pohanskými mudrci, kteří jí měli křesťanství rozmluvit. Dívka však vyvrátila tvrzení pohanů a některé z nich přesvědčila o správnosti Kristova učení a obrátila na víru. Kateřina navíc odmítla nabízený sňatek, neboť se zaslíbila Ježíši Kristu.

To bylo na císaře moc a dal ji vsadit do vězení. Měla tam zůstat, dokud buď nezmění názor, nebo nezemře hlady. Po dvanácti dnech ji před císaře přivedli a byla stejně zdravá a krásná jako dříve. Kateřina dostala poslední šanci, ale protože svůj názor nezměnila, rozhodl se císař zlomit její víru mučením, konkrétně lámáním kolem speciálně opatřeným po obvodu ostrými železnými bodci, které měly její tělo rozdrásat. Ještě než ji kati ke kolu připoutali, smrtící nástroj se rozpadl úderem blesku. Když to Maximinus viděl, odsoudil Kateřinu ke stětí mečem. Údajně byla popravena 25. listopadu mezi lety 307 až 310. O pár let později, v roce 313 za císaře Konstantina, bylo křesťanství povoleno.

K tématu

Tradice a svátky

Svatý Ondřej je patron svateb a nevěst. Poslední listopadová noc patří věštění

Tradice a svátky

Co znamená svátek svatého Martina a kde se vzala tradice péct svatomartinskou husu?

Kateřinské zábavy se řídily ženským právem

Kateřinské zábavy byly pověstné tzv. ženským právem, které znamenalo, že ženám ten večer a noc náležela obvyklá mužská práva, jako organizovat zábavu, platit muzikantům za hudbu, partnerům za útratu a hlavně si mohly samy vybírat, s kým půjdou tančit a užívat si zábavu podle svého. Jen jednou za večer se vyhlašovala pánská volenka, obvykle o půlnoci. Pak muži dostávali svá privilegia zase zpět. Často o ně však museli ještě zabojovat. V mnoha regionech bývalo zvykem zavěšování zástěry ke stropu tanečního sálu. Dokud ji muži nesundali, měly zábavu na povel ženy. Proto se jim taky často říkalo babské plesy nebo zástěrkové zábavy. Nakonec tanečníci dostávali od žen a dívek na památku dárek, květinu nebo zdobené pečivo.

Kateřinské lidové pranostiky aneb Jaké bude počasí

Okolo poloviny poslední listopadové dekády přicházívají tzv. kateřinská chladna, která obvykle trvají až do konce měsíce. Toto období se vyskytuje s vysokou pravidelností v sedmi letech z desíti a přináší s sebou již ryze zimní počasí provázené mrazy, sněžením a někdy i souvislou sněhovou pokrývkou. Se svatou Kateřinou se podobně jako s dalšími světci Medardem, Pankrácem, Servácem a Bonifácem, Vavřincem, Martinem nebo Annou pojí mnoho lidových pranostik, pojďme si některé z nich připomenout.