reklama

Svátek sv. Kateřiny kdysi byl poslední příležitostí se před začátkem adventu pořádně pobavit

Lenka Valjentová
25. listopadu 2022
Svátek svaté Kateřiny má dlouhou tradici. Připomíná sv. Kateřinu Alexandrijskou, která byla podle legendy kvůli své víře krutě mučena, vězněna a nakonec popravena. Dříve si lidé Kateřinu spojovali s mnohými lidovými pověrami a pranostikami, ale hlavně byl její svátek pro naše předky poslední možností se před začátkem adventního období ještě pořádně pobavit.
reklama

Svátek svaté Kateřiny (25. listopadu) spadal do období, kdy se už většina zemědělských prací odbývala doma ve světnici, případně pod střechou stodoly nebo sýpky. Mlátilo se obilí, vozilo se do mlýna, aby se semlelo na mouku, sušilo se ovoce na zimu, stříhaly se ovce, připravoval se len na předení a ženy draly peří, které získaly z hus snědených na svatého Martina.

Sv. Kateřina tradice a zvyky

„Existovaly lidové pověry, související s legendou o mučednické smrti svaté Kateřiny, které zakazovaly práci se vším, co mělo nebo připomínalo kolo. Nesměly se používat kolovraty, povozy, ruční mlýnky, otáčivé brusy a jiné nářadí, ale nikomu to příliš nevadilo, protože ženy aspoň měly čas připravit se na večerní kateřinskou zábavu, poslední možnost poveselit se před začátkem adventu,“ uvádí Alena Vondrušková ve své knize Český lidový a církevní rok.

Babské plesy a ženské právo

Kateřinské zábavy byly známé taky jako babské plesy, protože se vyznačovaly tzv. ženským právem. To znamenalo, že ženám ten večer a noc náležela obvyklá mužská práva jako organizovat zábavu, platit muzikantům za hudbu a hlavně si mohly samy vybírat, s kým půjdou tančit a užívat si zábavu podle svého. Jen jednou za večer se vyhlašovala pánská volenka, obvykle o půlnoci. Pak muži dostávali svá privilegia zase zpět. Často o ně však museli ještě zabojovat. V mnoha regionech bývalo zvykem zavěšování zástěry ke stropu tanečního sálu. Dokud ji muži nesundali, měly zábavu na povel ženy. Nakonec tanečníci dostávali od žen a dívek na památku květinu nebo zdobené pečivo.

Potom však podle známé pranostiky Svatá Kateřina strčí housle do komína a sundá kolovrat z půdy zábavy utichly a nastal čas adventního zklidnění a rozjímání.

Kdo byla svatá Kateřina

Svatá Kateřina Alexandrijská byla podle legendy křesťanskou mučednicí. Žila kolem roku 300 v Alexandrii, egyptské římské provincii. Pocházela ze vznešené a bohaté rodiny, byla to dívka krásná, ale také vzdělaná, vynikala moudrostí, bystrostí a výřečností. Kateřina Alexandrijská byla velmi oblíbená ve středověku, hned po Panně Marii byla druhou nejuctívanější světicí. U nás byl jejím velkým ctitelem Karel IV., který jí na Karlštejně zasvětil kapli vykládanou drahými kameny a pro Svatovítský chrám získal část ostatků.

Legenda o svaté Kateřině

Legenda praví, že když do Alexandrie zavítal římský císař Maxientius, vytkla mu, že se klaní pohanským modlám a krutě pronásleduje křesťany. Díky tomu, že ho Kateřina okouzlila, dal jí možnost obhájit své názory před předními pohanskými mudrci, kteří jí měli křesťanství rozmluvit. Dívka však vyvrátila tvrzení pohanů a některé z nich přesvědčila o správnosti Kristova učení. Kateřina navíc odmítla nabízený sňatek, neboť se zaslíbila Ježíši Kristu.

To bylo na císaře moc a dal ji vsadit do vězení. Měla tam zůstat, dokud buď nezmění názor, nebo nezemře hlady. Po dvanácti dnech ji před císaře přivedli a byla stejně zdravá a krásná jako dříve. Kateřina dostala poslední šanci, ale protože svůj názor nezměnila, rozhodl se císař zlomit její víru mučením, konkrétně lámáním kolem speciálně opatřeným po obvodu ostrými železnými bodci, které měly její tělo rozdrásat. Ještě než ji kati ke kolu připoutali, smrtící nástroj se rozpadl úderem blesku. Když to císař viděl, odsoudil Kateřinu ke stětí mečem. Údajně byla popravena 25. listopadu mezi lety 307 až 310. O pár let později, v roce 313 za císaře Konstantina, bylo křesťanství povoleno.

Koho je Kateřina patronka

Svatá Kateřina je patronkou dívek, panen i manželek, všech řemeslníků, kteří pracují s kolem nebo ostřím. Díky své učenosti se stala patronkou řady univerzit a knihoven, studentů a učitelů, hlavně ale studentek a učitelek.

Kateřina bývá zobrazována s rozbitým kolem a mečem (nástroji jejího mučení a popravy), s knihou (symbol učenosti), s korunou a palmovou ratolestí (symboly mučednictví) a lilií (symbol mravní čistoty a cudnosti).

Kateřinské lidové pranostiky

Okolo poloviny poslední listopadové dekády přicházívají tzv. kateřinská chladna, která obvykle trvají až do konce měsíce. Toto období přináší s sebou již ryze zimní počasí provázené mrazy, sněžením a někdy i souvislou sněhovou pokrývkou. Se svatou Kateřinou se podobně jako s dalšími světci Medardem, Pankrácem, Servácem a Bonifácem, Vavřincem, Martinem nebo Annou pojí mnoho lidových pranostik, pojďme si některé z nich připomenout.

Předpověď počasí

  • Přišla svatá Kateřina, nevzdaluj se od komína.
  • Na Kateřinu vlez pod peřinu!
  • Svatá Kateřina chodívá ráda bíle přioděna.
  • Svatá Kateřina má pěkné jméno, ale chladné věno.
  • Kateřina na ledě, Vánoce na blátě.
  • Kateřina na blátě, Vánoce na ledě.
  • Když na Kateřinu mrzne, tak na Barboru just ne.
  • Když se Kateřina klouže, jsou na Barborku louže.
  • Když Kateřina po ledě už chodívá, Eva potom blátem oplývá.
  • Když se Kateřina klouže, potom Mikuláš přeskakuje louže.
  • Hrozí-li Kateřina sněhem, přinese jej Ondřej.
  • Chodí-li svatá Kateřina po ledě, chodí svatý Štěpán po blátě.
  • Jaká svatá Kateřina, taková je celá zima.
  • Jaké počasí na svatou Kateřinu, takové jest v příštím lednu.
  • Přitrhla-li zima s Kateřinou, bývá do omrzení.

Pranostiky spojené s hospodařením

  • Zelí naložené na svatou Kateřinu platí za nejlepší.
  • Sníh na svatou Kateřinu věští vysoké obilí.
  • Začne-li na Kateřinu zima a napadne-li sníh do bláta, úroda nebude bohatá.
  • Mrzne-li na Kateřinu a potom napadne sníh, bude úrodný rok na ozimy.

Po svátku sv. Kateřiny nastává adventní čas, kromě jiného konec zábav

  • Kateřina strčí housle do komína a sundá kolovrat z půdy.
  • Svatá Kateřina zavěsila housle do komína.
  • Svatá Kateřina zakazuje se smíchem, svatý Ondřej pod hříchem.
  • Řekla Káča Barce: „Nechme toho tance.“

Zdroje: Český lidový a církevní rok (PhDr. Alena Vondrušková), Tradinář (Monika Kindlová, Martina Boledovičová), cs.wikipedia.org, nasregion.cz, pranostik.cz

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama