Vyhledávání
Dnes, 25. listopadu, slaví svůj svátek všechny Kateřiny, Káti, Kačenky, Katky... Svátek svaté Kateřiny má dlouhou tradici. Připomíná sv. Kateřinu Alexandrijskou, která byla podle legendy kvůli své víře v Ježíše Krista mučena, vězněna a nakonec popravena údajně 25. listopadu mezi lety 307 až 310. Dříve si lidé Kateřinu připomínali nejen lidovými pověrami související s její mučednickou smrtí, ale především se bavili. Konec listopadu býval ve znamení tanečních zábav, plesů, veselic a hodů, na kterých v mnoha místech panovalo tzv. ženské právo. Pro křesťany to byla poslední možnost, jak se pořádně vyřádit před adventem, časem půstu, zbožného rozjímání a příprav na Vánoce. Se svatou Kateřinou se také pojí mnoho lidových pranostik, asi nejznámější jsou Kateřina na ledě, Vánoce na blátě a Jaká svatá Kateřina, taková je celá zima. Co myslíte, vyplní se letos?
Svátek svaté Kateřiny spadal do období, kdy se už většina zemědělských prací odbývala doma ve světnici, případně pod střechou stodoly nebo sýpky. Mlátilo se obilí, vozilo se do mlýna, aby se semlelo na mouku, sušilo se ovoce na zimu, připravoval se len na předení a ženy draly peří, které získaly z hus snědených na svatého Martina. „Existovaly lidové pověry, související s legendou o mučednické smrti svaté Kateřiny, které zakazovaly práci se vším, co mělo nebo připomínalo kolo. Nesměly se používat kolovraty, povozy, ruční mlýnky, otáčivé brusy a jiné nářadí, ale nikomu to příliš nevadilo, protože ženy aspoň měly čas připravit se na večerní kateřinskou zábavu,“ uvádí Alena Vondrušková ve své knize Český lidový a církevní rok. Někde na svatou Kateřinu končila pastva a začalo se se stříháním ovcí. Čeledíni a děvečky dostávali výplatu, a pokud chtěli, mohli změnit službu, pokud tak neučinili na sv. Martina.
Legenda o svaté Kateřině
Kateřina žila kolem roku 300 v Alexandrii, egyptské římské provincii. Pocházela ze vznešené a bohaté rodiny, byla to dívka krásná, ale také vzdělaná, vynikala moudrostí, bystrostí a výřečností. Kateřina Alexandrijská byla velmi oblíbená ve středověku, hned po Panně Marii byla druhou nejuctívanější světicí. U nás byl jejím velkým ctitelem Karel IV., který jí na Karlštejně zasvětil kapli vykládanou drahými kameny a pro Svatovítský chrám získal část ostatků.
Legenda praví, že když do Alexandrie zavítal římský císař Maximinus, vytkla mu, že se klaní pohanským modlám a krutě pronásleduje křesťany. Díky tomu, že ho Kateřina okouzlila, dal jí možnost obhájit své názory před předními pohanskými mudrci, kteří jí měli křesťanství rozmluvit. Dívka však vyvrátila tvrzení pohanů a některé z nich přesvědčila o správnosti Kristova učení a obrátila na víru. Kateřina navíc odmítla nabízený sňatek, neboť se zaslíbila Ježíši Kristu.
To bylo na císaře moc a dal ji vsadit do vězení. Měla tam zůstat, dokud buď nezmění názor, nebo nezemře hlady. Po dvanácti dnech ji před císaře přivedli a byla stejně zdravá a krásná jako dříve. Kateřina dostala poslední šanci, ale protože svůj názor nezměnila a znovu odmítla uctít pohanské bohy, rozhodl se císař zlomit její víru mučením, konkrétně lámáním kolem speciálně opatřeným po obvodu ostrými železnými bodci, které měly její tělo rozdrásat. Ještě než ji kati ke kolu připoutali, smrtící nástroj se rozpadl úderem blesku. Když to Maximinus viděl, odsoudil Kateřinu ke stětí mečem. Údajně byla popravena 25. listopadu mezi lety 307 až 310. O pár let později, v roce 313 za císaře Konstantina, bylo křesťanství povoleno.
Kateřina bývá zobrazována s rozbitým kolem a mečem (nástroji jejího mučení a popravy), s knihou (symbol učenosti), s korunou a palmovou ratolestí (symboly mučednictví) a lilií (symbol mravní čistoty a cudnosti). Kateřina je patronkou dívek, panen i manželek, všech řemeslníků, kteří pracují s kolem nebo ostřím, zejména přadlen a švadlen, mlynářů, kolářů, hrnčířů, kadeřníků či obuvníků a nožířů. Díky své učenosti se stala patronkou řady univerzit a knihoven, studentů a učitelů, hlavně ale studentek a učitelek.
Kateřinské zábavy se řídily ženským právem
Kateřinské zábavy byly pověstné tzv. ženským právem, které znamenalo, že ženám ten večer a noc náležela obvyklá mužská práva, jako organizovat zábavu, platit muzikantům za hudbu, partnerům za útratu a hlavně si mohly samy vybírat, s kým půjdou tančit a užívat si zábavu podle svého. Jen jednou za večer se vyhlašovala pánská volenka, obvykle o půlnoci. Pak muži dostávali svá privilegia zase zpět. Často o ně však museli ještě zabojovat. V mnoha regionech bývalo zvykem zavěšování zástěry ke stropu tanečního sálu. Dokud ji muži nesundali, měly zábavu na povel ženy. Proto se jim taky často říkalo babské plesy nebo zástěrkové zábavy. Nakonec tanečníci dostávali od žen a dívek na památku dárek, květinu nebo zdobené pečivo.Tyhle zábavy nejspíše vyplynuly ze staré tradice rozpustilých obchůzek v maskách zpestřovaných tancem a scénkami, ve kterých hrály hlavní roli ženy.
Kateřinské lidové pranostiky aneb Jaké bude počasí
Okolo poloviny poslední listopadové dekády přicházívají tzv. kateřinská chladna, která obvykle trvají až do konce měsíce. Toto období se vyskytuje s vysokou pravidelností v sedmi letech z desíti a přináší s sebou již ryze zimní počasí provázené mrazy, sněžením a někdy i souvislou sněhovou pokrývkou. Se svatou Kateřinou se podobně jako s dalšími světci Medardem, Pankrácem, Servácem a Bonifácem, Vavřincem, Martinem nebo Annou pojí mnoho lidových pranostik, pojďme si některé z nich připomenout.
Předpověď počasí
- Přišla svatá Kateřina, nevzdaluj se od komína.
- Na Kateřinu vlez pod peřinu!
- Kateřina přichází bíle oděna.
- Svatá Kateřina má pěkné jméno, ale chladné věno.
- Kateřina na ledě, Vánoce na blátě.
- Kateřina na blátě, Vánoce na ledě.
- Když na Kateřinu mrzne, tak na Barboru just ne.
- Když se Kateřina klouže, jsou na Barborku louže.
- Když Kateřina po ledě už chodívá, Eva potom blátem oplývá.
- Když se Kateřina klouže, potom Mikuláš přeskakuje louže.
- Hrozí-li Kateřina sněhem, přinese jej Ondřej.
- Chodí-li svatá Kateřina po ledě, chodí svatý Štěpán po blátě.
- Jaká svatá Kateřina, taková je celá zima.
- Jaké počasí na svatou Kateřinu, takové jest v příštím lednu.
- Přitrhla-li zima s Kateřinou, bývá do omrzení.
Pranostiky spojené se zemědělským hospodařením
- Zelí naložené na svatou Kateřinu platí za nejlepší.
- Sníh na svatou Kateřinu věští vysoké obilí.
- Začne-li na Kateřinu zima a napadne-li sníh do bláta, úroda nebude bohatá.
- Mrzne-li na Kateřinu a potom napadne sníh, bude úrodný rok na ozimy.
Po svátku sv. Kateřiny nastává adventní čas, kromě jiného konec zábav
- Kateřina strčí housle do komína.
- Svatá Kateřina zavěsila housle do komína.
- Svatá Kateřina zakazuje se smíchem, svatý Ondřej pod hříchem.
- Řekla Káča Barce: „Nechme toho tance.“
Mohlo by vás taky zajímat:
Přečtěte si také
