Svatá Kateřina: Lidové tradice, zvyky a pranostiky. Legenda o sv. Kateřině

Svátek sv. Kateřiny (25. 11.) byl pro naše předky poslední šancí, jak se před začátkem adventu ještě poveselit. Zjistěte více o babských plesech a ženském právu. Kdo byla sv. Kateřina?

Svátek svaté Kateřiny má dlouhou tradici. Připomíná sv. Kateřinu Alexandrijskou, která byla podle legendy kvůli své víře krutě mučena, vězněna a nakonec popravena. Dříve si lidé Kateřinu spojovali s mnohými lidovými pověrami a pranostikami, ale hlavně byl její svátek pro naše předky poslední možností se před začátkem adventního období ještě pořádně pobavit.

Svátek spadal do období, kdy se už většina zemědělských prací odbývala doma ve světnici, případně pod střechou stodoly nebo sýpky. Mlátilo se obilí, vozilo se do mlýna, aby se semlelo na mouku, sušilo se ovoce na zimu, stříhaly se ovce, připravoval se len na předení a ženy draly peří, které získaly z hus snědených na svatého Martina.

Kdo byla svatá Kateřina

Svatá Kateřina Alexandrijská byla podle legendy křesťanskou mučednicí. Žila kolem roku 300 v Alexandrii, egyptské římské provincii. Pocházela ze vznešené a bohaté rodiny, byla to dívka krásná, ale také vzdělaná, vynikala moudrostí, bystrostí a výřečností.

Nenechte si ujít: Co byly přástky a proč je církev zakazovala? Protože byly veselé a ne moc mravné...

Legenda o sv. Kateřině

Když do Alexandrie zavítal římský císař Maxentius, vytkla mu Kateřina, že se klaní pohanským modlám a krutě pronásleduje křesťany. Díky tomu, že ho Kateřina okouzlila, dal jí možnost obhájit své názory před předními pohanskými mudrci, kteří jí měli křesťanství rozmluvit. Dívka však vyvrátila tvrzení pohanů a některé z nich přesvědčila o správnosti Kristova učení. Kateřina navíc odmítla nabízený sňatek. To bylo na císaře moc a dal ji vsadit do vězení. Měla tam zůstat, dokud buď nezmění názor, nebo nezemře hlady.

Mohlo by vás zajímat: Svatý Ondřej je patron šťastných svateb a nevěst. Poslední listopadová noc patří věštění budoucnosti.

Po dvanácti dnech ji před císaře přivedli a byla stejně zdravá a krásná jako dříve. Kateřina dostala poslední šanci, ale protože svůj názor nezměnila, rozhodl se císař zlomit její víru mučením, konkrétně lámáním kolem speciálně opatřeným po obvodu ostrými železnými bodci, které měly její tělo rozdrásat. Ještě než ji kati ke kolu připoutali, smrtící nástroj se rozpadl úderem blesku. Když to císař viděl, odsoudil Kateřinu ke stětí mečem. Údajně byla popravena 25. listopadu mezi lety 307 a 310.

Kateřina Alexandrijská byla velmi oblíbená ve středověku, hned po Panně Marii byla druhou nejuctívanější světicí.
U nás byl jejím velkým ctitelem Karel IV., který jí na Karlštejně zasvětil kapli vykládanou drahými kameny a pro Svatovítský chrám získal část ostatků.

Svatá Kateřina Alexandrijská před císařem Maxentiem Zdroj: iStock

Koho je Kateřina patronka?

Svatá Kateřina je patronkou dívek, panen i manželek, všech řemeslníků, kteří pracují s kolem nebo ostřím. Díky své učenosti se stala patronkou řady univerzit a knihoven, studentů a učitelů, hlavně ale studentek a učitelek.

Kateřina bývá zobrazována s rozbitým kolem a mečem (nástroji jejího mučení a popravy), s knihou (symbol učenosti), s korunou a palmovou ratolestí (symboly mučednictví) a lilií (symbol mravní čistoty a cudnosti).

Sv. Kateřina - tradice a zvyky

„Existovaly lidové pověry, související s legendou o mučednické smrti svaté Kateřiny, které zakazovaly práci se vším, co mělo nebo připomínalo kolo. Nesměly se používat kolovraty, povozy, ruční mlýnky, otáčivé brusy a jiné nářadí. Nikomu to ale příliš nevadilo, protože ženy aspoň měly čas připravit se na večerní kateřinskou zábavu, poslední možnost poveselit se před začátkem adventu,“ uvádí Alena Vondrušková ve své knize Český lidový a církevní rok.

Lidové pověry, související s legendou o mučednické smrti svaté Kateřiny, zakazovaly práci se vším, co mělo nebo připomínalo kolo Zdroj: iStock

Babské plesy a ženské právo

Kateřinské zábavy byly známé taky jako babské plesy, protože se vyznačovaly tzv. ženským právem. To znamenalo, že ženám ten večer a noc náležela obvyklá mužská práva, jako organizovat zábavu, platit muzikantům za hudbu a hlavně si mohly samy vybírat, s kým půjdou tančit a užívat si zábavu podle svého. Jen jednou za večer se vyhlašovala pánská volenka, obvykle o půlnoci. Pak muži dostávali svá privilegia zase zpět. Často o ně však museli ještě zabojovat. V mnoha regionech bývalo zvykem zavěšování zástěry ke stropu tanečního sálu. Dokud ji muži nesundali, měly zábavu na povel ženy. Nakonec tanečníci dostávali od žen a dívek na památku květinu nebo zdobené pečivo.

Potom veškeré zábavy utichly a nastal čas adventního zklidnění, půstu a rozjímání, což dokládají i mnohá lidová rčení, například:

Svatá Kateřina strčí housle do komína a sundá kolovrat z půdy.
Svatá Kateřina zakazuje se smíchem, svatý Ondřej pod hříchem.
Řekla Káča Barce: „Nechme toho tance.“
Svatá Kateřina zavěsila housle do komína.

Nejznámější kateřinské pranostiky o počasí

Přišla svatá Kateřina, nevzdaluj se od komína.
Na Kateřinu vlez pod peřinu!
Svatá Kateřina chodívá ráda bíle přioděna.
Svatá Kateřina má pěkné jméno, ale chladné věno.
Kateřina na ledě, Vánoce na blátě.
Kateřina na blátě, Vánoce na ledě.
Když na Kateřinu mrzne, tak na Barboru just ne.
Když se Kateřina klouže, jsou na Barborku louže.
Když se Kateřina klouže, potom Mikuláš přeskakuje louže.
Chodí-li svatá Kateřina po ledě, chodí svatý Štěpán po blátě.
Jaká svatá Kateřina, taková je celá zima.
Jaké počasí na svatou Kateřinu, takové jest v příštím lednu.
Přitrhla-li zima s Kateřinou, bývá do omrzení.

Zdroje: Český lidový a církevní rok (PhDr. Alena Vondrušková), Tradinář (Monika Kindlová, Martina Boledovičová), cs.wikipedia.org, nasregion.cz, pranostik.cz