7 rostlin, které vám doma neporostou. Proč se jim v interiéru nedaří a co pěstovat místo nich?

V obchodech s květinami se dají koupit nejrůznější pokojové rostliny, včetně těch, které by vlastně pokojovkami být neměly. Pokoušet se je pěstovat bývá ztrátou času a zároveň vám to zbytečně sráží sebevědomí. Poradíme, co pěstovat místo nich.

Od pěstování pokojových rostlin si lidé často slibují, že si s jejich pomocí vnesou do svého domova trochu přírody. Mnohé z nich nejen že krásně vypadají, ale pomáhají čistit vzduch nebo zahánějí otravný hmyz.

Jenže ne všechny se ve skutečnosti hodí do vnitřního prostředí našich bytů a domů. Může jim chybět světlo a vlhkost, mohou mít nedostatek prostoru a může jim vadit fakt, že v létě jsou v průvanu a v zimě vedle ústředního topení.

Přečtěte si také: Naučte se starat o pokojovky tak, abyste už nikdy žádnou nezabili

7 rostlin, kterým se doma nedaří

Některé z následujících rostlin už jste doma možná zkoušeli pěstovat a nejspíš to moc nešlo. Před dalšími vás varujeme rovnou. Podívejte se na sedm druhů zeleně, kterým se u vás doma nejspíše dařit nebude, a neznamená to přitom, že jste mizerní zahradníci.

1. Masožravé rostliny

Pokud uvažujete o pěstování masožravých rostlin v běžném interiéru, je nezbytné vybrat si takové, které nemají extra vysoké nároky. Což jsou ale bohužel skoro všechny, včetně oblíbené mucholapky podivné (Dionaea muscipula), která loví hmyz tím, že ho naláká na vůni a pak sklapne jako past.

Ve volné přírodě tyto rostliny rostou na slunných a zároveň bažinatých místech. Chladnější část roku přežívají v neaktivním stavu, který ale potřebují k tomu, aby následující rok zase prospívaly. Tohle všechno se bude doma napodobovat jen těžko, včetně toho, že je na zimu těžko dáte do lednice, v níž bude několik hodin denně svítit slunce.

Pokud trváte na masožravkách, zkuste tropické tučnice rodu Pinguicula, které oceňují světlá okna a nevadí jim běžné pokojové teploty. Ve své mexické domovině navíc požírají tamní malé druhy komárů.

2. Kalokázie a kaládium

Díky svým velkým a krásně zabarveným listům jsou velmi efektní, pro pěstování v interiéru bohužel nevhodné. Potřebují vysokou vzdušnou vlhkost, spoustu světla a trvale vlhkou půdu – dosáhnout toho v interiéru není snadné.

Navíc během chladnějších měsíců přecházejí do klidového stavu a padají jim listy, což mnoho lidí zmátne tak, že považují rostlinu za uhynulou. V tomto období by se měla hlíza vykopat a uskladnit. V teplejších částech, kde je zároveň vlhko, se dají pěstovat venku, jinak jim svědčí především skleníky.

Pokud se vám líbí výrazný, tropický vzhled kalokázií a kaládií, zkuste pěstovat alokázie. Vypadají podobně, a přitom dobře snášejí pěstování v interiéru. Nároky na vlhkost mají o dost menší, prominou spíše vynechanou zálivku než přelití. Jen je třeba hlídat, aby je nenapadly svilušky nebo třásněnky.

Palma vznešená (Ravenea rivularis) vyžaduje spoustu světla a vlhkosti, běžná domácnost je na ni příliš tmavá a suchá Zdroj: iStock

3. Palma vznešená

Vypadá skvěle, o tom žádná. A mnoho lidí by si ji rádo pořídilo, mít tak o trochu větší byt. Jenže palma vznešená (Ravenea rivularis) potřebuje víc než dostatek prostoru. Je totiž poměrně náročná na péči. Kromě toho, že potřebuje speciální hnojivo a hodně jasného a přitom nepřímého slunečního světla. Vyžaduje také vysokou vzdušnou vlhkost a je citlivá na správné množství zálivky. Většina našich domovů je pro ni příliš suchá a tmavá.

Pokud chcete palmu, která se bude dařit uvnitř, zvolte raději palmu zvanou chamedorea sličná, jejíž výhodou je i fakt, že pořád vypadá jako palma, ale nevyroste do olbřímích rozměrů.

4. Hlíznaté begónie a begonie voskovky

Hlíznaté begónie potřebují zimní klid v okamžiku, kdy se rostlina stáhne do hlízy, a na jaře je potřeba je znovu zasadit. Což není postup, který si lidé obvykle spojují s pokojovkami – od těch se čeká, že porostou, ale jinak by měly vypadat pořád stejně.

Voskovky mohou teoreticky růst celý rok, ale obvykle pak nekvetou a pěstované coby pokojovky většinou ani zdaleka nevypadají tak dobře, jako když se pěstují venku.

Voskovkám daleko více svědčí pěstování venku Zdroj: iStock

Pokud je vaší touhou mít nějakou begonii doma, sáhněte po nějakém z oddenkových druhů. Těm se daří v jasném, nepřímém světle a při průměrné vlhkosti vzduchu, jen zdobí spíše listy než květy.
Sázkou na jistotu díky barevným listům bude begonie královská, tečkovanými listy zaujme begonie tečkovaná.

Péče o pokojové rostliny: Průvodce pro začátečníky i pokročilé

5. Banánovník

Popularita banánovníků coby pokojovek poslední roky stoupá. Jsou efektní a rychle rostou, což svádí k domněnce, že bude snadné je pěstovat. Ve skutečnosti jsou však dost náročné. Potřebují hodně slunce, tepla, vlhkosti a prostoru, aby se jim dařilo. Ve většině běžných domácností se jim v dostatečné míře nedostává ničeho z toho.

Zkuste místo toho svou pozornost zaměřit na strelicii (Strelitzia reginae). Vypadá podobně, ale je kompaktnější, snese nepřímé světlo, potřebuje méně vlhkosti a prořezávání. Jen se vyplatí investovat do rostliny staré alespoň pět let, protože mladší kousky rostou velmi pomalu a nekvetou.

Kvetoucí strelicie je nádherná. A pěstování této rostliny je ve srovnání s banánovníky snazší Zdroj: iStock

6. Některé druhy fikusů

Fikus benjamin a fikus lyrata jsou velmi oblíbené pokojovky. A také poměrně choulostivé, jak popisuje mnoho lidí, kteří se je pokoušeli pěstovat a nedařilo se jim to. Oba tyto druhy jsou totiž citlivé na změny světla a shodí spoustu listů, kdykoli vám chtějí dát najevo, že se jim něco nelíbí. Špatně snášejí průvan, ale také třeba ústřední topení.

Ficus benjamina může zareagovat shozením listů ma sebemenší změnu teploty, světla nebo třeba na průvan Zdroj: iStock

Lepší možností je Ficus elastica neboli fíkovník pryžodárný. Statečně snáší změny a navíc je k mání v mnoha atraktivních kultivarech včetně těch s růžovým panašováním listů.

7. Břečťan

Ačkoli v obchodech s pokojovkami se běžně prodávají různé variety břečťanu, nekupujte si je, mohli byste být zklamaní. Břečťan se jako pokojovka moc neosvědčuje, i když venku často roste skoro nekontrolovatelně a s jeho rozměry bývá spíše problém. V domácnostech jim však chybí vlhko a světlo, což vede k hnědnutí špiček listů, problémům s přemokřením a náchylnosti ke škůdcům.