Podívejte se, jak skvělě přestavěli vagón na chatu

Z vagónu chata - perex Zdroj: archiv Mini Moderns

Tvořivý pár si na divoké pláži na jihu Anglie zařídil chatu z vyřazeného vagónu.

Vagón si sideálním místem kodpočinku spojuje málokdo. Kdykoli ale Mark Hampshire a Keith Stephenson mají práce po krk, zamíří právě do vagónu stojícímu vKentu na jihovýchodním pobřeží Anglie. Zkraje 20. století si zaměstnanci drážní společnosti Southern Railway mohli kupovat vyřazené vagóny a odtáhnout si je na pláž, kde je využívali krekreaci.

Přesně ktomu účelu jej má i vúvodu zmíněná dvojice návrhářů interiérů ze společnosti Mini Moderns.ZLondýna to ke svému rekreačnímu sídlu mají několik set kilometrů, ale atmosféra opuštěného místa vpřírodě jim za tu cestu stojí. Do vagónu si berou iPad sněkolika filmy, mají tam hi fi soustavu a sbírku vinylových desek, ale televizi nikoli. „Úplně by zničila tu magickou atmosféru,“ ohrnuje Hampshire nad populárním médiem nos.

Z vagónu se stala chata - Obrázek 9 Zdroj: archiv Mini Moderns

Obývací pokoj se nachází vněkdejším vagónu, původně rozděleném příčkou na dvě místnosti. Pánové si při rekonstrukci dali záležet na tom, aby poměrně malý prostor pokud možno sjednotili a opticky zvětšili. Docílili toho jak vybouráním některých příček, tak i opravenou podlahou, kterou tvořila pod kobercem skrytá směs betonu a prken. Jednotná týková podlaha a také všude stejná světlá malba zjednaly obrovskou proměnu. Toho, že by interiér kvůli jednoduché malbě působil fádně, se majitelé neobávali. Střídmá úprava stěn jim totiž dovolila místnosti vyzdobit různými předměty, tisky i vlastními obrazy. Další fintu do malého prostoru představují postele a skříňky na nohách. „Jakmile je totiž volnou spodní částí vidět kus podlahy, prostor to opticky zvětší,“ vysvětluje Hampshire.

Z vagónu se stala chata - Obrázek 8 Zdroj: archiv Mini Moderns

Rekonstrukce, kníž se dostali jen o víkendech, se nakonec protáhla na půl roku a zahrnovala i velmi nepříjemné práce jako pískování asfaltových nátěrů nebo kompletní výměnu rozvodů. Problém byl i snátěry, které se do proschlého dřeva tak vpíjely, že doslova mizely před očima. Třebaže práce bylo mnohem víc než původně předpokládali, vynaloženého úsilí nelitují. „Obyčejně tu vymyslíme spoustu věcí a po návratu do Londýna pak už nemáme nouzi o nápady,“ pochvalují si inspirativní prostředí.