reklama

Dnes je Kýchavá neděle. Víte, co znamená dodnes běžný komentář Pozdrav pánbůh?

Lenka Valjentová
15. března 2020
Velikonoční půst je v plném proudu, čeká nás třetí postní neděle, které se lidově říká Kýchavá nebo Kýchavná. V našich lidových tradicích a pověrách má kýchání rozporuplné postavení. Na jednu stranu představovalo symbol zdraví, lidé věřili, že kýchnutí pročistí tělo a snažili se ho vyvolat kýchacími prášky ze sušených bylin a později šňupacími tabáky. Na druhou stranu ale kýchání nevěstilo nic dobrého, a zejména ve středověku se ho obávali jako
reklama

Nejrozšířenější ztradic a pověr praví, že kolikrát si člověk třetí postníneděli kýchne, tolik let ještě bude žít, akýchne-litřikrát za sebou, bude celý rok zdravý a plný sil.

Letos Kýchavá či Kýchavná neděle vychází na 7. března.

Naši předkové se však nespoléhali pouze na náhodu, kýchání účinně podporovali kýchacími prášky ze směsí sušených bylin, později šňupacím tabákem. Šňupání se těšilo velké oblibě u šlechty a bohatých měšťanů, například na dvoře Ludvíka XV. se dokonce stalo módou, ale populární bylo také mezi prostými lidmi a na venkově. Vždyť, kdo by nechtěl být zdravý!

Kýchací prášky z bylin

Šňupací prášek z bylin, to zní lákavě. Zjakých rostlin se kýchací prášky kdysi dělaly? Většinou se do nich používaly byliny veskrze jedovaté, takže měly na lidský organismus daleko škodlivější dopad, než by se mohlo na první pohled zdát.

Kýchavice bílá

„Velice populárni šňupavý kýchací prášek se vyráběl z kýchavice bílé(Veratrumalbum). Jdeo jednu z nejjedovatějších rostlin v české přírodě! Lidé ovšem tehdy netušili, že je tato rostlina prudce jedovatá a paralyzuje nervový systém. Dnes se domníváme, že právě jed z kýchavice bílé byl příčinou smrti Alexandra Velikého, když vypil otrávené víno v babylonském paláci. Zemřel po dvanácti dnech utrpení, kdy nebyl schopen chůze ani řeči. Dnes je kýchavice bílá v přírodě velmi vzácná a patří mezi silně ohrožené rostliny,"vysvětluje bylinkářMartinKolár.

Čemeřice

Součástí bylinných šňupacích směsíbývala rovněž krásná, leč jedovatáčemeřice (Helleborus).Navíc byla čemeřice díky obsahu pomalu působících toxických látek veliceoblíbenou surovinou traviček, protože jen velmi pomalu se vstřebávající jedy působily velice nenápadně.

Konvalinky

"Další jedovatou rostlinou, která ve šňupacích bylinných prášcích většinou nechyběla, je konvalinka vonná (Convallaria majalis). Používaly se hlavně květy, i když celá květina obsahuje látky dráždící nosní sliznice a provokující ke kýchání,“ uvádíčeský bylinkář.

Kaštany

Především na venkově býval dřívě nesmírně oblíbený kýchací prášek z rozemletých sušených kaštanů (plodymohutného košatého stromu jírovce maďalu (Aesculus hippocastanum), který báječně pročistil dutiny při chorobách z nachlazení.

Kýchnutí jako první příznak moru

Morse ve středověku přenášel kapénkovou infekcí a byl vysoce nakažlivý. Průvodním jevem (zejména plicní formy moru) bylo časté kýchání. „V lékařském pojednání z 16. století stojí: Jakž kdo kejchl, hned náhle umříti musil. Lidé obávajíce se, aby z toho odkejchnutí neumřeli, vinšovali sobě ta slova prý – Pomáhej Pán Bůh anebo Pozdrav tě Pán Bůh, neb jen na něj mohli spoléhat, by je do hrobu to kejchnutí neskolilo,“ uvádí Alena Vondrušková ve své knize Český lidový a církevní rok. Vzhledem k tomu, že úmrtnost nakažených morem byla obrovská, člověk, u kterého se začaly projevovat jeho příznaky, byl prakticky považován za mrtvého.

Pozdrav pánbůh

Z morových dob pravděpodoběpochází dodnes běžný komentář "Pozdrav pánbůh", když někdo kýchne. Někde to znamená, že kýchající už brzy zemře a setká se s bohem. Odpovědí "Dejžto pánbůh" pak nemocný vyjadřuje své zbožné přání, aby se po smrti dostal do nebe a ne do pekla. Podle jiného výkladu je "Pozdrav pánbůh"prosba, kterou žádáme boha o pomoc, aby se nemocný člověk uzdravil.

Mohlo by vás zajímat:

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama