Jak a kdy přesadit atraktivní kosatce bradaté, aby příští rok zase krásně vykvetly

Zahradní kosatce jsou oblíbené trvalky, proslulé svou rozmanitostí a především pestrou barevností a elegancí květů, které se mohou směle srovnávat s orchidejemi. Ze všech kosatců se u nás těší největší přízni velkokvěté kosatce bradaté. Na pěstování nejsou nijak náročné, ale zhruba jednou za tři roky potřebují přesadit na jiné místo. A právě teď je jejich čas.

U nás nejrozšířenější botanické kosatce bradaté nebo taky vousaté (Iris barbata) nabízejí množství atraktivních kultivarů. Dorůstají do výšky 40 až 100 cm. Vyznačují se kompaktními trsy mečovitých šedozelených listů, z nichž vyrůstají vzpřímené stonky zakončené květy.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Kosatec / Iris

Kosatce bradaté kvetou od května do června. „Paleta barev květů (na vnějších květních plátcích mají vousy ve tvaru bradky) je opravdu široká od jednobarevných bílých, žlutých, modrých, fialových či cihlových přes vícebarevné s kontrastními okraji, žíháním nebo skvrnami až po květy s okvětními lístky ostře vykrojenými, nakadeřenými, zvlněnými i krajkově roztřepenými,“ popisuje Marta Pawlicová, tajemnice Českého zahrádkářského svazu.

Kdy kosatce přesadit

Pěstování nádherných kosatců bradatých je poměrně snadné, ale bez pravidelného přesazování kosatce slábnou, jsou příliš nahuštěné a málo kvetou. „Proto je jednou za tři až čtyři roky rozsadíme a dáme na jiné místo. Nejvhodnější dobou na přesazení kosatců je druhá polovina srpna, pěstitelé doporučují nejméně šest týdnů po odkvětu,“ uvádí Marta Pawlicová.

Jak přesadit kosatce: Každý oddenek rozdělíme na menší části. Každá nově vzniklá sazenice by měla mít jeden až dva vějíře listů. Zdroj: iStock

Příprava kosatců na přesazení

Nejprve rostliny opatrně vyryjeme rycími vidlemi, abychom nepoškodili dužnaté podzemní části. Velké trsy je potřeba podebrat z více stran a postupně oddělovat vyryté kusy.
Propletený trs ručně rozebereme, vybereme jen zdravé a nepoškozené části rostliny. Pro výsadbu se hodí oddenky, na kterých jsou vidět boční pupeny.
Každý oddenek rozdělíme na menší části. Každá nově vzniklá sazenice by měla mít jeden až dva vějíře listů.
Pro množení jsou nevhodnější tříleté rostliny.
Pokud oddenky řežeme nožem a vzniknou řezné rány, tak je musíme ošetřit práškem z dřevěného uhlí či dřevěným popelem, abych o předešli případné hnilobě.
Na každé části zkrátíme listy o jednu třetinu až polovinu délky. Kořínky můžeme nepatrně zkrátit také, ale není to nezbytně nutné.
Nemůžeme-li kosatce zasadit hned, uskladníme je na několik dní ve sklepě, případně do nádoby s hlínou nebo pískem.
Takto připravené sazenice vysadíme na nové stanoviště.

NENECHTE SI UJÍT: Modrý kosateček je jeden z prvních poslů jara. Když ho v říjnu zasadíte, už koncem února rozkvete

Výsadba kosatců

Kosatec bradatý vynikne v ozdobných trvalkových záhonech i v podrostu vyšších dřevin. Neztratí se v zahradě ani jako solitér.
Velkokvěté kosatce vysazujeme do sponu přibližně 50 × 50 cm.
Při sázení rozprostřeme do stran kořínky do mělce vyhloubené jámy s pískem nebo jemným štěrkem, pod každý kosatec navíc umístíme kamínek. Oddenek zahrneme zeminou do dvou třetin, nikdy by neměl být celý pod zemí. Vrcholy oddenků by měly být vidět. Vysazenou rostlinu přitiskneme do půdy.
Po vysazení zalijeme. Než kosatce zakoření, nesmí půda vyschnout, ale pozor na přemokření, aby oddenky neuhnily.
Nejčastější chybou při výsadbě kosatce vousatého je jejich zasazení příliš hluboko, což může mít za následek málo květů nebo žádné květy.
První rok po přesazení ještě kosatce příliš nekvetou. Plné kvetení se dostaví až v druhém a třetím roce.

Pěstování kosatců bradatých

Kosatec bradatý potřebuje plné slunce, preferuje alespoň 6-8 hodin slunečního záření denně.
Půdu vyžaduje lehčí hlinitou, dobře propustnou, spíše vápnitou s dostatkem živin.
Těžko snáší průvan, proto kosatce vysazujeme na místa chráněná před větrem.
V suchém a horkém počasí kosatcům dopřejeme přiměřenou zálivku.
Na občasné mírně přihnojení použijte tekuté hnojivo na květiny, nepoužívejte však hnojivo s obsahem dusíku.
Časně na jaře, ještě před rašením nových listů, seřízneme těsně nad zemí všechny odumřelé listy. Listy nikdy násilně nevytrháváme, mohli bychom tak poškodit oddenky, nebo dokonce vytrhnout celou rostlinu.
Po odkvětu květů odstraníme seschlé stonky a všechny poškozené listy. Rostlina se tak nebude zbytečně vysilovat. Zelenošedé listy ale nestříháme, ty jsou zdrojem živin pro oddenky.
Kosatce necháváme na jednom stanovišti tři, maximálně pět let.
Množí se dělením hlízovitých ztluštělých oddenků.

Zdroje: Marta Pawlicová, tajemnice Českého zahrádkářského svazu, americanmeadows.com,gardender.com, sazenicka.cz